842

Pověřovací, Beglaubigungs-. P. list. Rk.

Pověrucha, y, m., zavěrucha, věrucha,
člověk, který něco zaškvaří, něco nesluš-
ného učiní. Pk.

Poveselí, n., mladé veselí, druhý den
svatby, die Nachhochzeit. Ros.

Poveseliti, il, en, ení. erheitern. — se
kde. Nébrž se jim toliko zachtělo p. se na
chvíli ve světle jeho. Sš. J. 93.

Pověseň, sně, f. = pověsmo.

Pověsiti, il, sen a šen, ení; pověšeti, el,
šen a šín (na Slov. — šán), šení; pověšovati,
hängen, aufhängen. — co: prádlo. Us. Ře-
tězy pověsiti. Pass. 630. Za nova řešátko j
pověsí, staré (potom jím) pod lavici hodí.
Prov., Jg. — co kam. Klobouk na hřebík,
ručnici na stěnu. Us. Erb něčí na pranýř p.
V. P-sím ho na kolík. Er. P. 58. P. něco
na hřebíček = odložiti. Sych. Školní kapsu
na hřebík p. = nechati učení-se. V. Někoho
na křiž. V. P. obraz nad postel. Us. -- co
komu (kam). Někomu něco, medvěda, vel-
blouda, bulika, šaška na nos p. (nalhati, na-
bulíkovati). D. Hloupému brejle na nos p.
Prov. Někomu lež p. D. Každému na očka
slzičku pověsí. Hdk. C. 26. — koho za co:
za krk, za hrdlo, V., za houžev (provaz).
Háj. A za ty ji pověsili. Kat. 2983. — co,
koho kde. Pověsil je na pěti dřevích. Br.
Na stěně něco p. D. Orlice bě nad vozem
pověšena. Anth. I. 41. Prádlo na žerdi p.
Na Ostrav. Tč. Na tom dřevě hlavy p. kázal.
Pass. 612.' Lapíce lva, na vysokém jej dřevě
p-li. GR.

Pověsmo, povesmo, a, n., hrsť n. 10
žemní konopí n. lnu. 1574. Třicet povésem
činí svazek. Us. Kúdele u pověsmo zavítá.
BO. Vz Pověseň. Die Riste.

Povesní, Dorf-. P. vladař. Zlob.

Pověsnice, e, f. Sv. Mářie p., serpentina,
rostl. Mr.

Pověst, i, pověstka, y, f. P., m.: pověd-ť,
kmen věd, koř. vid, d před ť v s, vz Vlasť.
Strsl. po + věstъ, -tъ přípona. Mkl. B. 166.,
168. (Hý.). — P. = povídání, vypravování,
das Erzählen, die Erzählung. L. — P., poví-
dačka pravdivá i smýšlená, das Erzählte,
die Erzählung, die Nachricht, die Neuigkeit,
die Historie, das Histörchen. P., vypravo-
vání nějakého příběhu nadobyčejného, pa-
mátného, z ústního podání národa vzaté,
kteréžto podání k jistému času, k jistým
osobám aneb místům se odnáší. Má-li p.
velikolepým obsahem svým důležitý význam
pro celý národ, nazývá se p-stí národní, sice
slove p-stí místní. P. o praotci Čechu, o Kro-
kových dcerách, o Přemyslu stadickém,
o dívčí válce, o Horymírově skoku, o slepém
mládenci, o rytířích blanických, o bílé paní,
o Ječmínkovi atd. KB. 13. Vz S. N. Po-
věděl jim tři pověsti. Výb. I. 554. Zvěstuju
vám pověsť veleslavnú o velikých pótkách.
Rkk. 45. Ktož čte v písmě, někdy tak holú
pověsti utěší sě. Št. N. 254. — P., slovo,
rada, řeč, propovědí, přísloví, das Gesagte,
der Ausspruch, der Rath, der Spruch, das
Sprichwort. St. skl. U p-stech mluvím, in
proverbiis lequor. ZN. P-sti Šalamounovy
= kniha přísloví. BO. — P., řeči lidské,
rozprávka v lidu, pokřik, das Reden, Ge-

rede, die Sage, das Gerücht. Vyšla ven ta
p. Br. Ta p. jde; p. se trousí, prochází mezi
lidi; p. mezi lid vtrousiti; p. nejistá, ne-
pravdivá; ta jest obecná p.; p. jde mezi
lidi; zlou p. o někom roztrušovati. V. Me-
thodu tu přivedli brzo do zlé p-sti, lépe:
m-dě té zlou p. připravili, m-du tu o dobrou
p. připravili. Km. Nad p. žádného rychlej-
šího posla není. Ht. Sl. 209. P. se rozhlásila,
Sš. Mt. 35., rozhlašovala. Bart., D. P. se
roztrousila. Sych. P-sti víru přikládati. Sych.
Jest to pouhá p. Kram. P-sti lidské nedbati.
Kom. Pustila o sobě p., že. Plk. Podlé p-sti.
D. Byla p. Us. Býti v p-sti. Dch. Oheň se
rozmáhá, p. se roznáší (pomluva čím dále
tím větší). Č., Km., Lb. P. o nich jde. Dal.
81. Dobrá p. se roznáší, zlá letí. Lb. Každá
p. lživá. Mt. S. P. vzešla o někom. Bart. 4.
10. Po všech Němcích p. jdieše. Dal. 116.
Dáti se klátiti nejistými p-stmi. Pal. P. křivá.
Troj. V p a v posměch někoho dáti. Troj.

V p.. přijíti. Us. Pověsť po uších lidských
lítá. Č. P. letí jako pták. C. Jedna p. drahou
plodí. Č. — P., jméno dobré n. zlé u lidí,
sláva, hanba, pořekadlo, der Ruf, die Nach-
rede. P. slavná, dobrá, chvalitebná, poctivá,
zlá (nečest'). V. Škodlivé uražení dobré po-
věsti. Er. V dobrou (zlou) p. vjíti, přijíti;
p. získati, zhanobiti, zohaviti; utrhati, ublí-
žiti něčí p-sti; na p-sti uražený; dobrou,
zlou p. míti; dobré p-sti ujímati; dobré po-
věsti něčí býti nepřítelem; na ublížení něčí
dobré p-sti a cti mluviti; zlou p. o sobě
míti, slyšeti; zlou p. udělati. V. Má na sobě
zlú p. zlého nepravého účinka. NB. Tč.
Chtěl-liby jej na jeho p-sti dotýkati. Vl.
zř. 482. Aby p. klesající a ku pádu nachý-
lenou podepřel. V. 1 bude isral. lid na pří-
slovie a na p. všem lidem. Bj. Ve zlou p.
koho obláceti. Sš. J. 124. P-sti hledati. Dal.
Jest dobré p-sti. Jel. V dobré p-sti býti.
D. Někoho na dobré p-sti se dotýkati. Boč.

V zlou p. uvésti. D. — Strany přísloví vz
ještě: Bota, Hluk, Koupiti, Naroditi se,
Pírko, Prst, Sláva, Slovo, Trouba.

Povésti, povedu, vedl, veden, dení, führen.

— co, koho. Půjdu, kam mne oči povedou.
Sych. Povedu ho do města. Us. Při tu sám
povedu, Ros., práci. Jel. Král tu povsta, až
povedú syna pohanského krále. Výb. I.1077.

— co na co, na koho. Povedu náklad na
vinici. Sych. Povedu si na vás stížnosť.
Sych. — koho za čím. Nevěř mu, povede
tě za nosem. Bern. — se, sich (mit Jemanden)
führen; ergehen; gerathen, gelingen (poda-
řiti se, poštěstiti se). První pokus se špatně
povedl (zdařil). Us. Dobře se vám tam po-
vede. Sych. Povede se zle. Us. Len se dobře
povedl (zdařil). D. -- se s kým. Povedu
se s tebou. Us. — komu kde. Jak se mu
povede v cizině? Us. Pšenice se v tom kraji
povedla (zdařila). Sych., D. U mne dobře
se ti povede. Us. — jak. Po vůli se mu
tam povede. Us — s inft. Povedlo se mu
tam se dostati. Us.

Pověstice, e, f., věštkyně, die Seherin.
Hlas mi zavzněl tužby p-ce. Sš. B.180.

Pověstník, a, m., Renomist, m. Šm.

Pověstný, o němž pověst jde, berüchtigt.
Dobře p. člověk. Us. P. právník. Sych. U židů