Předchozí (841)  Strana:842  Další (843) |
|
|||
842
|
|||
|
|||
Pověřovací, Beglaubigungs-. P. list. Rk.
Pověrucha, y, m., zavěrucha, věrucha,
člověk, který něco zaškvaří, něco nesluš- ného učiní. Pk. Poveselí, n., mladé veselí, druhý den
svatby, die Nachhochzeit. Ros. Poveseliti, il, en, ení. erheitern. — se
kde. Nébrž se jim toliko zachtělo p. se na chvíli ve světle jeho. Sš. J. 93. Pověseň, sně, f. = pověsmo.
Pověsiti, il, sen a šen, ení; pověšeti, el,
šen a šín (na Slov. — šán), šení; pověšovati, hängen, aufhängen. — co: prádlo. Us. Ře- tězy pověsiti. Pass. 630. Za nova řešátko j pověsí, staré (potom jím) pod lavici hodí. Prov., Jg. — co kam. Klobouk na hřebík, ručnici na stěnu. Us. Erb něčí na pranýř p. V. P-sím ho na kolík. Er. P. 58. P. něco na hřebíček = odložiti. Sych. Školní kapsu na hřebík p. = nechati učení-se. V. Někoho na křiž. V. P. obraz nad postel. Us. -- co komu (kam). Někomu něco, medvěda, vel- blouda, bulika, šaška na nos p. (nalhati, na- bulíkovati). D. Hloupému brejle na nos p. Prov. Někomu lež p. D. Každému na očka slzičku pověsí. Hdk. C. 26. — koho za co: za krk, za hrdlo, V., za houžev (provaz). Háj. A za ty ji pověsili. Kat. 2983. — co, koho kde. Pověsil je na pěti dřevích. Br. Na stěně něco p. D. Orlice bě nad vozem pověšena. Anth. I. 41. Prádlo na žerdi p. Na Ostrav. Tč. Na tom dřevě hlavy p. kázal. Pass. 612.' Lapíce lva, na vysokém jej dřevě p-li. GR. Pověsmo, povesmo, a, n., hrsť n. 10
žemní konopí n. lnu. 1574. Třicet povésem činí svazek. Us. Kúdele u pověsmo zavítá. BO. Vz Pověseň. Die Riste. Povesní, Dorf-. P. vladař. Zlob.
Pověsnice, e, f. Sv. Mářie p., serpentina,
rostl. Mr. Pověst, i, pověstka, y, f. P., m.: pověd-ť,
kmen věd, koř. vid, d před ť v s, vz Vlasť. Strsl. po + věstъ, -tъ přípona. Mkl. B. 166., 168. (Hý.). — P. = povídání, vypravování, das Erzählen, die Erzählung. L. — P., poví- dačka pravdivá i smýšlená, das Erzählte, die Erzählung, die Nachricht, die Neuigkeit, die Historie, das Histörchen. P., vypravo- vání nějakého příběhu nadobyčejného, pa- mátného, z ústního podání národa vzaté, kteréžto podání k jistému času, k jistým osobám aneb místům se odnáší. Má-li p. velikolepým obsahem svým důležitý význam pro celý národ, nazývá se p-stí národní, sice slove p-stí místní. P. o praotci Čechu, o Kro- kových dcerách, o Přemyslu stadickém, o dívčí válce, o Horymírově skoku, o slepém mládenci, o rytířích blanických, o bílé paní, o Ječmínkovi atd. KB. 13. Vz S. N. Po- věděl jim tři pověsti. Výb. I. 554. Zvěstuju vám pověsť veleslavnú o velikých pótkách. Rkk. 45. Ktož čte v písmě, někdy tak holú pověsti utěší sě. Št. N. 254. — P., slovo, rada, řeč, propovědí, přísloví, das Gesagte, der Ausspruch, der Rath, der Spruch, das Sprichwort. St. skl. U p-stech mluvím, in proverbiis lequor. ZN. P-sti Šalamounovy = kniha přísloví. BO. — P., řeči lidské, rozprávka v lidu, pokřik, das Reden, Ge- |
rede, die Sage, das Gerücht. Vyšla ven ta
p. Br. Ta p. jde; p. se trousí, prochází mezi lidi; p. mezi lid vtrousiti; p. nejistá, ne- pravdivá; ta jest obecná p.; p. jde mezi lidi; zlou p. o někom roztrušovati. V. Me- thodu tu přivedli brzo do zlé p-sti, lépe: m-dě té zlou p. připravili, m-du tu o dobrou p. připravili. Km. Nad p. žádného rychlej- šího posla není. Ht. Sl. 209. P. se rozhlásila, Sš. Mt. 35., rozhlašovala. Bart., D. P. se roztrousila. Sych. P-sti víru přikládati. Sych. Jest to pouhá p. Kram. P-sti lidské nedbati. Kom. Pustila o sobě p., že. Plk. Podlé p-sti. D. Byla p. Us. Býti v p-sti. Dch. Oheň se rozmáhá, p. se roznáší (pomluva čím dále tím větší). Č., Km., Lb. P. o nich jde. Dal. 81. Dobrá p. se roznáší, zlá letí. Lb. Každá p. lživá. Mt. S. P. vzešla o někom. Bart. 4. 10. Po všech Němcích p. jdieše. Dal. 116. Dáti se klátiti nejistými p-stmi. Pal. P. křivá. Troj. V p a v posměch někoho dáti. Troj. V p.. přijíti. Us. Pověsť po uších lidských
lítá. Č. P. letí jako pták. C. Jedna p. drahou plodí. Č. — P., jméno dobré n. zlé u lidí, sláva, hanba, pořekadlo, der Ruf, die Nach- rede. P. slavná, dobrá, chvalitebná, poctivá, zlá (nečest'). V. Škodlivé uražení dobré po- věsti. Er. V dobrou (zlou) p. vjíti, přijíti; p. získati, zhanobiti, zohaviti; utrhati, ublí- žiti něčí p-sti; na p-sti uražený; dobrou, zlou p. míti; dobré p-sti ujímati; dobré po- věsti něčí býti nepřítelem; na ublížení něčí dobré p-sti a cti mluviti; zlou p. o sobě míti, slyšeti; zlou p. udělati. V. Má na sobě zlú p. zlého nepravého účinka. NB. Tč. Chtěl-liby jej na jeho p-sti dotýkati. Vl. zř. 482. Aby p. klesající a ku pádu nachý- lenou podepřel. V. 1 bude isral. lid na pří- slovie a na p. všem lidem. Bj. Ve zlou p. koho obláceti. Sš. J. 124. P-sti hledati. Dal. Jest dobré p-sti. Jel. V dobré p-sti býti. D. Někoho na dobré p-sti se dotýkati. Boč. V zlou p. uvésti. D. — Strany přísloví vz
ještě: Bota, Hluk, Koupiti, Naroditi se, Pírko, Prst, Sláva, Slovo, Trouba. Povésti, povedu, vedl, veden, dení, führen.
— co, koho. Půjdu, kam mne oči povedou.
Sych. Povedu ho do města. Us. Při tu sám povedu, Ros., práci. Jel. Král tu povsta, až povedú syna pohanského krále. Výb. I.1077. — co na co, na koho. Povedu náklad na
vinici. Sych. Povedu si na vás stížnosť. Sych. — koho za čím. Nevěř mu, povede tě za nosem. Bern. — se, sich (mit Jemanden) führen; ergehen; gerathen, gelingen (poda- řiti se, poštěstiti se). První pokus se špatně povedl (zdařil). Us. Dobře se vám tam po- vede. Sych. Povede se zle. Us. Len se dobře povedl (zdařil). D. -- se s kým. Povedu se s tebou. Us. — komu kde. Jak se mu povede v cizině? Us. Pšenice se v tom kraji povedla (zdařila). Sych., D. U mne dobře se ti povede. Us. — jak. Po vůli se mu tam povede. Us — s inft. Povedlo se mu tam se dostati. Us. Pověstice, e, f., věštkyně, die Seherin.
Hlas mi zavzněl tužby p-ce. Sš. B.180. Pověstník, a, m., Renomist, m. Šm.
Pověstný, o němž pověst jde, berüchtigt.
Dobře p. člověk. Us. P. právník. Sych. U židů |
||
|
|||
Předchozí (841)  Strana:842  Další (843) |