852

I možno-li, aby odporové proti ní (odpovědi
té) povstati mohli. Sš. I. 14. Všecko jím
povstalo a bez ného nepovstalo nic, což
povstalo. Sš. J. 12. Uctivě proti někomu p.
V. Povstal král proti ní. Br. Povstali proti
mně nepřátelé. Ros. P. proti vrchnosti. V.
Povstává zlá pověst' proti němu. Jel. —
proč, k čemu: ke cti něčí p. V. Pán
k soudu povstane. V. — na co: na nohy.
Plk. P. na někoho, sich gegen ihn erheben.
Dch. — čím. Moře velikým dutím větro-
vým povstáváše. ZN. — kde: v shromáž-
dění. Ml. V Čechách povstaly hory (doly).
Vys. Novějších pavučinných výmyslů, jež ve
hlavách zhýralých povstaly. Sš. Sk. 2. —
komu. Až i jméno křesťanu vyznavačům
jejím (církve antiochijské) tuto povstalo. Sš.
I. 3. — komu v kom. Nebezpečný soused
v Cyrovi jim povstává, lépe: Cyrem. Km.—
v co: v boj. BO.

Povstíhati, povstihnouti; povstihovati, vz
Postíhati. — čeho na čem. Já měl na tom
svého povstihnúti. Půh. II. 549.

Povstrkati, povstrkovati, nach ein-
ander hineinschieben. Jg. — co kam.

Povstupovati, emporsteigen. Dch.

Povstyděti se, ěl, ění, sich ein wenig
schämen. Jg.

Povšebytný, immerwährend.

Povšeckosť, i, f., povšechnosť, (nové).
Rostl.

Povšecký = povšechný.

Povšední, alltäglich. L.

Povšechně, im Allgemeinen. Pal. Rdh.
IV. 158. Národ p. známý, allgemein. Šf.
Rozpr.

Povšechněti, ěl, ění, allgemein werden. L.

Povšechnosť, i, f., všeobecnost, die All-
gemeinheit. Apoštol dovodí p. nevyhnutel-
nosti té. Sš. I. 46.

Povšechný, povšecký, obecný, allgemein.
P. historie (všeobecná), grammatika, Jg.,
platnosť, Mrk, obraz, das Gesammtbild, Dch.,
výstřel, general de charge. P-ná (obecná)
ponětí, allgemeine Begriffe, právo (obecné),
allgemeines Recht. Šm. Apoštol obléká na
se osobu p-chnou všech křesťanů. Sš. I. 68.

Povšimnouti, mnul a ml, utí, beachten,
bemerken. — si čeho. Šm.

Povšimnutí, n., die Beachtung. K la-
skavému p.; nezůstalo to bez p.; p. hodný.
Dch.

Povšimnutý; -ut, a, o, beachtet. Jsa
p-tou = k povšimnutí, zur Beachtung. Šm.

Povtahati, povtahovati, nach einander hin-
einziehen. Us.

Povteřiti, il, en, ení, po druhé či znova
říci, uvésti, opakovati, wiederholen. — co
kde. Naučení, jež jim dal apoštol ústně při
svém pobytu v Soluně a potom i v prvním
listě povteřil. Sš. II. 288.

Povtiskati, nach einander hineindrücken.
Jg. — co kam čím. Us.

Povtykati, nach einander hineinstecken.

Jg.

Povud, u, m., původ, der Anlass, die Ur-
sache. Us. u Opav. Klš.

Povuď, gt. povodě,f., povodeň, die Ueber-
schwemmung. Jak bude tak dlouho pršeť, to
přijdě povuď. Na Ostrav. Tč. U Opav. Klš.

Povůdný, lernbegierig u. fähig. Slez.
Sm.

Povůlný, gemächlich, langsam. Na Ostrav.
Tč.

Povundati, povundávati = trochu dále
dáti, pondati, weiter stellen. Ros. — P.,
pokáleti, co komu, besudeln. Ros. — se
= pokáleti se, sich besudeln, bemachen;
polámati se, sich beschädigen, überheben.
Us. — Jg.

Povůrka, y, f., das Treibholz. Sp.

Povybíjeti, el, en, ení, nach einander
herausschlagen. Jg. — co: všecky hospody
(pochoditi). Us. Hý.

Povybouzeti, el, en, ení, allmählig er-
wecken. Dch.

Povybrati, ein wenig herausnehmen ; po-
vybírati, nach einander herausnehmen. Ros.

Povyčerstvěti, ěl, ění, ein wenig frisch
werden, sich erfrischen. Plod ryb p-věl.

Povyčník. a, m., der Schreier. Div. z och.

Povyčouhlý, ein wenig hervorragend.
Šm.

Povyčouhnouti, povyčuhovati, hervor-
ragen. — abs. Ten trám povyčuhuje. Us. —
odkud kam: z okna na silnici (vykukovati,
herausschauen). Us. Hý.

Povydaný; -án, a, o. P. stěna, věnec, her-
vorragend; dílo, erhaben. Koc.

Povydati, ein wenig herausgeben. Us.

Povydávati, nach einander o. alles her-
ausgeben. Slov. Plk. — P. = povdati, alle
Töchter verheirathen. Slov.

Povydechnouti, povydychnouti, chnul
a chl, utí, ein wenig Athem schöpfen, aus-
ruhen. — si od čeho: od prací. Kram.

Povydobyti, yl, yt, ytí, povydobývati,
nach einander erobern, herausnehmen. Jg.

Povydrážeti, el, en, ení, nach einander
aushöhlen, ausgraben. L.

Povydutý, ein wenig ausgehöhlt. P. po-
dlaha. Pref.

Povyflekovati, ein wenig ausflicken.
Bern.

Povyháněti, ěl, ěn, ění, nach einander
o. alle heraustreiben, herausjagen. Bern.

Povyhledávati, alles aussuchen; fordern,
begehren. Ros.

Povyhlédávati, povyhlídávati, ein we-
nig herausschauen. Jg.

Povyhnouti, hnul, utí, ein wenig aus-
weichen. Har. Musíme jinam povyhnouti.
Dh. 8.

Povyhrávati, nach einander gewinnen. L.

Povyhybovati, alles herausbewegen, her-
ausbringen; ausweichen. Na Slov. Bern.

Povycházeti, el, ení, nach und nach her-
vorkommen. Šm.

Povychladiti, il, zen, ení; vz Chladiti,
abkühlen. — se na někom (pomstiti se.
Vz Msta). C.

Povychladnouti, ein wenig erkalten. —
abs. Hněv p-dl. Ler.

Povychloubati se, ein wenig prahlen.
Šm. — čím.

Povychýliti, il, en, ení, etwas vorbeugen.
— se, vychýliti se, sich ein wenig zeigen,
sehen lassen, vortreten. Had maličko se po-
vychýlil (z díry vylezl). Aesop. — se v čem :
v řeči, ein wenig abschweifen. Br.