Předchozí (858)  Strana:859  Další (860)
859
Pozdravovací výstřel, der Salveschuss.
J. tr.
Pozdravování, n., das Grössen, Begrüssen.
Pozdravovaný; -án, a, o, (öfters) be-
grüsst. Us.
Pozdravovatel, e, m., der Begrüsser.
Pozdravovatelka, y, f., die Begrüsserin.
Pozdravovati, vz Pozdraviti.
Pozdřeť, pozříti. U Opav. Klš.
Pozdřímati, pozdřímnouti, mnul a ml,
utí, ein wenig schlummern. Č.
Pozdržák, u, m., beim Seiler der Nach-
halter. Šm.
Pozdržení, n., das Aufhalten. V.
Pozdržený; -en, a, o, auf-, zurückgehalten.
Pozdržeti, el, en, ení; pozdržovati. P.,
trochu zdržeti, ein wenig aufhalten, verzögern,
ab-, zurükhalten. V. — co, koho kde:
přítele v kavárně, Us., něco v sobě. Byl. —
od čeho: od úmyslu. Har. — koho (gt.)
čím. Pozdržoval okolo jdoucích přívětivými
rozprávkami. Hank. — se, sich ein wenig
aufhalten; sich zurückhalten, sich abhalten.
Jak dlouho se tu pozdržíte? Us. — se kde.
P. se u někoho. Sych. P. se u louží za
půl hodiny. Har. II. 66. — se nad čím
(pozastaviti se, sich worüber aufhalten). Jg.
Pozdržování, n., das Aufhalten. Nej.
Pozdvih, u., m., pozdvižení, das Aufheben.
V tom p-hu rukou (při modlitbě) se ochota
jeví. Sš. II. 312.
Pozdvihač, pozdvíhatel, e, m., der Auf-
heber.
Pozdvihačka, pozdvihatelka, y, f. die
Aufheberin.
Pozdvíhání, n., das Aufheben. Háj.
Pozdvíhaný; -án, ána, áno, aufgehoben.
Jg.
Pozdvihatel, e, m., der Aufbeber.
Pozdvíhati, vz Pozdvihnouti.
Pozdvihlý, etwas erhöhet, erhaben, Us.;
aufgewiegelt, empört. Dch.
Pozdvihnouti, pozdvihnu, ul, ut,utí (zastr.
pozdvihu), hl, žen, ení; pozdvíhati, pozdvi-
hovati.
P., poněkud zdvihnouti, erheben,
in die Höhe heben, aufheben, aufrichten;
způsobiti, ztropiti, verursachen, erregen;
zbouřiti, bewegen, aufwiegeln; pomoci, Je-
manden aufrichten, helfen, Jg.; vz P. se.
abs. Rád pozdvihuje (bumbá, pije). Ros. —
co, koho: velebnou svátost', Pref., lid (zbou-
řiti). D. On ho pozdvihl (pomohl mu). V.
Ruce p. ve jménu božím. Št. N. 328. Pravú
ruku pozdvihl. Pass. 524. Která hlavu po-
zdvihnete. Er. P. 86. Ěeč o někom p. Št.
Půlletní odstávce p. Sych. Rozbroj p., ztro-
piti; oči vzhůru p. Šm. — Br. — čeho:
kamene, D., hlavy, očí, V., Br., obličeje,
myslí a uší, obce, V., svého hlasu, Br., mysli
strachem poražené. Jel. V tvém jménu po-
zdvihnu rukú svú. Št. N. 328. Nesměli hlav
svých volně pozdvihnouti. Bart. Pozdvih-
něte očí svojich a pohleďte. Sš. J. 64. Vz
Genitiv. D. II 7. — koho z čeho. Po-
zdvihni jej z pádu jeho. Br. — koho, čeho,
se proti čemu: kopí proti nepřátelům,
rukou proti pánu. Br. Jedněch proti druhým
p. (bouřiti)., V., Bart. 3. 4. Pozdvihli se sed-
láci proti pánům. V. — koho, čeho na
koho
, nač. Pozdvihl holi své na moře. Br.
Aby národů půlnočních na Turky pozdvihl
(pobouřil). Dvě kron. Ruka dotče se mne
i pozdviže mě na moji koleně i na přehby
(articulus). BO. — (co, čeho) k čemu. Očí
k nebi p. V. Pozdvihlo se srdce jeho k za-
hynutí jeho. Br. P. mysl k Bohu. Št. Po-
zdviže junuše hlavu k němu (k holubu).
Rkk. 27. P. někoho ku cti (povnésti). Us.
Lidí k bouřkám p. Bart. 1. 5. — koho jak
kam proč
. Pozdvihli jsou jich s velikou
slávou až do nebe na odivu slepému lidu.
Chč. 300. — co, se od čeho: mysl svou
od marných věcí p. Kram. Kde od věcí po-
zemských se duch pozdvíhá k věcem po-
výšným. Sš. J. 98. — co kde: svár mezi
lidmi, mezi sebou p. (způsobiti, ztropiti).
Kom., Pulk. — se = vstáti, povstati, zpří-
miti se,
aufstehen, sich erheben, sich auf-
heben, sich aufmachen; bouřiti se, aufrüh-
rerich werden, sich erheben; vyvyšovati se,
sich erheben, überheben; procítiti, erwachen.
D., Jg. Pozdviže se vešken tábor vrahóv.
Rkk. Pozdvihl se a stál. Us. — co, se čím
(na čem)
. Tím štěstím na mysli se pozdvi-
huje. Rvač. Nic se tím nepozdvihli) (nepo-
vyšuj). Kom. P. něco rukou. Ml. — se v čem:
v mysli. Br. — se v co: v pýchu proti
Bohu se p.V., Plk. — se jak. S třesením
se p. D., Šm. S urputností holemého draka
pozdvíhá se nyní nevěra. Sš. Bs. 201. — se
z čeho. Ač tě Bůh daroval, z toho se ne-
pozdvihuj. Rad. zvíř. — se, komu čím
kde.
Tomu se tím (že dědil atd.) trochu
pozdvihlo v krku (bylo mu pomoženo). Mor,
Hý.
Pozdvihnutí, n., die Aufhebung. Jg.
Pozdvihnutý; -ut, a, o, aufgehoben.
Pozdvihování, n., die Aufhebung. P. ne-
jakého těžkého tělesa. — P. (při mši), die
Wandlung, elevatio, consecratio. Před p-ním,
při n. po p-ní. Us.
Pozdvihovka, y, f., der Heber, die Haspel.
Winde, das Hebezeug. Šm. Vz Koštéř.
Pozdviž, e, f., der Aufruhr. Šm.
Pozdvižení, n., die Aufhebung, Aufrich-
tung. P. tělesa. Us. — P. matky (pohnutí,
zbouření), die Mutterbeschwerde D. — P.
mysli, pýcha, die Hoffart. Jel. — P., bouřka,
zbouření,
die Empörung, der Aufruhr, Auf-
stand. P. ztropiti. V., Kom. P. lidu proti
vrchnosti. Pr. měst. P. lidi jedněch proti
druhým. Bart.
Pozdvižený; pozdvižen, a, o, erhoben,
gehoben. Pozdviženýma očima, Us. — Po-
zdvižení (zbouření) andělově, empört. Ráj. —
P. žaloba, erhobene Klage. Pr. měst.
Povzdýchati = umříti, nach einander um-
kommen, sterben. Dobytek povzdychal. —
pro co. Br.
Pozdyně, ves u Blatné. PL.
Pozednice, e, f, dřevo po zdích polo-
žené, na které se kladou hlavní trámy, kro-
kevnice,
der Tragbalken, die Mauerbank. Sml.,
D. Úmluva o žleb, kterýž jest mezi p-cemi
(těch dvou domů). Záp. měst. 1448.
Pozedný, ého, n., der Wall- o. Burg-
mauerwächter, die Burgwache. Mus. 1835. 273.
Pozejtřek, pozítřek (ne: pozýtřek), řka,
m., den od dneška třetí, der übermorgige
Tag. — Pozejtřejší, übermorgig. P. den.—
Předchozí (858)  Strana:859  Další (860)