Předchozí (836)  Strana:837  Další (838) |
|
|||
837'
|
|||
|
|||
valíš. Č. — co kam: na zem někoho p.
(o zem jím udeřiti). Ros. P. se na zem. Ros. P. se na koho. Sm. — co k čemu. Hovado k oběti p. (poraziti). Reš. — se = padnouti, stürzen; valiti se na koho, sich
wälzen; povalovati se = váleti se, sich wäl- zen ; lenošiti, zaháleti, faulenzen, herum- streichen. Jg. Tak se smáli, až se poválali. Us. na Ostrav. Tč. — se kde. Na posteli se p. Sych. Povalovati se v městě (zaháleti). V. Poválka, y, f. das Faulenzen.
Povalný, povalu se týkající, den Boden
betreffend. P. hřada, přehrada. Bern. Povalovač, e, m. = povaleč.
Povalování, n., das Herumwälzen, Fau-
lenzen, Herumstreifen. Us. Povalovati, vz Povaliti.
Povaloviště, ě, n., ein Ort zum Herum-
wälzen. Bahniště jim (nosorožcům) jsou nej- milejším p-štěm. Světoz. Povalovnosť, i, f., die Faulenzerei, Land-
streicherei. Bern. Povalovný, povalečný, faulenzend, land-
streicherisch. Bern. Povalový, od povalu, Walzen-, Boden-.
P. dříví, Um. les., strop (z kulatého dříví). Us. Vz Poval. Povandrovati, (ein wenig) wandern. Ros.
Pováni, n., povanutí, das Wehen. Č.
Povanouti, vz Pováti.
Povápeniti, povápniti, il, ěn, ění, po-
vápeňovati, povápňovati, mit Kalk beschmie- ren, kalkig machen. D. — co, se. Us. Povarhaniti, il, ěn, ění, zvarhaniti,
— co: knihu, zerrollen.
Povařiti, il, en, ení, ein wenig kochen.
Až se to povaří, odstav. Us. — čeho. Po- vařil potrav (neurčitou měrou) na několik dní. L. Povarné, ého, n., plat z várky. Břez.
23. — P., mladé pivo, břečka, ungegohrenes Bier. Slov. Povarník, u, m., ein Mass für Bier. Sta-
rých piv dostalo se jí Kateřině — tři p-ky a kouf. Ms. 1553. Vz Kouf. Povarný, -ní, k vaření sloužící, Koch-.
P. sůl, nádobí. Tech. — Povarování, n., vz Povalovati.
Povarovati, sich ein wenig entfernen,
ausweichen-, ein wenig hüten, bewahren. — co, komu, odkud, z čeho (poodstraniti). Lom. Diogenes odpověděl řka: Málo mi povaruj (= odstup) z slunce. Walk. Alx. — koho: dítě (chovati). Bern. Povartovati, z něm., ein wenig Warte
halten, Hlídati. Ros. Povášněti, ěl, ění, böse, grollig werden.
Ros. Povášniti, il, ěn, ění, gegen Jemanden
aufbringen, böse machen. — koho komu. Cizí mi syny mé povášnili a pokazili. Kom. Pováti, pověji, vál, át, vátí; poviti, pověji,
víl, vín, viní; povanouti, nul, ut, utí; po- vívati, pověvati, povanovati, pověnouti, po- věvovati (Č.), chvíli váti, wehen, hin-, be-, anwehen, säuseln; pohybovati, bewegen, schütteln; obilí víti, wannen, schwingen. Jg. — abs.Jakž náhle vietr pověne, moře se vzmutí. St. Až lepší povane vítr. Us. — |
co: obilí (víti). Us. Vítr povívá lehké vlasy
její (hýbá jimi). L. — kam. Duch Páně povane na ně. Br. — (kam) čím. Povanul jsi větrem svým. Br. Větřík povívá (pohy- buje) plazivým býlím. Č. Nа něco ohánkou p. L. — odkud. Vítr studený povál od půlnoci. Štelc. Vuoně z toho miesta naň povanou. Pass. 974. Od východu větřík po- věvuje. 15 stol. Vz Mus. XII. 295. — se jak. Víra tvá s třtinou se povívá (chvěje se). L. Kdě oběť tvoje pověje v slúpech dýmu. Rkk. 21. Povaz, u, m., povázání, die Verbindung.
Jg. P. jest uvazování rév slamou k podpo- rám. Čk. 252. Vz tam více. Povazač, povazatel, e, m., der Verbinder,
Verknüpfer. Jg. Povázání, n., das Zusammenbinden. Bern.
Povázaný; -án, a, o, gebunden. P. kniha,
Us. Rychn. Povázati, pováži, al, án, ání; povazovati,
nach einander binden ; svázati, zusammen- binden, binden, verknüpfen. Jg. — co: nůši, putnu, hrnec. Us. — koho = svázati. Plk. — co, koho čím: nůši zástěrou. Us. Rohožím jí snopy hned povázal. Č. Povazenka, y, f. = povázka. Slov.
Povázka, y, f., galium mollugo, das
weisse Labkraut, rostlina. FB. 49., Kk. 170. — P., rapistrum. P. ozimá, r. perenne. Čl. 95., FB. 77., Čl. Kv. 257., 300. Pováznouti, povíznouti, znul a zl, utí,
uváznouti, stecken bleiben. Ros. — kde s čím: Povázli v blátě i s vozy. Povazování, n., das Um-, Zusammen-
binden. P. vína, das Nachheften. Šk. Povázský, lépe: považský, na Váhu by-
dlící, an der Wag (in Ungarn) befindlich, wohnend. P. Bystřice, Wagbistritz. Bern. Považ, e, m., Pováží, n., na Slov., kra-
jina při řece Váze v Uhřích, die Waggegend. Vz Povázský. Bern. — Považan, a, m., der Bewohner der Waggegend. Bern. 1. Povážení, n., rozmyšlení, rozjímání,
die Ueberlegung, Erwägung. Nemáte p.; věc p. hodná. Mějte p. Sych. Podělte je podlé svého p. Sych. To je k p. Jg. To je s p., na p. Us. Rozepře zůstává na p. (na uvážení). Ros. Podati něco k sprave- dlivému p. soudcův. Bdž. 13G. 2. Povážení, n., die Ausfüllung durch's
Führen. Vz Povážeti. — P., pohnojení, die Düngung. Bern. 1. Povážený; povážen, a, o, abgewogen,
gewogen; erwogen, bedacht. D. Někomu něco na pováženou dáti. Šm. To jest na p-nou. Dch. 2. Povážený; -en, a, o, durch's Führen
ausgefüllt. — P., pohnojený, gedüngt, ge- mistet. Bern. Povážeti, vz Povoziti.
Považitel, e, m., der Erwäger. Šm.
Považitelný, erheblich, ansehnlich, acht-
bar. Povážiti, il, en, ení; považovati, pova-
hovati. P., převážiti, abwägen; uvážiti, rozbírati, rozjímati, přemýšleti, erwägen, bedenken, betrachten, denken, dafür halten; rozeznávati, rozsuzovati, erkennen; vážiti, šetřiti, achten, schätzen; odvážiti se, wagen, |
||
|
|||
Předchozí (836)  Strana:837  Další (838) |