851

D. — P., zběžný, nepilný, obenhin, ober-
flächlich (novější). P. práce. Us.

Povrchnosť, i, f., povrchní strana věci,
ploska, die Oberfläche, Aussenfläche, Fläche.
V. Vz Povrch. P. země. Ros. — P. denní
či zemská, zemský povrch, na dni, opak:
důl. Hř. — P., die Oberflächlichkeit. Dch.

Povrcholina, y, f., die Oberfläche. Pl.

Povrchu, na hoře, ne vnitř, äusserlich.
P. ležící (makavý). V. P. plovati, oben. D.—
P., oberflächlich. P. věc nějakou souditi.
Kram. — Vz Dole.

Povříslo, pobříslo (místy provříslo, pro-
bříslo, na Slov. povřeslo, na Mor. obříslo,
províslo), povřísélko, pobřísilko, a, n. P. m.:
povřítlo, z koř. vret, lat. vertere, kroutiti. Ht.
Ve strslov. ро-vrъzą = sváži. Ht., Gb. Hl.
146. Dle Mkl. B. 97! 99. stsl. povréslo, koř.
vrъz = vázati a příp. -lo (1ъ). P. m. povřízlo,
vrъz = vázati. Bž. 38. Cf. Povraz. Prk. P.
dělati, vázati, namočiti. Us. Snopy povřísly
svazovati. Kom. Potrhala se nám povřísla.
Us. Něčeho na povřísle zanechati (upustiti
od toho; neskončiti). Us., Č. On toho nejistí,
což o smrti jeho zapsal, ale na p-le toho
zanechává, in Ungewissheit lassen. Cyr. 192.
Všecko na povřísle visí (nedaří se), Reš., též
o nejistém stavu. Vz Neštěstí. Č. Všechno
klade na dlouhá povřísla (každou práci rád
odkládá = lenoch). Č. Když neumíš řemesla,
musíš dělat povřísla. Č. M. 219. Všecko na
p-le stálo. Bart. 291.

Povříti, vru, vřel, ení, povírati, povařiti
se, ein wenig kochen, sieden. — s čím.
A nechť opět to tam s tím mstem povře.
Ms. o štěp. 54.

Povrkati, povrkávati, povrkovati, ein we-
nig girren. Hrdlička povrkala. Us.

Povroubiti, il, en, ení, nach einander
einkerben, einschneiden. — co: dva vruby.
Ros.

Površek, vz Povrch.

Površí, n., die Anhöhe; der Höhenzug.
Š. a Ž. P. břidličné, Krč. 330., hořické, pěti-
kostelecké. Krč. 597., 647.

Površina, y, f., die Anhöhe. Šm., Č.

Povrtati, ein wenig o. alles nach ein-
ander bohren. — co: vše povrtal. Us.

Povrtěti, ěl, ěn, ění, drobet vrtěti, ein
wenig drehen. Ros.

Povrub, u, m., zastr., daň, die Steuer.
P., z vrub. das Kerbholz, die Steuer, Ab-
gabe. Sedláci sebrali se na zemany pro
bezpraví, kteráž jim činili, p - by z nich
brali a králi nic nedali. Let. 360. — Gl. 263.
Na Mor. posud porub, sepisování dobytka,
aby se ustanovila z něho daň nebo sýpka
pro pastýře. Mřk.

Povrubčí, die Register, in welche die
Eintragungen vom Kerbholze stattfanden.
Vz Vrub.

Povrubné, ého, n. P-ného se vydalo 30
gr. 1628. Ausgabe für die am Kerbholze
bezeichneten Arbeitstage. Gl. 263.

Povrubovati, na vrub zaznamenati, na-
řezati, in's Kerbholz durch's Einschneiden
anmerken. Vz Vrub.

Povrzák, u, m., bžunda, der Lochpfeifer.
Vz Bžunda,

Povrzati, ein wenig knarren, zwitschern.
Ros. — P., poskřípati, pošumařiti. Chvála
Bohu, že už povrzali. Mor. Hý.

Povrženě, verwerflich. Bern.

Povrženec, nce, m., der Findling. Dům
povržencův, Findelhaus, n. D. — P., člověk
povržený, ein Verwerfling. Bern.
Povržení, n., die Verwerfung, Wegle-
gung. Vz Povrci.

Povrženka, y, f., tofieldia, rostl. síťo-
vitá. Slb.

Povrženosť, i, f.. die Wegwerfung, die
Verwerflichkeit, das Verachtetsein. Bern.

Povržený; -en, a, o, zur Seite geworfen,
hin-, weggeworfen, verworfen, verachtet. Us.
My jsme o tomto listu p-ném nic nevěděli.
NB. Tč. — kde. Ten u fojta p-ný list do
toho miesta byla přinesla k svému příteli;
Nalezla fojtová před jich domem p-ný list
v tato slova znějící. NB. Tč.

Povržlivosť, i, f., die Verachtung.

Povsedati, nach einander aufsitzen. —
na koho: na koně. Us.

Povsinoha, y, m., který se po vsi toulá,
celou ves sbíhá, tulák, der Landstreicher.
Na Ostrav. Tč., Mkl. B. 352. — P., y, f.,
klepna, Klatscherin, f. Slov.

Povskočiti, il, ení, auf eine Weile hin-
einspringen. Jg.

Povslun (zastr.), adv., po světle, nach
dem Lichte. St. skl. 1. 777.

Povstalec, lce, m., der Aufrührer. Us.

Povstalý, který povstal, entstanden. P.
potřeba, odpor. Zlob. — z čeho: z nemoci,
vom Krankenbette aufgestanden. Zlob. —
P., aufrührerisch.

Povstanec, nce, m., šp. m. povstalec. Šm.

Povstaní, n., das Aufstehen. P. z ne-
moci, das Aufkommen. Povstáním hlaso-
vati , durch's Erheben vom Sitze. — P.,
pojití, Entstehung. P. větříkův. Har. — P.,
vzbouření se, der Aufstand. P. jest vůbec
zjevná zpoura proti vládě а organům jejím.
Vz S. N.P. lidu. Lid učinil p. Hlás. P.
válečné. Šm. P. pro koho, proti komu, na
koho. Jg.

Povstati, povstanu, vstal, ání; povstávati
= vstáti, aufstehen, auferstehen, auftreten,
sich erheben; pojíti, pocíti se, entstehen,
emporkommen, emporsteigen, anheben, auf-
kommen, den Anfang nehmen. Jg., V. —
abs. Povstává (počíná se): vítr, svár, D.,
roztržitosť, Har., válka, V., hluk, Kom., po-
žáry, Sych., pověsť, Jel., bitva. Dch. Po-
vstaň, povstaň, Bože ó milý. Kom. Ž. 9.
Davidka jest povstala a řekla. NB. Tč. —
z čeho. P. z hříchů. BR. II. 5. b. Vlasti
na ozdobu vždy jsi povstal z hrobu. Sš.
Bs. 23. Povstal z místa (před ním). V. Po-
vstávají z toho války,Kom., klepy. Ml.
Povstal z nemoci. D., Šm. Z toho povstala
hlučná debatta = z toho vzešlo hlučné ro-
kování. — od čeho, skrze koho. Jakož
nezpůsobové od výtržných lidí povstávají
skrze odpovědníky a nepřátely zemské. Zř.
F. I. A. XXIV. A svět skrze něho povstal.
Sš. J. 16. — pro koho (zastati se ho).
Jg. — před kým. Ros. — proti komu
(čím). P. proti někomu vojnou. Troj. 117.
P. proti někomu jako nepřítel. Chč. 607,