847

zákal šedivý, Cataracta, der graue Staar; ne-
vidomosf od nervu zrakového n. od sítné
mázdřice (sítnice) slove: oblak černý, amau-
rosis, gutta serena, der schwarze Staar. Jg.
S očí p-ku sníti; p-ku čistiti. Štelc. Kn. lék.,
Jg. — P., kalnost, caligo, das Dunkel. P.
smrtelná, caligo mortis. Sob. — P., obal,
pokrytí, die Hülle, Decke. Na svrchku země
a nebo pod její povlakou. Mus. Vykopá si
lež pod p-kou země nové průchody. Sš. L.
předml. Měděný a mosazný povlak na že-
leze. Prm. III. č. 18. P. na kameně a sádře
stříbru podobný. Vz Prm. III. č. 19. P. na
válcích ždímacích, der Walzenüberzug, p.
na kola, Radüberzug, lněný, Leinwandüber-
zug. Prm. — P., po vláček, síť na koroptve,
das Zuggarn, Streichnetz. Šp.. L.

Povlakový, Uiberzug-. Jg.

Povlaštěnec, nce, m., ein Italienischge-
wordener. Šm.

Povlaštiti, il, ěn, ění, italienisiren. Šm.

Povlažiti (navlažiti), povlažovati, be-, an-
feuchten. — co čím: vodou.

Povlažnouti, nul, utí, lau werden. Ros.

Povlčín, a, m., ves v Rakovnicku. PL.

Povléci, vleku, vlec, vleka (ouc), vlekl,
vlečen, ení; povlíknouti, povleknouti, knul,
kl, ut, utí; povlékati, povlíkati; povlačiti,
il, en, ení; povláčeti, povlačovati. P. = po-
táhnouti, schleppen, hinziehen, überziehen;
uvléci, zavláčeti, eggen. Vz P. se. — co,
koho. Kam to dřevo povlečeš? Us. Dotud
vlk vláčí, až ho také povlekou. Prov. Jg.
P. peřiny, stojíce, überziehen, Us., pole (svlá-
četi, eggen). Šm. — co čím. Knihař nátěrek
povleče pozlátkem. Techn. Zlatem něco p.
BO. Zlé náruživosti a žádosti člověku mysl
mrákotou povlékají. Sš. Mt. 4. Ptáčník vě-
jice lpem povlačuje. Aesop. — se, sich
schleppen, langsam gehen, sich überziehen.
Kam se povlečeš (potáhneš, zdlouhavě půj-
deš)? Ros. Ta věc se dlouho povleče. Us.
Nebe se povlačí (mračí). D. Oči se mu po-
vlekly pro velikú starosť. BO. — co, se
čím. Peřiny čerstvým povlakem p. Us. Voda
ledem se povleče. V. Nebe mraky se po-
vléklo. Us. Oči se mu povlačují bělmem. Lk.

Povlečení, n., das Hinziehen, Schleppen.

— P., povlak, der Bettbezug. Nové p. na
peřiny. Us.

Povlečka, y, f., das Nesseltuch. Rk.

Povleční loď, Remorqueur, Bugsirschiff,
n. Šm.

Povlek, u, m., povleka, povlečka, y,
f., povlak, der Uiberzug. P. na peřinu. Us.

— P. oční, das Augenfell. Vz Povlak.
Povleka, y, f., vz Povlek. — P., rdesno

plotní, polygonum dumetorum. FB. 30., Čl.
Kv. 162.

Povlhlý, feucht.

Povlhnouti, hnul a hl, utí, feucht wer-
den. — kde. Prádlo v té skříni povlhlo.

Povlíkati, vz Povléci.

Povlovice, ves ve Znojemsku. Vz Tk.
L 437.

Povlovně, zvolna, sachte, allmählig. P.
jeti, Br., veslovati, Us., žvýkati. Kom. —
P., vlídně, freundlich. V.

Povlovnosť, i, f., povolnosť, nekvapnosť,
Langsamkeit, f. Jel. — P., tichosť, lahodnosť,

die Gelindigkeit, Milde, Sanftheit, Sanftmü-
thigkeit. P. mysli. V. — P., poslušenství,
povolnosť die Nachgiebigkeit, Ergebung,
Willfährigkeit, der Gehorsam. Biancof.. Jg.

Povlovný m. povolný = nepříkrý, ne-
kvapný, měkký, hebký, sachte, sanft, gelind,
gemach. P. vrch, smích, V., vítr, větříček,
déšť, čas, chůze, D., povětří, Troj., cesta,
Jel., oheň. Us. Nevěda ostré-li čili povlovné
(moderato) čili měkké zpívání jest. Blah.
mus. — P., tichý, vlídný, přátelský, krotký,
sanft, sanftmüthig, mild, nachgiebig, glimpf-
lich. V. P. otec (laskavý), D., řeč. V. — P.,
volný, povolný, poslouchající, willfährig, nach-
gebend. Kázeň sluší zarytým a nevážným,
učení povlovným a napravitelným. Br. Be-
rouce na se jakous bázeň obcí svých, dali
odpověď povlovnější. Bart.

Povmetati, nach einander hin werfen. L.

Povnitřnosť, i, f., das Inwendige. L.

Povnitřný, inwendig, innerlich. L.

Povod, u, m., vedení, das Führen, die
Führung, Leitung. P. koní. — P., oprátka,
das Leitseil. Kůň na povodě n. na povodu,
povodný, náruční, opratní. Jg. Koně po de-
síti na povodě vedouce. Vrat. Starého psa
nevoď u povod. Smil. Dá se vésti na po-
vodě (na oprátce, kam kdo chce). Jg. — P.,
vedení, správa, řízení, die Leitung, Führung.
Za povodem hvězdy šli tří králové povo-
dem. L., Jel. — P. Ten kameň ve vodě v po-
vod (mit dem Strome) sa obrátí. Sš. P. 348.

— P. = póvod, původ.
Póvod, žalobník, vz Původ.
Povodce, e, povodník, a, m., der Führer

eines Handpferdes. Vz Povod.

Povodec, dce, m., oprátka, das Leitseil.
V. Koně na povodci vedl. Koc. --- P. k ta-
žení lodí, das Zugseil. — P. u provazníka,
dřevěný hřídel, na který prameny se stáčejí,
aby se nekroutily, než se z nich provaz
dělá. Us.

Povodeň, dně, f., dříve m. = rozvodnění,
zátopa, die Wassernoth, Uiberschwemmung,
Fluth, das Hochwasser. Vz Mkl. B. 119. P.
jest takové rozhojnění tekutých vod, že
břehy a hráze přestoupí a níže položená
místa jindy suchá zatopí. S. N., V. Od pří-
valů dělají se povodně a zátopy. Kom. P.
v Praze bradáče pod mostem zatopila (1481.).
V. Častí dešťové pršeli a z toho velicí byli po-
vodňové. Háj. Povodeň pominula. BO. Měsíce
března veliký p. byl v Čechách. Háj. 1367.
P. veliký a neobyčejný. Lp. 32. Povodeň
se vylila až na práh sv. Jiljí. Kn. P. se roz-
vodnila po všem světě. BO. O povodních
v Čech. vz Tk. II. 546., IV. 737. - P. hroz-
ných zámutků jej zachvátila. Br. — Vz Od-
jížení, Dal. 172.

Povodění, povoděný = povození, po-
vozený. Na Slov.

Povodení, n. = povodeň. Veliš.

Povodič, e, m., der Führer, Leiter. Jg.

— P., konec od vlasů. Us. v Krkonš.
Povoditel, e, m. = povodič. Rk.

1. Povoditi, il, zen, ení, na Slov. děn,
ění; pováděti, 3. os. pl. -dějí, váděj, děje
(íc), ěl, ěn, dění; povozovati, voditi, leiten,
führen; odvoditi, ableiten. Jg. Jsa jinými
ohledy, nežli naši byli, povozován. Šf. II.