854

Promotion zur Doktorswürde. J. tr. — P.,
vypnulina, úvrší. — P., nádávek nad koupi
statku, který si vymínil kupovač, kdyby kou-
pený statek jinému právnímu nápadníku dáti
musil, der Aufschlag der Kaufsumme. Dipl.
1409.

Povýšeníčko, a, n., eine kleine Erhö-
hung. Aqu.

Povýšenina, y, f., vyvýšenina zemská,
die Bodenerhebung. Š. a Ž.

Povýšenosť, i, f., povýšení, die Erhö-
hung. Rvač.

Povýšený; povýšen, a, o, erhöhet, er-
hoben, erhaben. P. místo, Šm., hlas, V.,
lidé. Kom. Kdo se pokoří, bude povýšen.
Kom. Kdo chce býti povýšen, musí býti
poníženým. Č. Povýšené múdrosti páni naši
milí. NB. Tč. — zač: za doktora. Mor. Mřk.

— k čemu: ke cti, k úřadu p. V. Har. —
na co: na císařské důstojenství, Kram., na
krále, Dch., na doktorství. Us. — kde.
Střechy na krovech p-né. Boč. — nad co,
nad koho: Povýšen nad druhého. Aqu. Jest
nad všelikou pochybnosť povýšeno, Šm. —
čím: přízní něčí p. Zák. sv. Ben.

Povyšitel, e, m. der Erhöher.

Povyšitelka, y, povyšitelkyně, ě, f.,
die Erhöherin. Us.

Povýšiti, il, en, ení, povyšovati = vyšším
učiniti, pozdvihnouti, erhöhen, erheben; zve-
lebiti, přednosť dáti, úřadu uděliti, erhöhen
(in Ansehen, Würde). Jg. — abs. Povyšuje
i ponižuje Bůh. Br. — co, koho: rybník
(hráz zvýšiti, aby více vody pojal). Vys.
Povyš ny. Rkk. P. svú hlavu. BO. — čeho:
hlasu. V., Har. Povýšil pokorných. Šf. P.
ohně = (posiliti, potužiti), hráze. Vys. Nemá
tomu pohonu odpovídati, protože Proček
peněz povýšil. Půh. II. 574. Vz Povětšiti.

— koho nač: na kříž, V., na doktorství.
Šm. Nesnadno to na jistotu p. Bdl. P. na
krále. Dch. — koho zač: za doktora. Mor.
Mřk. —co o co: hráz o loket. Vys. — koho
kam: syna k sobě povýšil. Sá, P. koho
k hodnosti, zur Würde erheben. Šm. — co,
koho do čeho: někoho do stavu šlechtic-
kého. Us. Žula nemá se náhle do vrchu po-
vyšovati. Vys. —koho od čeho: od země.
Br. — čeho čím: ohně foukáním, měchem.

— koho nad koho. Chč. 303., 624. P. sluhy
spravedlivého nad krále nepravého. Ctib. 12.
Vz Brt. S. §. 76. 5. Povyš ny v krajinách
nad vrahy. Rkk. 53. Povýšil ho Bůh nade
vše. Br. Jez nad starý způsob p. Vz Jez.
Pr. — koho nad koho proč: pro svůj zisk.
Chč. 378. — koho v čem: v úřadě, J. tr.,
ve cti, v bohatství. Chč. 304. — co čím:
velebením. Chč. 624. — se. Každý, kdo se
povyšuje, bude ponížen. Br.

Povyšívati, nach einander ausnähen. Bern.

Povýška, y, f., die Erhöhung. P. hráze.
Břez. 163.

Povýšnosť, i, f., výsosť, die Höhe. Jg.

Povýšný, povýšený, vysoký, erhaben, er-
hoben. P. město. Hlas. Býti p-né mysli. Sš.
Mt. 73. Křesťan má p-né, nebeské věci milo-
vati. Sš. J. 143. (Hý.).

Povyšování, n., die Erhöhung. D.

Povyšovaný; -án, a, o, erhöhet. Us.

Povyšovati, vz Povýšiti.

Povyštípati, nach einander auskneipen. L.

Povytáhnouti, hnul a hl, ut, utí, žen,
ení, povytáhati, povytahovati, ein wenig
herausziehen. Us. Dch. — si co : kalhoty. Us.

Povytasiti, il, en, ení, ein wenig aus-
ziehen. — co. Již povytasil meč, Us., čeho:
kordu. Ros.

Povýtečný, po výtce jsoucí, vorzugsweise,
xaz' égoxýv. Hý. To byl svátek p. Sš. J. 98.

Povyti, vyji, yl, yt, ytí, ein wenig heulen.
Ros.

Povytřeštiti, il, ěn, ění, nach einander
aufsperren, aufreissen (die Augen). — co,
čeho na koho. Všickni na mne očí povy-
třeštili. Us.

Povytrhnouti, hnul a hl, ut, utí; povy-
trhovati, ein wenig herausreissen — se
z čeho. Har.

Povyučiti, il, en, ení, ein wenig belehren.
D.

Povyvinouti, nul, ut, utí, ein wenig aus-
winden, auswickeln, ausrenken. Jg.

Povyvraceti, el, en, ení, nach einander
umwerfen. — co: stoly, list, slova. L.

Povyvstati, povyvstanu, stal, ání, ein
wenig aufstehen. — před kým. Ros. —
odkud: z místa. V.

Povyvýšiti, il, en, ení; povyvyšovati, ein
wenig erhöhen. Us. — se oč: o sáh.

Povyzdvihnouti, hnul, ut, utí, povy-
zdvihu (zastr.), hl, žen, ení, etwas nachheben.
D.

Povyzimovati, überwintern. = koho:
ovce.

Povyznávati, nach einander bekennen.
— co. Us.

Povyzvěděti, zvím, zvěděl, ěn, ení, po-
vyzvídati, ein wenig erfahren, herausforschen.
— co o čem. Fil.

Povyždmouti, dmu, ul, ut, utí, povyždati,
povyžděti, povyždíti, žděl, žďal, at, ětí, po-
vyždímati, ein wenig o. nach einander aus-
winden, ausdrücken. — co: šaty. Jád.

Povyžínati, nach einander abmähen. Bern.

Povzadu, rückwärts. Dch.

Povzbuditel, e,m., der Aufmunterer. Bern.

Povzbuditelka, y. povzbuditelkyně, ě.
f., die Aufmuntererin.

Povzbuditi, il, zen (na Slov. děn), zení; po-
vzbuzovati, aufmuntern, anregen, auffrischen.
Jg. — koho k čemu: k udatnosti, Us., ku
zbouření, Aufruhr predigen. J. tr. — čím:
řečí. Šm.

Povzbudivě, povzbudně působiti, anregend
wirken. Dch.

Povzbudka, y, f., die Aneiferung. Rk.

Povzbuzení, povzbuzování, n., die Auf-
munterung, Anregung. P. mysli; p. učiniti.
Šm.

Povzbuzný, anregend, aufmunternd. Dch.

Povzdál, poněkud daleko, von weitem. Kat.
403., 447.

Povzdaleku s někým o něčem mluviti,
ausholend, anspielend. Us. Tč.

Povzdáliti, il, en, ení, povzdalovati, ein
wenig entfernen. Us. — co čím.

Povzdální, fern. Mus.

Povzdech, povzdych, u, m., povzdych-
nutí, der Seufzer. Povzdechy těžké z hloubi
prsou vyvoditi. Mus. Zbožný p. Dch.