844

Pověziti, il, en, ení, ein wenig in Ver-
Haft halten. — koho. Ros.

Povezmu, vz Povzíti.

Povézti, vezu, vezl, en, cni, führen. —
co. Kam to obilí povezeš? Us. — co kam:
na trh, Us., do stodoly. — co čím: pole
hnojem. Šp. Povezou ho čtyřmi koňmi. Us.

— se na čem: na kočáře.

Pověžný, ého, m., hlásný, der Thurm-
wart. Br., Tov.

Povička, y, f., das Bauholz. Dříví tak
veliké není, jen toliko jako p-ky. Us.

Povídač, zastr. povědač, e, m., der Er-
zähler. Jg.

Povídačka, y, f., která povídá, die Er-
zählerin. — P., co se povídá, pověsť, vz Po-
věsť, das Gerede, die Faselei. Tč. Krmil nás
samými směšnými povídačkami. Sych. Utr-
hačné p-ky. Dch. — P., domnění, das Vor-
geben. Všecky tyto p-ky nejsou nic. D.

Povídačkovati, mit Mährchen unterhal-
ten. Hlas.

Povídal, a, povídálek, lka, m., der
Schwalbler. Šm.

Povídalka, y, f., die Schwalblerin. Us.
Ni.

Povídání, n., die Erzählung, das Vor-
geben. Dal se do p. Sych. Bylo by o tom
dlouhé p. Šm. To nezasluhuje p., lépe: ne-
stojí za p. Km.

Povídaný; -án, a, o, erzählt. Us.

Povídati, vz Pověděti.

Povídavý, redselig. Rk.

Povídečka, y, f., eine kleine Erzählung.
Dch.

Poviděti, sehen. Poviz, kterak jest mú-
drosť chudého potupena. BO. Povizme. Dal.
k. 8.

Povídka, y, f. (slovo novější m.: poví-
dačka), pověsí, povídačka. Р., epická báseň
menšího objemu a prostá formou i obsahem.
P. obsahu komického slove šprýmem. Vz
KB. 146., S. N. P. mravní, naučná, vážná,
krasomluvná, žertovná, veselá, smutná. Nz.
P. se roztrousila, že . . . Kram. Tato p. má
mravní účel. Sych. P. ze vsi, eine Dorf-
geschichte. Povídky — mravné pobídky. Us.

— P., povídání. Nestojí to ani za p-ku. Us.
v Kunv. Msk.

Povídkář, e, m., der Erzähler. Šf. Strž.
1. 517.

Povidla, del, pl., n., povidlí (na Policku,
Kšá., na Mor. Hý.), povidlo, povidelko;
užíváme nejvíce pl. povidla. P., svařená Šťáva
ovocná zvl. švestková, ein gesottener Obst-
saft. Zwetschkenmost, Powideln. Us. Povidla
jsou hustá hmota jíchovitá upravená duše-
ním n. svařením buď čerstvého buď suše-
ného ovoce n. jiných dužnatých plodů ro-
stliných. S. N. P. kdoulová, rybízová, švest-
ková, Kh., šípková, z trnek, ze švestek. Šp.
Kotel povidel. Us. Koláč, vdolek s povidly.
Us. P. ze slivek, z višní, z hrušek, z jablek,
z bezinek. L. Máš mnoho povidel (plácáš,
žvaníš). Us. u Rychn. Jak se p. vaří? Vz
Prm. Ш. č. 15.

Povidlný, povidlový, Obstmuss-. P. ko-
láč.

Povidlo, a, n., vz Povidla. — P., vidlice
k peci, die Schürstange.

Povichlati, in Unordnung bringen, durch
einander mischen. U Opav. Klš.

Povichr, u, m., vichřice. Us. u Opav.
Klš.

Povijadlo, a, n., povijadelko, poviják,
po vijan, u, povijáček, čku, povijánek, nku,
m., obinadlo, úvazek (Šp.), die Fatsche. Ránu
povijákem zavázati. — P., jímž se děti po-
víjejí, das Wiegenband. P-janem dítě obto-
čiti. Us. Na povijan dávají kmotři. Us.

Poviják, u, m. = povijan. Šm.

Povijan, u, m., das Wickelband. Us. Šp.,
Sš. L. 33. Vz Povijadlo.

Povíjati = povíjeti. Na Ostrav. Tě.

Poviječ, jče, m . der Umwickler.

Poviječka, y, f., die Umwicklerin. die
Wickelfrau.

Povijelka, y, f., cissampelos, rostl.

Povíjení, n., povíjený, vz Poviti.

Povíjeti, vz Poviti.

Povijka, y, f., podvijka, podvínka, nač
se klubko navíjí. Us. Dch.

Povijnice, e, f., rostl., ipomaea, die Winde.
P. jedlá, křídlatá, jalapa, zpeřená, rozsekaná,
bambulinatá, prstnatá, chobotnatá, dlanitá,
bradavičnatá, shloučená, latnatá, malokvětá,
mnoholodyžná, jinolistá, zastřená, veloko-
řenná, pětiprstá, pětilistá, ztrojená, červ-
cová, narusalá, střelovitá, osinatá, jamatá,
vodoklenová, krvavá, počistivá, fousatá, me-
ňavá, zdrsnělá, břečtanová, trojlaločná, zji-
načivá, tečkovaná, měkkoostenná, sedmižilá,
nachová, bělokvětá, tmavá, strminná, oz-
dobná, velkokvětá, širokvětá, vykrajovaná,
sivolistá, úzkolistá, trojzubá, tenkolupenná,
pomořská. Rostl. Vz Jg.

Povijník, u, m. = poviják. Slov. Bern.

Poviklati, ein wenig wackeln. Jg.

Poviky = povijan. Us. u Bydž. Mý. Vz
Povitek.

Povím, vz Pověděti.

Povinek, nku, m., povinutí, obvazek, das
Band. — P., niti, kterými se co povazuje,
der Wickelzwirn. Jg.

Povinen, vz Povinný.

Povinění, n., vina, die Verschuldung.
St. skl.

Povíní, n., pování, das Wehen. Jg.

Povinně, z povinnosti, pŕlichtmässig. P.
něco činiti, Ros., někoho v poctivosti míti.

Povinník, a, m., der Verpflichtete. J. tr.,
Brikc.

Povinnosť, i, f. (ne: povinosť), stav člo-
věka, když povinen jest, i to, co povinen jest,
dlužnosť, die Pflicht, Schuldigkeit, Obliegen-
heit, Gebühr, Verbindlichkeit, Pflichtmässig-
keit. Jg. P. jest mravní nutnosť či vázanost'
založená na uznání důstojnosti lidské. Vz více
v S. N. P., ve smyslu podmětném, mravní
nutnosť činiti n. opomíjeti, co zákon velí
aneb (ve smyslu předmětném) jednání n.
opomenutí zákonem přikázané, officium, die
Pflicht. MP. 16. P. záporná či negativná
(zákaz, das Verbot), tvrdivá či affirmativná
(rozkaz, das Gebot), přirozená, kladná či
positivná, die unbedingte o. vollkommene
Pf., podmíněná či nedokonalá, die bedingte
o. unvollkommene Pf.; p. práva, die Rechts-
pflicht, p. lásky, die Liebespf., vyšší, die
höhere, nižší, die niedere Pf. Poslední pří-