831

rada, Kom., Labyrinth světa. Km. —- P.,
snadno se učící, gelehrig. — F., učen býti
mohoucí, lehrbar. Bern.
Po-učování, n., die Belehrung, Anleitung.

Poučovanka, y, f., v již. Čech. bílá,
tlustá, vlněná látka, Halbtuch, n. — Poučo-
vanej kabát. Us. Kts.

Po-učovaný; -án, o, o, unterrichtet, be-
lehrt, angeleitet. Jg.

Po-učovatel, e, m., der Belehrer. Ros.

Po-učovatelka, y, poučovatelkyně, ě,
f., die Belehrerin. Jg.

Po-učovati, vz Poučiti.

Poud, u, m., rašelina, der Torf. Rostl.

Po-uditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění,
ein wenig räuchern. — co. Částku toho masa
poudíme, něco nasolíme. Us.

Po-udobřiti, il, en, ení, ein wenig ver-
söhnen, begütigen. — se, sich begütigen
lassen. Král se p-břil. Peš.

Poudre (fr., púdr), prach, sypání na vlasy.
Rk.

Poudružka, y, f., na Slov. — loktuše,
leinenes Tuch, um darin etwas zu tragen;
auch Kopftuch. Plk.

Pouhle, pouze, bloss. Žer.

Pouhlý, (zastr.) — pouhý, lauter; hloupý,
sprostý. Jg., D.

Pouho, vz Pouhý. — P., adv. Z pouha,
bloss, mit Fleiss.

Pouhobytný, einfach, einfachen Wesens.
Šm.

Pouhočeský, stockböhmisch. Us.

Pouhodobný, formalní, formal. P. mudr-
ctví (všeobecná logika, která pouhou dobu
všelikých poznání uvažuje). Mark. Log. 13.

Pouholidský, reinmenschlich, humani-
stisch. Šm.

Pouhověda, y, f., die Metaphysik. Šm.

Pouhon = půhon.

Pouhosť, i, f, die Einfachheit, Lauterkeit.
P. čirá a čistá. Sš. Mt. 69. P. viery. Troj.

Po-uhřeznouti, znul a zl, utí, uvíznouti,
stecken bleibeu. — kde. čili jako Jonáš
v žraloku všechna pravda v pekle pouhřezla ?
Sš. Bs. 200. Vz Uhřeznouti.

Pouhý, zastr. pouhlý, púhý; pouho, pouze.
— P., samý, prostý, čirý, nic více než, lauter,
bloss, eitel. P. bláznovství, Kom., Čech,
Němec, pravda, domnění, chlouba, D., noc,
Us., lež, V., víno, Ras., žalosť, Jel., voda,
"brynda, písek, Us., většina (absolutní), mou-
drost, průpovídky, pouhou rukou, vrtoch,
Šm., rovnosť, Stč. Alg. 104., nemožnosť. Dch.
Zůstalo to při pouhém přání, germ. a šp.
m.: přání zůstalo přáním. Km., Brs. 131.
Někteří v púhých jeskyniech sě kryjie. Pass.
956. Pouhým okem viděti (bez skla). Zlob.
Od pouhého rána až do večera. Plk. Přílišné
štěstí pouhé neštěstí. Prov. Jest to p. po-
věsť. Kram. Měli jsme z toho pouhou hanbu.
Us. Muž pouhá poctivosť. D. Bůh jest pouhá
dobrota, pouhý duch. Us. — Pozn. Kde
místo pouhý položiti můžeme již, překládá
se v lat. slovem ipse. Pouhým jménem po-
strašil nepřátele. Ipso nomine termit hostes.
Kos. — P. logika. Marek. Lučba p. n. skumná
(opp. zkusná). Presl.

Po-uhybovati, ein wenig abbeugen. Ros.

Pouch, u, poušek, šku, m., prázdná va-
ječní skořepina, výdumek, leeres Ei, das
Nestei. — P., širší konec vejce, též oba konce
vejce. Vejce na pouchy nerozmačkneš. Půh.
1557. — P., na stavěcích sloupích ležící trám
s děrou pro kozlík od stavidla, Vys., příčka,
der Holm, die Oberschwelle. D. — Poušek,
šedivý pruh po švestkách. U Litom. Msk.

Pouchati = krkati. — komu odkud.
Pouchá mi z krku (krkám). Us. u Jílového.
Mý.

Pouchatý, was Enden, Pole hat. Zlob.

Pouchle, pouhle, ete, pouchně, ěte,
pouchlata, pouchňata, n., plané jablko, plané
ovoce, der Holzapfel. Vz Pláně. Půjdem spolu
na pouchňata. Er. P. 100. — P., prázdné,
vyfouknuté vejce, vz Pouch. — Ty pouchle
(nadávka)! Šml.

Pouchlečí strom, der Holzapfelbaum. Dch.

Pouchlina, v, f., der Bausch. Dch.

Pouchliti, il, en ení., bauschen. — co.
Dch.

Pouchlý, nadmutý, kyprý. P. chléb, koláč,
buchty. Ros.

Pouchně, ěte. n. = pláně, planá hruška
atd. Vz Pouchle.

Po-uchvátiti, il, cen, ení, ein wenig hin-
reissen. Dch. — koho čím.

Po-uchýliti, il, en, ení; pouchylovati,
etwas neigen. — se od čeho: od předpisu.
Us. — se v čem. V řeči své jinam se po-
uchýlil. Ler.

Po-ujeti, jedu, jel, jetí; poujížděti, ein
wenig fortfahren, fortreiten. — odkud: od
břehu.

Po-ujímati, nach einander an-, aufnehmen.
— se, ujati se (o všech). Bern.

Po-ujíti, poujdu, poušel, jití, ein wenig
fortgehen. — odkud: ode zdi. — komu
z čeho. To lidem z mysli poušlo. Br. —
P. někam. Dh. 16.

Pouk, u, pouček, čku, m., širší konec vejce,
das breitere Ende eines Eies oder das Ende
überhaupt. Klaď do písku vejce poukem dolů.
Ms. Ovc. Vz Pouch. — P.,das gebogene
Ende des Weberschiffleins. Šm. — P., chu-
chvalec, krušec, der Knollen. Mus. — Přenes.
P., der KnolleN. Nemohu již jísti, jsem již
jako p. — P., břicho. Má hezkého p-ka,
hezký pouček = břichatí. Us. na mor. Dra-
hansku. Hý. Až do pouka obnažil ženy.
Žid. — P., plocha kladiva obyčejně trochu
vypouklá, kterou se na něco tluče. Vys.

1. Po-uka, y, f., poučení, die Belehrung. L.

2. Pouka, y f., na Slov., střeň, das Mark.
P. bezu. Koll.

Poukadlo, a, n., u klempíře, der Wulst
(die Röhre an der Dachrinne, durch welche
das Wasser abfliesst). Šm.

Poukati, poukem tlouci, mit Eienden an
einander schlagen, vz Pouk. Us. — P., bou-
chati, rouchati, praskati, platschen, schnallen,
schnalzen. — abs. Poukej. — čím: bičem.
Us. na mor. Drahansku. Hý.

Po-ukaz, u, m., poukázání, der Hinweis,
Fingerzeig, die Instruktion, Anzeige. Dch.
P. na něco. Šm.

Po-ukázání, n., poučení, die Anweisung,
Anleitung. Kdo k vyvedení přestupku ná-