Předchozí (835)  Strana:836  Další (837) |
|
|||
836
|
|||
|
|||
hafte. Dch. P. času a povětří. Reš. Té p-hy
jest lakomství, že vždy mladne žádostí. Sych. Každá vrstva v té rokli jest jiné povahy. Sych. P. útoční, Agressivcharakter; dle p-hy a způsobu věci. J. tr. P. krajinomalby. Dch. P-hou (natura) je slabika grammaticky krátka n. dlouha. Bž. 56. Panství to a vláda ta p-hu práva a posvätnosti na sobě nese; Skutkové ti dobří p-hu zásluhy obdržují; P-hu služby boží naznačuje. Sš. L, 54., 47., 23. Od men- šího soudu památného úředníci berou od každé osoby vedlé povahy pře tak, jakž sněmovní zřízení ukazuje. Zř. F. I. Zázrak ten má spolu náznačnou p-hu. Sš. L. 67. Symbolická p. divu toho; Svátostná p. stavu manželského; Svátosť ta má do sebe p-hu oběti; Tím se nám otvírá p., v jaké nám tělo jeho (Páně) sloužiti bude za pokrm; Pán vykládá mu p-hu obrodu toho; Udá- lost tato má prorockou p-hu; Občasná p. pramene tolikéž prý ukazuje k silám při- rozeným; Aby přípravná a symbolická p. onoho umívání Páně více ozřejměla; P. světa docela odchodna a protivna jest p-ze té, kte- rou vy pronášeti máte; A nyní vytýká Pán p-hu království svého. Sš. J. 101., 38., 112., 117., 49., 65., 82., 212., 246., 281. Dojíti p-hy zákonité; Musí povahu písma a ducha toho, jenž v něm věje, v sebe pojíti; Měla se tím povaha nového závětu jasně ozračovati; do- tčená p. ve všech knihách bleskotá; Evange- lium sv. Jana zvláštní, od jiných evangeli- stův odchodnou, samostatnou p-hu na sobě pronáší; P. slohu docela dokonale k osobám svatopisců přiléhá. Sš. Mt. 259., 5., 11., 16., 14. Všichni skutkové Páně prozračnou a proobraz- nou p-hu měli. Sš. Mr. 27. (Hý.). — P., obyčej. mrav, způsob, die Art, Sitte, der Brauch, Ge- brauch. P. lidská, líbezná, počestná, příjemná, nevlídná, nezvedená, divoká, V., divná, Ros., škaredá, sviňská. Sych. Jest to u něho po- vahou; jest mu to povahou. Nz. Míti do sebe dobré p-hy a mravy. V. Měniti se v svých p-hách. V. On má divné p-hy, jest divných povah. Ros. Tu škaredou p-hu do sebe má, že se rád s každým kočkuje. Sych. — P., povážení, die Uiberlegung. Beze vší p-hy. Nemá kusa p-hy ten člověk. Dě- lati všecko s povahou. Us., Jg. Sbr. sp. 199. Pováhati, povahovati = trochu váhati,
ein wenig säumen, zögern, zaudern. Nepo- váhej zavrci ji. BO. — P., povážiti, beden- ken, überlegen, abwägen, erwägen. Zák. sv. Ben. Povahopis, u, m., popis jakéhokoli před-
mětu (zvírat, rostlin), vytýkají-li se zvláštní charakteristické příznaky jeho; p. v užším smyslu či charakteristika jest popis nějaké osoby, die Charakteristik. KB. 242. Povahopisec, sce, m., der Charakteristiker. Šm.. Povahopisný,Charakterschilderungs-.Šm.
Povahorys, u, m., der Charakterzug, lépe:
vlastnosť, znak, stránka povahy n. prostě po- vaha. Km. Povahový, habitualný, habituell. P. dobro,
zlo, hřích, úmysl, ctnosť, milosť. MP. Povahoznačný, charakteristisch. Dch.
Povaječné, ého, n. = vaječné, eine Abgabe
von Eiern. Gl. 261. |
Poval, u, m., povalení, pobití, das Hin-
schlagen, Hinstrecken. Na роvаl, povalem lidé padali a mřeli. S obú stran sbití pa- dají pravým povalem. Troj. — P., na Mor. a na Slov. povala = dřevo, z něhož strop dělají, stropnice, die Walze. Strop z povalek v chlívě. — P., strop, die Zimmerdecke. Na Mor. a ve Slez. Klš., Pk., Tč. — P., sýpka, der Schüttboden. KB., Dch. — P., v horn., die Bühne. Povalek lezný, die Fahrbühne; hlavní či záštitný či jámový, die Haupt-, Schutz-, Schuss-, Schachtbühne. Bc., Hř. Povala, y, f., vz Poval.
Povalčivosť, i, f., toulavosť, die Herum
streiferei. Slov. Povalčivý, povalečný, herumstreifend.
Bern. Povalecký, povalečný, landstreicherisch.
Bern. Povalectví, n., tuláctví, lenošství, die
Landstreicherei. Bern. Povaleč, e, m., tulák, pobuda, der Vaga-
bund, Landstreicher. J. tr., Zř. F. I. P., po + valeč. Mkl. B. 231. P. a opilec po holé (prázdné) chodí komoře. Pk., Č. M. 136. V městě žádní zahaleči a povaleči trpíni býti nemají. V. P-če vyzdvihovati. Vl. zř. 1. Povalečka, y, f., die Faulenzerin,
Landstreicherin. 2. Povalečka, y, f., malá povala. Slov.
Povalečný, Vagabunden-, faulenzerisch, landstreicherisch. P. lidé. V.
Povalek, lku, m. = poval, v horn. Die
Fahrt-, Ruhebühne, die Bühne, der Absatz, Abtritt, der Wechsel. Hř. Povalení, n., das Hinstürzen, Wälzen.
Vz Povaliti. Poválení, n., das Wälzen; die Beschmut-
zung. Vz Pováleti. Povalený; -en, a, o, poražený, nieder-
gestürzt , hingeworfen, hingewälzt, hinge- streckt, gefällt. V., Br. — kam: na zemi. Ráj. Poválený; -en, a, o, herumgewälzt; be-
schmutzt. Ras. Pováleti, el, en, ení, ein wenig wälzen,
herumwälzen; válením umazati, beschmutzen. — co: chléb (vyváleti, kneten). Us. — co:
koho kde: po zemi. Ros. — co kým, smích někým p. (vysmívati se mu; zastr.). St. skl. — se. Hrozně, se poválel (pokálel). Ros. — se komu. Žena se mu poválela (slehla, kam nieder). Na Slov. Plk. — se kde: na trávníku, Ros., v posteli. Us. Povalchovati, nach einander walken. Ros.
Povalitel, e, m., der Umwerfer, Hin-
strecker. Us. Povalitelka, y, f., die Umwerferin, Hin-
streckerin. Povaliti, il, en, ení; pováleti, povalovati,
ein wenig wälzen, fortrücken; poraziti, sva- liti, niederwerfen, niederreissen, stürzen. Jg. — abs. Já povalím, ty se dívej. Jg. — co,
koho (kde). Poval dřevo (val). Jg. Zdi na mnohých místech povalili (svalili) V. Po- valil mne (porazil). Kom. — čeho. Zdí městských rozbořili a povalili. V. — co, čeho čím. Povaluje (valí) kámen. Ros. Řečí koho p. (poraziti). Tkad. Vší mocí na ně se povalili. Troj. Čelem zdi nepo- |
||
|
|||
Předchozí (835)  Strana:836  Další (837) |