837'

valíš. Č. — co kam: na zem někoho p.
(o zem jím udeřiti). Ros. P. se na zem.
Ros. P. se na koho. Sm. — co k čemu.
Hovado k oběti p. (poraziti). Reš. — se

= padnouti, stürzen; valiti se na koho, sich
wälzen; povalovati se = váleti se, sich wäl-
zen ; lenošiti, zaháleti, faulenzen, herum-
streichen. Jg. Tak se smáli, až se poválali.
Us. na Ostrav. Tč. — se kde. Na posteli
se p. Sych. Povalovati se v městě (zaháleti).
V.

Poválka, y, f. das Faulenzen.

Povalný, povalu se týkající, den Boden
betreffend. P. hřada, přehrada. Bern.

Povalovač, e, m. = povaleč.

Povalování, n., das Herumwälzen, Fau-
lenzen, Herumstreifen. Us.

Povalovati, vz Povaliti.

Povaloviště, ě, n., ein Ort zum Herum-
wälzen. Bahniště jim (nosorožcům) jsou nej-
milejším p-štěm. Světoz.

Povalovnosť, i, f., die Faulenzerei, Land-
streicherei. Bern.

Povalovný, povalečný, faulenzend, land-
streicherisch. Bern.

Povalový, od povalu, Walzen-, Boden-.
P. dříví, Um. les., strop (z kulatého dříví).
Us. Vz Poval.

Povandrovati, (ein wenig) wandern. Ros.

Pováni, n., povanutí, das Wehen. Č.

Povanouti, vz Pováti.

Povápeniti, povápniti, il, ěn, ění, po-
vápeňovati, povápňovati, mit Kalk beschmie-
ren, kalkig machen. D. — co, se. Us.

Povarhaniti, il, ěn, ění, zvarhaniti,

— co: knihu, zerrollen.

Povařiti, il, en, ení, ein wenig kochen.
Až se to povaří, odstav. Us. — čeho. Po-
vařil potrav (neurčitou měrou) na několik
dní. L.

Povarné, ého, n., plat z várky. Břez.
23. — P., mladé pivo, břečka, ungegohrenes
Bier. Slov.

Povarník, u, m., ein Mass für Bier. Sta-
rých piv dostalo se jí Kateřině — tři p-ky
a kouf. Ms. 1553. Vz Kouf.

Povarný, -ní, k vaření sloužící, Koch-.
P. sůl, nádobí. Tech. —

Povarování, n., vz Povalovati.

Povarovati, sich ein wenig entfernen,
ausweichen-, ein wenig hüten, bewahren. —
co, komu, odkud, z čeho (poodstraniti).
Lom. Diogenes odpověděl řka: Málo mi
povaruj (= odstup) z slunce. Walk. Alx. —
koho: dítě (chovati). Bern.

Povartovati, z něm., ein wenig Warte
halten, Hlídati. Ros.

Povášněti, ěl, ění, böse, grollig werden.
Ros.

Povášniti, il, ěn, ění, gegen Jemanden
aufbringen, böse machen. — koho komu.
Cizí mi syny mé povášnili a pokazili. Kom.

Pováti, pověji, vál, át, vátí; poviti, pověji,
víl, vín, viní; povanouti, nul, ut, utí; po-
vívati, pověvati, povanovati, pověnouti, po-
věvovati (Č.), chvíli váti, wehen, hin-, be-,
anwehen, säuseln; pohybovati, bewegen,
schütteln; obilí víti, wannen, schwingen.
Jg. — abs.Jakž náhle vietr pověne, moře
se vzmutí. St. Až lepší povane vítr. Us. —

co: obilí (víti). Us. Vítr povívá lehké vlasy
její (hýbá jimi). L. — kam. Duch Páně
povane na ně. Br. — (kam) čím. Povanul
jsi větrem svým. Br. Větřík povívá (pohy-
buje) plazivým býlím. Č. Nа něco ohánkou
p. L. — odkud. Vítr studený povál od
půlnoci. Štelc. Vuoně z toho miesta naň
povanou. Pass. 974. Od východu větřík po-
věvuje. 15 stol. Vz Mus. XII. 295. — se
jak. Víra tvá s třtinou se povívá (chvěje se).
L. Kdě oběť tvoje pověje v slúpech dýmu.
Rkk. 21.

Povaz, u, m., povázání, die Verbindung.
Jg. P. jest uvazování rév slamou k podpo-
rám. Čk. 252. Vz tam více.

Povazač, povazatel, e, m., der Verbinder,
Verknüpfer. Jg.

Povázání, n., das Zusammenbinden. Bern.

Povázaný; -án, a, o, gebunden. P. kniha,
Us. Rychn.

Povázati, pováži, al, án, ání; povazovati,
nach einander binden ; svázati, zusammen-
binden, binden, verknüpfen. Jg. — co: nůši,
putnu, hrnec. Us. — koho = svázati. Plk. —
co, koho čím: nůši zástěrou. Us. Rohožím
jí snopy hned povázal. Č.

Povazenka, y, f. = povázka. Slov.

Povázka, y, f., galium mollugo, das
weisse Labkraut, rostlina. FB. 49., Kk. 170.
— P., rapistrum. P. ozimá, r. perenne. Čl.
95., FB. 77., Čl. Kv. 257., 300.

Pováznouti, povíznouti, znul a zl, utí,
uváznouti, stecken bleiben. Ros. — kde
s čím: Povázli v blátě i s vozy.

Povazování, n., das Um-, Zusammen-
binden. P. vína, das Nachheften. Šk.

Povázský, lépe: považský, na Váhu by-
dlící, an der Wag (in Ungarn) befindlich,
wohnend. P. Bystřice, Wagbistritz. Bern.

Považ, e, m., Pováží, n., na Slov., kra-
jina při řece Váze v Uhřích, die Waggegend.
Vz Povázský. Bern. — Považan, a, m., der
Bewohner der Waggegend. Bern.

1. Povážení, n., rozmyšlení, rozjímání,
die Ueberlegung, Erwägung. Nemáte p.;
věc p. hodná. Mějte p. Sych. Podělte je
podlé svého p. Sych. To je k p. Jg. To
je s p., na p. Us. Rozepře zůstává na p.
(na uvážení). Ros. Podati něco k sprave-
dlivému p. soudcův. Bdž. 13G.

2. Povážení, n., die Ausfüllung durch's
Führen. Vz Povážeti. — P., pohnojení, die
Düngung. Bern.

1. Povážený; povážen, a, o, abgewogen,
gewogen; erwogen, bedacht. D. Někomu
něco na pováženou dáti. Šm. To jest na
p-nou. Dch.

2. Povážený; -en, a, o, durch's Führen
ausgefüllt. — P., pohnojený, gedüngt, ge-
mistet. Bern.

Povážeti, vz Povoziti.

Považitel, e, m., der Erwäger. Šm.

Považitelný, erheblich, ansehnlich, acht-
bar.

Povážiti, il, en, ení; považovati, pova-
hovati. P., převážiti, abwägen; uvážiti,
rozbírati, rozjímati, přemýšleti, erwägen,
bedenken, betrachten, denken, dafür halten;
rozeznávati, rozsuzovati, erkennen; vážiti,
šetřiti, achten, schätzen; odvážiti se, wagen,