843

p-ná jest z toho ohledu škola alexandrinská.
Sš. Oa. 141. Zle p., übelberüchtigt. J. tr.,
Dch. P. ve svém věku, lépe: svého, toho
věku. Km.

Pověšenec, nce, m., der Gehängte. Jg.

Pověšení, n, das Aufhängen.

Pověšený; -en, a, o, ge-, aufgehängt.

Pověšeti, pověšovati, vz Pověsiti.

Povět, u, m., kraj, okrslek, s panským
soudem krajina, der Kreis, Bezirk, der sein
Adelsgericht hat. L., Mus.

Povet, u, m., náhrada za škodu, der
Schadenersatz. L. Vz násl.

Povetati, nahraditi, ersetzen. — co komu.
Us. u Petrovic. Dch.

Povětří, n., povětříčko, a, n., vzduch. P.,
po + větří. Mkl. B. 409. Od pověji. Jg. Die
Luft. P. složeno z kyslíku, dusíku, kyseliny
uhlíkové a z vodíku. Rostl. V p. se vzná-
šeti ; v p. ryby loviti; p. dobré, zdravé,
tiché, libé. V. Orel se vznáší do p.; v p.
lítati; něco na p. vyložiti; do p. vyhoditi.
Us. Čerstvého p. požívati; na čerstvé p.
vyjíti. D. Lepší vrabec v rukou, nežli orel
v povětří. Jistší pták na talíři pečený, nežli
dva v p. vznešení. Prov. Jg. Na p. něco
pověsiti, aby provětralo. Sych. Tíže, těžkost'
p. D. P. rozrážeti. D. Nebude pršeti, p. jest
tvrdé (= čisté a suché). Sych. Tlačiti p.
nohama (viseti). Prov. Smil. P. třaskající.
Krok. Ten jest z jeho p. (strany). Šm. Citím
se volným jako pták v p. Ml. V p. základ
svého učeni vzdělávati. Koule. Miniem z to-
hoto zlého p. vyjíti (Klima). NB. Tč. — P.,
počasí, počas, povětrnosť, das Wetter, die
Witterung. P. praští. Sp. P. dobré, zlé, kalné,
mračné, deštivé, bouřlivé, V., jasné, pěkné,
pohodlné, Us., vlhké. Sych. P. se mění, za-
balilo, zamračilo, zatmělo. V. Změnu p. zna-
menám na svých údech. Us. Pro špatné p.
na cestu se nevydati. Ml. —P ., bouře. Sá.
Strhlo se p. Us. Zvoniti proti p. D. Vyšlo
také p., bralo kopce, doliny, aj drobné ška-
rupiny. Sš. P. 476.

Povětřice, e, f., vichřice, der Sturmwind.

Povětřiti, il, ení. Děj se co děj, kdyby
kdo ví jak povětřilo (bylo špatné počasí,
kdyby šídla padala.). Us. u Rychn.

Povětrňák, u, m. = povětrník, větrný
mlýn. Na Mor. Hý., Brt. Vz -ák.

Povětrně, lehce. P. jich odbyli. Bart.
207. 8. P. posly odbyli. Bart.

Povětrnice, e, f., pochodeň, das Wind-
licht. Bern. — P. = povětřice.

Povětrník, u, m., na Mor., větrný mlýn,
die Windmühle. Us. — P. u myslivcův =
nos zvěři, die Nase des Wildes. Boč. — P.,
veliký vítr. Us. u Jilem.

Povětrnosť, i, f., okrslek povětří, der
Luftbezirk. Ros. — P., povětří, die Luft,
Witterung. P., počasí, jest stav, v němž jest
povětří či vzduch na určitém místě a v ur-
čitou dobu, jmenovité v příčině tepla neb
chladu, sucha n. vlhkosti, větrů n. bezvětří,
jasnoty n. pošmournosti atd. S. N. Nehody
p-sti; v každé p-sti, in allen Witterungs-
verhältnissen. — P., vítr, der Wind. Lom.
P-stmi rozduté břicho. Cyr.

Povětrný, k povětří se vztahující, Luft-,
luftig. P ptactvo, Štelc., úkaz, nebe (tenké

povětří), D., věž (vysoká), Reš., mlýn (po-
větrník), Kom., korouhvička, D.. ručnice,
Zlob., míč (vzdušný), Marek, koule, Plk.,
kamna, neštovice, D., otok, Us., břichatosť
n. naběhlosť, Volk., barva, die Luftfarbe.
Dch. — P. růže = ukazující strany, odkud
vítr vane, die Windrose. D. — P., lehký,
nestálý, leicht, unstät, luftig, windig. Jg. P.
odpadlec, V., člověk, Ros., stavení, zámek,
hrad, Šm., myšlénky, Jel., zprávy, řeči. Sych.
Což vše činil skrze Buriána Chuchelského,
člověka nad míru p-ného. Skl. 648. — P.
kalendář (novější), počasí, povětří ukazující,
der Witterungskalender. P. n. větrný kohout,
der Wetterhahn. Zlob. — P. pes, který trávu
žere a chuť k žrádlu ztratil, wetterlaunisch.
Šp.

Povětroň, ě, m., kámen v povětří se tvo-
řící, der Meteorstein, Luftstein. Krok. P.,
železo, které z vyšších vrstev oblohy na
zem spadává (železo povětroní). Pt. P. v už-
ším smyslu jest hmota železná n. kamenná
neb z obou smíšená, původu nadzemského,
která přiblíživše se na své dráze příliš zemi
naší stržena byla k ní. Vz Meteor a více
v S. N., Bř. N., a násl.

Povětroní, Meteor-. P. železo (meteorické),
kámen. Vz Bř. N. 206., 207.

Povětroskočec, čce, m., der Luftsprin-
ger. Kom. J. 945.

Povětrosioví, n. = povětroznalství. Šm.

Povětrovati, wehen, lüften. Povětruj
drobet. Ros.

Povětroznalec, lce, m.., der Meteorolog.
Šm.

Povětroznalský, meteorologisch. Krok.

Povětroznalství, n., die Meteorologie. Jg.

Povetšeti, el, ení, sestárnouti, alt werden.
St. skl.

Povětšitel, povětšovatel, e, m., der
Vergrösserer.

Povětšitelka, povětšovatelka, y. f., die
Vergrösserin. Jg.

Povetšiti, il, en, ení, povetšovati, vetchým
učiniti, alt machen. — se = povetšeti. Leg.

Povětšiti, il, en, ení, povětšovati, ver-
grössern. — co. Poněvadž Boček póhon
přičinil a p-šil, nemá Herart tomu odpoví-
dati. Pub. IL 489. Tyť běhu drahně p-ly.
Žk. Výb. I. 944. 7. Poněvadž jest Mikuláš
póhonu povětšil, nemá Arkleb tomu póhonu
J odpovídati (Půh. Olom. 1412.), bei der Klage
' vor Gericht, die mit dem půhon übereinstim-
men musste, eine grössere Summe o. mehr
Worte anbringen, als der půhon enthielt;
weniger konnte angegeben werden. Póhon
móž ujíti buď v summě pohnané neb v slo-
vích a to ke škodě nemá býti, ale přičiniti
nic nemóž. Tov. k. 71. (Gl. 261.). Vz Při-
většiti, Povýšiti. — čeho: ohně. Alch.
Pověv, u, m., povívání, das Wehen. L.

Pověvačka, y, f., oháňka, der Fächer. L.

Pověvati = povívati.

Pověvný, povívající, hin-, fortwehend.
P. vítr.

Povezení, u., das Führen. Jg.

Povezený; -en, a, o, geführt (auf dem
Wagen). Us.

Povězeti, el, ení, eine Zeit lang stecken
bleiben. — kde: v hospodě, v blátě. Us.