858

Bern. Pozdě do noci skřívati, kde trčeti. Mor.
Hý. P. bycha honiti. Mnozí bycha p. za
ušima hledají. P. melí boží kola (Bůh trestá,
ač ne hned.). Jg. Už je pozdě, milí drozde.
Také na Slov. (Mt. S.) Kdo p. chodí, sám
sobě škodí. Bern. Dříve n. později; p. do
noci. Šm. Strany přísloví vz: Babka, Bych
(a), Čas, Funus, Hlava, Jahoda, Kahanec,
Kohout, Kůň, Lžíce, Mše, Oběd, Polívka,
Pták, Slavík, Stáj, Voština, Závora, Zvěřina,
Zvon.

Pozděhodě (zastr.), pozdě, pozdním časem,
spät. Lokal bez předložky m.: pozdě v hodě.
Výb. I. 154.

Pozděchov, a, m., Pozdiechow, ves u Uh.
Hradiště na Mor. PL.

Pozdějc, v obec mluvě m.: později, vz
Pozdě.

Pozdější, der spätere. Us. Vz Právo.

Pozděn, a, m., ves u Slaného. PL.

Pozděna, y, m., jm. rodinné. Fr.

Pozděsiti, il, šen, ení, ein wenig er-
schrecken. Us.

Pozděšín, a, m., ves u Humpolce. Vz
Tk. I. 157.

Pozdilosť, i, f., die Zögerung, Verspätung.
Vus.

Pozdilý, zögernd, verspätet. Vus.

Pozdírati, nach einander abreiben, ent-
hülsen. Us.

Pozditi, pozdniti, pozniti, il, ěn, ění,
pozdním činiti, zdržovati, authalten, auf-
schieben, verspäten. Jg., Pass. — se, váhati,
zdržovati se, meškati, zögern, säumen, sich
verspäten. Jg. Již se pozdí. Ús. Již se po-
zdilo, když jsme Šli domů. Us. — se v čem.
Co se ve své lenosti pozdíš? Leg. — s inft.
Proč se pozdíte pojetí zase krále (váháte)?
Bj.

Pozdívka, y, f.,podzídka, die Untermauer,

Pozdlouž, pozdĺž = podél, entlang. Slov.

Pozdna, y, f., Pozňan, Posen. Pulk. 252.

Pozdňátko, vz Pozdníče.

Pozdně = pozdě. Slov.

Pozdní, komp.pozdnější, pozdější: v mluvě
obecné: pozní, vz D. — P., co pozdě při-
chází, jest, se děje, roste, zraje atd., spät. Jg.
P. obilí, hrách, žito, oves, jehně, tele, Us.,
ovoce, beránek, V., hříbě (špatné). Us. P.
žeň, klizení, mráz, podzim, léto, slunce,
hvězda. Šm. Dnes nepůjdu na ranní, nýbrž
až na pozdní (i. e. mši, die Spätmesse, das
Hochamt). Us. na Mor. Hý. Ranní setí často
zmýlí a pozdní vždycky. Prov. ,Ig. Pozdní
bycha honění. Br. Pozdnější hruška, mrázek,
práce, pykání. Šm. —čím. Ó hlúpeho smysla
lidé a pozdní srdcem k věření ve všech vě- j
cech. Výb. I. 356. — k čemu. Buď brzek
(velox) k slyšení a p. k hněvu. ZN. — P.
ptáče, v již. Čechách= zdlouhavý, nemotorný
člověk, ein langsamer, unbeholfener Mensch.
Kts.

Pozdníče, ete, pozdniště, ěte, pozdni-
čátko, pozdňátko, a, u., pozdní plod, ku př.
kachen, slepic, jehňat atd., der Spätling. Vz
Mkl. B. 190., 193. P. nehodí se k chování.
Sych. Vz Podnesek.

Pozdniti, vz Pozditi.

Pozdno (zastr.), pozdě, večerem, spät. Jg.,
Sm. Vz Pozdný.

Pozdný; -den, dna, dno, zastr., posud na
Slov. = pozdní.

Pozdráhati se = trochu se zdráhati, sich
ein wenig weigern. Kom., Háj. — s inft. Po-
zdráhal se to přijíti. Ros.

Pozdrav, u, m., der Gruss. Vzkazuji mu
přátelský pozdrav = vzkazuji mu přátelské
pozdravení n. vzkazuji ho přátelsky pozdra-
viti, pozdravuji ho přátelsky. P. na rozlou-
čenou, der Scheidegruss. Dch.

Pozdravce, e, m., der Begrüsser. Jel.

Pozdravěcí, Gruss-. P. list, Gratulations-
schreiben.

Pozdravěč, e, pozdravítel, e, m. = po-
zdravce. L.

Pozdravek, vku, m , pitka, das Zechen.
Slov.

Pozdravení, n., nabytí zdraví, zotavení,
die Genesung. Jg. — P., prokázání přá-
telství, všímavosti, úcty neb vážnosti při
potkání, návštěvě, loučení, přání dobrého;
též slova sama, kterými se to děje, der Gruss,
die Begrüssung, Empfehlung. Vz S. N. P.
vyříditi. Us. Poděkuj, dává ti p. Sych. To
psaní jí odveď s p-ním. Žer. Někomu p. od ně-
koho oznámiti. Háj. P. vzkázati. Br., Ottersd.
P. andělské (zdrávas Maria atd.). Br. P. an-
dělské trojí čásť sebou obnáší. Sš. L. 14.
P. dáti. Er. P. 221. Jednoduché p. bohatému
duchu apoštolovu nepostačilo. Sš. I. 19. Ani
p. není mu co věřit (když pozdravuje). Us.
u Kunv. Msk. Jaké p., takové odtušeni. Č.
P. lidem pracujícím: Pomáhej pán Bůh. Od-
poveď děkovací: Dejž to pán Bůh. Dch. Vz
Pochváliti. P. vybranými slovy. Sš. L. 14.
O způsobech pozdravování vz S. N.

Pozdravený; -en, a, o, begrüsst.

Pozdraví, zastr. = pozdravil. Kat.

Pozdravitel, vz Pozdravěč.

Pozdraviti, il, en, ení; pozdravovati =
uzdraviti, zhojiti, nemoci sprostiti, gesund
machen; se, gesund werden, genesen. —
koho čím. Lékař svým uměním ho po-
zdravil. — se kde: v lázních se pozdravil.
Us. — P., pozdravení někomu dáti, grüssen,
begrüssen. — abs. Pozdrav Bůh. Grüss Gott!
Dch. Jaký pozdrav pán Bůh, takový bohdej
zdráv. Lb. Vz Msta, Pozdravení. koho
(akkus.). Laskavě někoho p. Kom. Jak
mne pozdravíš, tak poděkuji. Us. Pozdrav
tě ruka páně, pán Bůh. Us. Zejména jej po-
zdravil. Jel. Vzkazuje ho p. Sych., Us. Po-
zdravuje tě březovka (hůl). Jg., Sm. — koho
(gt). P. Marie. Kunst. Každý rád matky
boží pozdravuje. Št. Pozdravujte pomoc-
níkóv mých. ZN. - koho od koho. Po-
zdrav ho ode mne. Us. koho čím. Po-
zdravuj drahého pěniem (skřivánče). Rkk.
66. Slavným jménem otce vlasti někoho p.
V. Poklonou hlavy ho p. V. Jménem Kaja
Římany pozdravuje. Sš. 1. 16. Jménem mým
ho pozdravujte. Br. P. někoho řečí. Kat.
581. — koho jak. Apoštol slavným způ-
sobem Římanů pozdraviv pronáší svou k nim
přivinulosť. Sš. I. 19. Na sto tisíckráte tě po-
zdravuji, ich schicke dir tausend Grüsse. Šm.

Pozdrávka, y, f., der Gruss, die Gruss-
formel. Šm.

Pozdravkati, - pozdravkovati, připíjeti,
zutrinken. Slov.