855

Povzdechnouti = povzdychnouti.

Povzdělací, Fortbildungs-. Dch.

Povzdělati, ein wenig erbauen. Puch.

Povzdorovati, ein wenig trotzen. Ros.

Povzdržeti, el, en, ení, povzdržovati, ein
wenig aufhalten. — co čím.

Povzduch, u, m., die Luft, der Lufthauch.
Dch.

Povzduchový, Luft-. Šm.

Povzdy, povždy, immerfort. P. v hospodě
vězí. Us.

Povzdych, u, m., der Seufzer. Šm. Vz
Povzdech.

Povzdychnouti, povzdechnouti, chnul a
chl, utí; povzdychovati, ein wenig, eine Weile
seufzen. — si. Us. — kde: v kostele. Gníd.

— čím: hořem. Sš. Bs. 57. — adv. P. hluboce
a tesklivě. Č.

Povzíti, nehmen, empfangen, erhalten. L.
Vz Vzíti.

Povzkřesný, po vzkříšení učiněný, nach
der Auferstehung geschehen. P. rybolov.
Sš. L. 68. P. život Páně; O p-ném oslavo-
vání mluví. Sš. I. 71.

Povzlet, u, m., der Emporflug. Dch.

Povzletěti, ěl, ění, povzlétati, empor-
fliegen, auffliegen. Dch.

Povzletný, emporfliegend, schwungvoll.
Šm. P. báseň. Us.

Povzmocniti, il, ění, trochu zmocniti,
síly dodati, zu Kräften gelangen lassen. —
koho. Povzmocnila jich ruka Hospodinova.
Sekl. 63. Recp. (č.). — se, trochu moci na-
byti. — se v čem: v ctnostech. Kom., D.

Povznes, u, m. = povznesení, das Empor-
heben.

Povznésti, vznesu, sl, šen, ení, ein wenig
erheben; povznášeti, ein wenig erheben. —
se, co kam: ruce k nebi. Jg. A svou hlavu
sličnou v oblaka povznese. Hdk. C. 50. —
čeho: hlasu. Us. — se čím: pilností, Ml.,
křídly do vzduchu. — se v čem. Ovšem
dáním úcty té Bohu Abraham ve svatosti
života se výšeji povznesl. Sš. I. 57.

Povznešení, n., die Erhebung. Jg.

Povznešenosť, i, f., die Anregung, Er-
hebung. P. mysli. Dk.

Povznešený; -en, a, o, erhoben, gehoben.
P. mysl. Dch. — čím: dobrou zprávou.

Povzněti, povzníti, ěl, ění, povznívati,
ertönen. Potrúbíš-li jednou, přijdú k tobě
kniežata; pakli další a přelomný (přetrho-
vaný) vzvuk povzněl, stany svými hnú. BO.

— kde. Hlas ptáků v lese povznívá. MM.
Povzniknouti, knul a kl, utí, nach ein-
ander entstehen. Hil.

Povzníti = povzněti.

Povzskočiti, il, ení, aufspringen. — nač:
na nohy. Krok.

Povztek, u, m., die Wuth. Šm.

Povzteklosť, i, f., die Wuth. Mach.

Povzteklý, wüthend. P. pes. Rostl.

Povzvésti, vzvedu, dl, den, dení, pozdvih-
nouti, aufheben, aufrichten. — koho. Ben. V.

Povzvýš, nahoru, in die Höhe. L.

Povždy, immer. Us. Vz Povzdy.

Poz, vz Po.

Póz, vz Pavuz. Na Hané. Brt.

Poza, dvojitá předložka u Malorusů, Po-
lákův a na Slov. Volati na někoho z poza

stola. Hledí z poza týla. Na Slov. Vz Mtc.
V. 65., Mkl. S. 746., Předložka.

Pozabíhati se, nach einander sich ver-
laufen. Us.

Pozabíjeti, el, en, ení, nach einander
todt schlagen. — P., nach einander verschla-
gen, vermachen. — co čím: okna okenicemi
p., hřebíky. L.

Pozabírati, nach einander aufnehmen,
auffassen. — čeho. Odkuds těch novin po-
zabíral? L.

Pozáblý, erfroren. Bern.

Pozábnouti, bnul a bl, utí, erfrieren. Bern.

Pozábsti, zebe, záblo, zábnuti, ein wenig
o. fortwährend frieren. Napořád pozebe. Jg.

Pozabučky, také: vod země, prudký skočný
tanec zbojnický na Slov. Zbojníci či hajduci
bývali šuhajci z několika dědin na Slov.,
kteří chodili poza bučky (poza buky) a bo-
haté napadajíce je obírali a chudým dávali,
pročež u lidu posud v dobré jsou paměti.
Tancujíce sedí na bobku (dřepmo) a ruce
o boky opírají. Tě. Dosud tak činívají ovčáci
(valaši), při čemž svými valaškami velmi
mrštně máchají zpívajíce zároveň píseň:
Štyry kozy, pjatý cap — kdo vyskočí, bude
chlap. — A já taký zurvalec, Čo vyskočí na
palec. Slováci vyslovují: pazabúčky. Fr. Vz
Poza.

Pozabyti, yl, ytí, pozabývati, alles o.
nach einander vergessen. Slov. Plk. — se,
potěšiti se, pohráti, sich ein wenig unter-
halten. Lom.

Pozacloniti, il, ěn, ění, ein wenig ver-
dunkeln. — co čím. Tabl.

Pozačínati, nach einander anfangen. —
co. L.

Pozad = pozadu. Slov.

Pozadek, dku, m., pozadky, pl., m.,
zadní obilí, zadina, v již. Čech. zadeněk, das
Hintergetreide. Plk., Kál. Vz Podříčičné. —
P., vůbec vše pozadní, špatnější. P. vína, Koll.

Pozadí, n., der Hintergrund. Mus., Dch.

Pozaditi, il, ění, zu spät gehen, sich ver-
späten. Hodinky pozadjó, pozadily o 5 minut.
Na Ostrav. Tč.

Pozadku, vz Pozadu.

Pozadně = pozadu. Bern.

Pozadní, was hinten ist, das hintere. P.
díl krku jest šíje. Kom. P. vojsko, D., p.
strana domu, Ber., pivo, mouka, obilí, Zlob.,
jaro, zima (schylující se), Bern., země, das
Hinterland. Dch.

Pozadník, a, m., der Nachzügler. Čsk.

Pozadový = zadní. L.

Pozadržeti, el, en, ení, ein wenig auf-
halten. — se kde. P-žel se před Hospo-
dinem. Br.

Pozadu, na Slov. také: pozad, pozadku,
hinten, hinterwärts, hinten an, hinten auf,
von hinten her. Jg. Boj po předu i po zadu.
Br. P. zůstati. D. Krade se p. jako pes. Prov.
Mladosť radosť, starosť žalosť, p. hrc prc.
Prov. Jg. P. za někým býti., Šm., státi; jsem
s tím p. Dch.

Pozadusívati, nach einander erwürgen. L.

Pozady, zurück, rückwärts. Zůstane p.
Na Ostrav. Tč.

Pozaháleti, el, ení, ein wenig müssig
sein, nichts thun. Drobet p-lím. Ros.



	855

	Povzdechnouti = povzdychnouti. Povzdělací, Fortbildungs-. Dch. Povzdělati, ein wenig erbauen. Puch. Povzdorovati, ein wenig trotzen. Ros. Povzdržeti, el, en, ení, povzdržovati, ein wenig aufhalten. — co čím. Povzduch, u, m., die Luft, der Lufthauch. Dch. Povzduchový, Luft-. Šm. Povzdy, povždy, immerfort. P. v hospodě vězí. Us. Povzdych, u, m., der Seufzer. Šm. Vz Povzdech. Povzdychnouti, povzdechnouti, chnul a chl, utí; povzdychovati, ein wenig, eine Weile seufzen. — si. Us. — kde: v kostele. Gníd. — čím: hořem. Sš. Bs. 57. — adv. P. hluboce a tesklivě. Č. Povzíti, nehmen, empfangen, erhalten. L. Vz Vzíti. Povzkřesný, po vzkříšení učiněný, nach der Auferstehung geschehen. P. rybolov. Sš. L. 68. P. život Páně; O p-ném oslavo- vání mluví. Sš. I. 71. Povzlet, u, m., der Emporflug. Dch. Povzletěti, ěl, ění, povzlétati, empor- fliegen, auffliegen. Dch. Povzletný, emporfliegend, schwungvoll. Šm. P. báseň. Us. Povzmocniti, il, ění, trochu zmocniti, síly dodati, zu Kräften gelangen lassen. — koho. Povzmocnila jich ruka Hospodinova. Sekl. 63. Recp. (č.). — se, trochu moci na- byti. — se v čem: v ctnostech. Kom., D. Povznes, u, m. = povznesení, das Empor- heben. Povznésti, vznesu, sl, šen, ení, ein wenig erheben; povznášeti, ein wenig erheben. — se, co kam: ruce k nebi. Jg. A svou hlavu sličnou v oblaka povznese. Hdk. C. 50. — čeho: hlasu. Us. — se čím: pilností, Ml., křídly do vzduchu. — se v čem. Ovšem dáním úcty té Bohu Abraham ve svatosti života se výšeji povznesl. Sš. I. 57. Povznešení, n., die Erhebung. Jg. Povznešenosť, i, f., die Anregung, Er- hebung. P. mysli. Dk. Povznešený; -en, a, o, erhoben, gehoben. P. mysl. Dch. — čím: dobrou zprávou. Povzněti, povzníti, ěl, ění, povznívati, ertönen. Potrúbíš-li jednou, přijdú k tobě kniežata; pakli další a přelomný (přetrho- vaný) vzvuk povzněl, stany svými hnú. BO. — kde. Hlas ptáků v lese povznívá. MM. Povzniknouti, knul a kl, utí, nach ein- ander entstehen. Hil. Povzníti = povzněti. Povzskočiti, il, ení, aufspringen. — nač: na nohy. Krok. Povztek, u, m., die Wuth. Šm. Povzteklosť, i, f., die Wuth. Mach. Povzteklý, wüthend. P. pes. Rostl. Povzvésti, vzvedu, dl, den, dení, pozdvih- nouti, aufheben, aufrichten. — koho. Ben. V. Povzvýš, nahoru, in die Höhe. L. Povždy, immer. Us. Vz Povzdy. Poz, vz Po. Póz, vz Pavuz. Na Hané. Brt. Poza, dvojitá předložka u Malorusů, Po- lákův a na Slov. Volati na někoho z poza	stola. Hledí z poza týla. Na Slov. Vz Mtc. V. 65., Mkl. S. 746., Předložka. Pozabíhati se, nach einander sich ver- laufen. Us. Pozabíjeti, el, en, ení, nach einander todt schlagen. — P., nach einander verschla- gen, vermachen. — co čím: okna okenicemi p., hřebíky. L. Pozabírati, nach einander aufnehmen, auffassen. — čeho. Odkuds těch novin po- zabíral? L. Pozáblý, erfroren. Bern. Pozábnouti, bnul a bl, utí, erfrieren. Bern. Pozábsti, zebe, záblo, zábnuti, ein wenig o. fortwährend frieren. Napořád pozebe. Jg. Pozabučky, také: vod země, prudký skočný tanec zbojnický na Slov. Zbojníci či hajduci bývali šuhajci z několika dědin na Slov., kteří chodili poza bučky (poza buky) a bo- haté napadajíce je obírali a chudým dávali, pročež u lidu posud v dobré jsou paměti. Tancujíce sedí na bobku (dřepmo) a ruce o boky opírají. Tě. Dosud tak činívají ovčáci (valaši), při čemž svými valaškami velmi mrštně máchají zpívajíce zároveň píseň: Štyry kozy, pjatý cap — kdo vyskočí, bude chlap. — A já taký zurvalec, Čo vyskočí na palec. Slováci vyslovují: pazabúčky. Fr. Vz Poza. Pozabyti, yl, ytí, pozabývati, alles o. nach einander vergessen. Slov. Plk. — se, potěšiti se, pohráti, sich ein wenig unter- halten. Lom. Pozacloniti, il, ěn, ění, ein wenig ver- dunkeln. — co čím. Tabl. Pozačínati, nach einander anfangen. — co. L. Pozad = pozadu. Slov. Pozadek, dku, m., pozadky, pl., m., zadní obilí, zadina, v již. Čech. zadeněk, das Hintergetreide. Plk., Kál. Vz Podříčičné. — P., vůbec vše pozadní, špatnější. P. vína, Koll. Pozadí, n., der Hintergrund. Mus., Dch. Pozaditi, il, ění, zu spät gehen, sich ver- späten. Hodinky pozadjó, pozadily o 5 minut. Na Ostrav. Tč. Pozadku, vz Pozadu. Pozadně = pozadu. Bern. Pozadní, was hinten ist, das hintere. P. díl krku jest šíje. Kom. P. vojsko, D., p. strana domu, Ber., pivo, mouka, obilí, Zlob., jaro, zima (schylující se), Bern., země, das Hinterland. Dch. Pozadník, a, m., der Nachzügler. Čsk. Pozadový = zadní. L. Pozadržeti, el, en, ení, ein wenig auf- halten. — se kde. P-žel se před Hospo- dinem. Br. Pozadu, na Slov. také: pozad, pozadku, hinten, hinterwärts, hinten an, hinten auf, von hinten her. Jg. Boj po předu i po zadu. Br. P. zůstati. D. Krade se p. jako pes. Prov. Mladosť radosť, starosť žalosť, p. hrc prc. Prov. Jg. P. za někým býti., Šm., státi; jsem s tím p. Dch. Pozadusívati, nach einander erwürgen. L. Pozady, zurück, rückwärts. Zůstane p. Na Ostrav. Tč. Pozaháleti, el, ení, ein wenig müssig sein, nichts thun. Drobet p-lím. Ros.