Předchozí (850)  Strana:851  Další (852) |
|
|||
851
|
|||
|
|||
D. — P., zběžný, nepilný, obenhin, ober-
flächlich (novější). P. práce. Us. Povrchnosť, i, f., povrchní strana věci,
ploska, die Oberfläche, Aussenfläche, Fläche. V. Vz Povrch. P. země. Ros. — P. denní či zemská, zemský povrch, na dni, opak: důl. Hř. — P., die Oberflächlichkeit. Dch. Povrcholina, y, f., die Oberfläche. Pl.
Povrchu, na hoře, ne vnitř, äusserlich.
P. ležící (makavý). V. P. plovati, oben. D.— P., oberflächlich. P. věc nějakou souditi. Kram. — Vz Dole. Povříslo, pobříslo (místy provříslo, pro-
bříslo, na Slov. povřeslo, na Mor. obříslo, províslo), povřísélko, pobřísilko, a, n. P. m.: povřítlo, z koř. vret, lat. vertere, kroutiti. Ht. Ve strslov. ро-vrъzą = sváži. Ht., Gb. Hl. 146. Dle Mkl. B. 97! 99. stsl. povréslo, koř. vrъz = vázati a příp. -lo (1ъ). P. m. povřízlo, vrъz = vázati. Bž. 38. Cf. Povraz. Prk. P. dělati, vázati, namočiti. Us. Snopy povřísly svazovati. Kom. Potrhala se nám povřísla. Us. Něčeho na povřísle zanechati (upustiti od toho; neskončiti). Us., Č. On toho nejistí, což o smrti jeho zapsal, ale na p-le toho zanechává, in Ungewissheit lassen. Cyr. 192. Všecko na povřísle visí (nedaří se), Reš., též o nejistém stavu. Vz Neštěstí. Č. Všechno klade na dlouhá povřísla (každou práci rád odkládá = lenoch). Č. Když neumíš řemesla, musíš dělat povřísla. Č. M. 219. Všecko na p-le stálo. Bart. 291. Povříti, vru, vřel, ení, povírati, povařiti
se, ein wenig kochen, sieden. — s čím. A nechť opět to tam s tím mstem povře. Ms. o štěp. 54. Povrkati, povrkávati, povrkovati, ein we-
nig girren. Hrdlička povrkala. Us. Povroubiti, il, en, ení, nach einander
einkerben, einschneiden. — co: dva vruby. Ros. Površek, vz Povrch.
Površí, n., die Anhöhe; der Höhenzug.
Š. a Ž. P. břidličné, Krč. 330., hořické, pěti- kostelecké. Krč. 597., 647. Površina, y, f., die Anhöhe. Šm., Č.
Povrtati, ein wenig o. alles nach ein-
ander bohren. — co: vše povrtal. Us. Povrtěti, ěl, ěn, ění, drobet vrtěti, ein
wenig drehen. Ros. Povrub, u, m., zastr., daň, die Steuer.
P., z vrub. das Kerbholz, die Steuer, Ab- gabe. Sedláci sebrali se na zemany pro bezpraví, kteráž jim činili, p - by z nich brali a králi nic nedali. Let. 360. — Gl. 263. Na Mor. posud porub, sepisování dobytka, aby se ustanovila z něho daň nebo sýpka pro pastýře. Mřk. Povrubčí, die Register, in welche die
Eintragungen vom Kerbholze stattfanden. Vz Vrub. Povrubné, ého, n. P-ného se vydalo 30
gr. 1628. Ausgabe für die am Kerbholze bezeichneten Arbeitstage. Gl. 263. Povrubovati, na vrub zaznamenati, na-
řezati, in's Kerbholz durch's Einschneiden anmerken. Vz Vrub. Povrzák, u, m., bžunda, der Lochpfeifer.
Vz Bžunda, |
Povrzati, ein wenig knarren, zwitschern.
Ros. — P., poskřípati, pošumařiti. Chvála Bohu, že už povrzali. Mor. Hý. Povrženě, verwerflich. Bern.
Povrženec, nce, m., der Findling. Dům
povržencův, Findelhaus, n. D. — P., člověk povržený, ein Verwerfling. Bern. Povržení, n., die Verwerfung, Wegle- gung. Vz Povrci. Povrženka, y, f., tofieldia, rostl. síťo-
vitá. Slb. Povrženosť, i, f.. die Wegwerfung, die
Verwerflichkeit, das Verachtetsein. Bern. Povržený; -en, a, o, zur Seite geworfen,
hin-, weggeworfen, verworfen, verachtet. Us. My jsme o tomto listu p-ném nic nevěděli. NB. Tč. — kde. Ten u fojta p-ný list do toho miesta byla přinesla k svému příteli; Nalezla fojtová před jich domem p-ný list v tato slova znějící. NB. Tč. Povržlivosť, i, f., die Verachtung.
Povsedati, nach einander aufsitzen. —
na koho: na koně. Us. Povsinoha, y, m., který se po vsi toulá,
celou ves sbíhá, tulák, der Landstreicher. Na Ostrav. Tč., Mkl. B. 352. — P., y, f., klepna, Klatscherin, f. Slov. Povskočiti, il, ení, auf eine Weile hin-
einspringen. Jg. Povslun (zastr.), adv., po světle, nach
dem Lichte. St. skl. 1. 777. Povstalec, lce, m., der Aufrührer. Us.
Povstalý, který povstal, entstanden. P.
potřeba, odpor. Zlob. — z čeho: z nemoci, vom Krankenbette aufgestanden. Zlob. — P., aufrührerisch. Povstanec, nce, m., šp. m. povstalec. Šm.
Povstaní, n., das Aufstehen. P. z ne-
moci, das Aufkommen. Povstáním hlaso- vati , durch's Erheben vom Sitze. — P., pojití, Entstehung. P. větříkův. Har. — P., vzbouření se, der Aufstand. P. jest vůbec zjevná zpoura proti vládě а organům jejím. Vz S. N.P. lidu. Lid učinil p. Hlás. P. válečné. Šm. P. pro koho, proti komu, na koho. Jg. Povstati, povstanu, vstal, ání; povstávati
= vstáti, aufstehen, auferstehen, auftreten, sich erheben; pojíti, pocíti se, entstehen, emporkommen, emporsteigen, anheben, auf- kommen, den Anfang nehmen. Jg., V. — abs. Povstává (počíná se): vítr, svár, D., roztržitosť, Har., válka, V., hluk, Kom., po- žáry, Sych., pověsť, Jel., bitva. Dch. Po- vstaň, povstaň, Bože ó milý. Kom. Ž. 9. Davidka jest povstala a řekla. NB. Tč. — z čeho. P. z hříchů. BR. II. 5. b. Vlasti na ozdobu vždy jsi povstal z hrobu. Sš. Bs. 23. Povstal z místa (před ním). V. Po- vstávají z toho války,Kom., klepy. Ml. Povstal z nemoci. D., Šm. Z toho povstala hlučná debatta = z toho vzešlo hlučné ro- kování. — od čeho, skrze koho. Jakož nezpůsobové od výtržných lidí povstávají skrze odpovědníky a nepřátely zemské. Zř. F. I. A. XXIV. A svět skrze něho povstal. Sš. J. 16. — pro koho (zastati se ho). Jg. — před kým. Ros. — proti komu (čím). P. proti někomu vojnou. Troj. 117. P. proti někomu jako nepřítel. Chč. 607, |
||
|
|||
Předchozí (850)  Strana:851  Další (852) |