835

-ro. Mkl. B. 86., aL. 173. (Hý.). P., tuhý obal
ke schování věcí, das Futteral, Gehäuse, Etuis.
P. na nástroj, na nůžky, od nožů (nožnice),
na šípy (toul), V., na péra(perák), D., na knihy,
Kom., na pistole. D., na patrony, Rohn, na zá-
vitek, die Rollenbüchse, jaderní (ohryzek,
das Kerngehäuse), měchové na rukavičky
(Handschuhsoufflet), safianové.na komíně (der
Schuber). Dch. P. u ručnice. Čsk. P. na dout-
níky, na visitky. Vz Závor. — P., nepatrný,
malý člověk. Ty pouzdro se mně chceš pro-
tiviti? Us. Ty mé pouzdro (o malém dítěti)!
Rk. To roztomilé p.! Dch. — P., dutina
uvnitř plodu rostlinného na semena; dle
toho jsou plody: jedno-, dvou-, troj- atd.-
pouzďré. Rostl. Vz Pestík, Tyčinka. — P.,
měchýř močový, die Harnblase. Sal. — P.,
měchýř nárokový, der Hodensack. Ja. —
P., toul, der Köcher. Vký.

Pouzdrosečná tobolka pukající se na
středu vnější strany, pouzdra mezi přihrád-
kami. Čl. Kv. XXV.

Pouzdrový, pouzdrý, Futteral-. Jg.
Jedno-, dvoupouzdrý. Vz Pouzdro.

Pouze, toliko, prostě, bloss, lauter, eitel.
Vz Pouhý. P. pro pohoršení povyk dělá.
Sych. P. český lid. Hlas.

Po-uzlovati, knöpficht machen. Bern.

Po-uzník, u, m., pavuzník, na Mor. táhlo,
das Heuseil. Us. u Bělohr.

Po-uzovati, pavuzem náklad na voze uvá-
zati, mit dem Heubaume fest machen. Máme
již naloženo, ale musíme ještě p. Us. na Mor.

Po-uzráti, reifen. Vz Zráti. — kde. Pod
paprskem noci světla ještě růže nevykvetla,
pod měsícem ještě málo čackých plodů po-
uzrálo. Jb. 86.

Po-užínati, nach einander abernten, mit
der Sichel abschneiden. — čeho: obilí, trávy.

Po-užitelnosť, i, f., die Anwendbarkeit.
Mus.

Po-užitelný, brauchbar, nutzbar, anwend-
bar. Jg.

Po-užiti, žijí, žij, žije (íc), il, it, ití; po-
užívati. Použiti = něčeho jen poněkud užiti,
eine Zeit lang gemessen; m. р. ve smyslu
k užitku vůbec obrátiti, gebrauchen, anwen-
den, lépe: užiti. Bs., Š. a Ž. — čeho. Jmění
svého až do smrti používal. Us. — čeho
k čemu: vědomostí svých k lidskému pro-
spěchu p. Jg. — čeho kdy. Ten toho ve
své nemoci používal (mnoho léků vypil).
Jg. --- čeho zač pro koho: odpadků za
píci pro dobytek. Ml.

Po-úžiti, il, en, ení, ein wenig enger ma-
chen. — co. Us.

Po-užití, n., das Gebrauchen.

Po-uživatel, e, m., der Benutzer, Šm.

Po-uživnosť, i, f. = použitelnosť. Šm.

Pov, na Slov. pul, halb. Plk. — P., a,
m. = Pad, der (Fluss) Po, v Italii. Bern.

Povab, u, m., půvab, vnada, povabení,
der Reiz, die Anlockung. P. k smilstvu.
Výb. I. 735. Opojeni jsme půvabem jejího
hlásku. Sych. — Ráj.

Povabitel, e, m., der Anlocker, Anreizer.

Povabitelka, y, povabytelkyně, ě, f.,
die Anlockerin, Anreizerin.

Povabnosť, půvábnosť, i, f., povábení, pří-
jemnosť, das Reizende, der Reiz. Ráj.

Povabný, půvabný, vabící, vnadící, rei-
zend, anziehend, lockend. P. předmět. Sych.

Povada, y, f., zastr.=vada, chyba, der
Fehler. St. skl.

Pováděti, vz Povoditi.

Povaditi, il, děn, ění, zusammenhetzen.—
koho: povadil je. — se, zanken, in Zank
gerathen. Us. — se s kým. Kdo nezná
své vady, povaď se se sousedy. L.

Povadnouti, dnul a dl, utí, verwelken. —
abs. Povadne tresť, sitie a rákosie. BO. —
čím. Květiny horkem, suchem povadly.

Povah, u, m., povážení, die Uiberlegung.
Jde to na p. (jest si co pomysliti). Us.

Povaha, y, f., vážnosť, cena, die Wich-
tigkeit, Achtung, das Gewicht, Ansehen, der
Werth. Urození tam v žádnou p-hu nejde.
Gníd. Ta věc proti druhé vyšší jest povahy.
Tkad. — P., zřetel, výmínka, die Bedin-
gung. Propojičky někdy bývají prostě,
druhdy s povahami. Ms. pr. hor. — P., stav,
der Zustand. P. služebnicí. V. Není jedno-
stejná na smrť odsouzených p., conditio. V.
P., vlastnosť, jakost, přirozenost, die Natur,
Eigenschaft, Art, der Charakter. P. přiro-
zená, psí (o kousavých). V., tichá, Jg., zlá,
dobrá, rázná, pevná, odporná, protivná,
příjemná, mírná, hrozná, Us., přímá, ne-
stranná, dobrácká, ostře vyznačená, ustro-
jená, Dch., metafysická Ježíšova, zvolná,
Sš. L. 46, 75., jemná, lahodná, Sš. J. 29,
čirá, ryzá, zvláštní, ukrytá, škodná, zá-
hubná, k zlému pochylá, stěžejná, mravná,
krutá, proroci, prvotná. Sš. Mt. Jedné p-hy.
V. Člověk tiché p-hy. Široké čelo dobré
p-hy znamení. Kom. P. mysli, die Ge-
müthsbeschaffenheit. J. tr. Lichá v lidech
povaha, nevěř každému. Prov. Lb. Vlk mění
srsť, ale ne p-hu. V. To je tvá p. D. P-hu
na se vzíti; vylíčiti p-hu n. ráz, vypsati
p-hu; prokazovati na sobě p-hu něčí. Nz.
Je dobrodušný p-hou; povaze přiměřený;
člověk dobrých povah, bez vší p-hy. Šm. —
Neméně ze slov andělských božská p. Krista
pána vyniká; Pán kárá p-u jejich úrupnou;
Náruživé od přírody býti p-hy; P-u hynoucí
a minoucí svléci a věčnou na se vzíti; P-u
něčí na sobě nositi; Pokrytská, blahonosná
p. nauky se zrakům celého světa vyskytne
Sš. L. 12., 62., 82., 144., 86., 121. P. jejich
zapeklitá a zarytá vadila jim, že ...; Pleť-
skou a hříšnou p-hu do sebe míti; Jest p-hy
duchové či duchovné; P-hu lidskou míti;
Neděje se to z vlastní p-hy; Opět spatřu-
jeme vlastivou p-u Petrovu a Janovu; Petr
v celé p-ze vroucné a rozhodlané, milovné
Pána a po něm nad jiné roztoužené; O jino-
rodé a dokona odchodné své povaze se pro-
jadřuje; Vědmo a znak p-hy; Pán s každým
podlé p-hy jeho nakládal; Aniž chtěl pán,
aby ti bratři tu p-hu ostali. Sš. J. 151., 50.,
61., 304., 174., 186., 34., 4. Ctnosti, jenž v p-hu
vešly, činí poklad člověka dobrého. Sš. L.
75. Nestálosť, vratkosť, viklavosť p-hy; P-u
dětinnou na sobě nésti. Sš. Mt.206., 247. (Hý.).
— P. věcí atd. die Beschaffenheit. P. těla,
tělesní, okolnosti, pře. J. tr. Od přirozenosti
ta p. jest věcí, že ... V. Dívčí p., das Mädchen-