Předchozí (858)  Strana:859  Další (860) |
|
|||
859
|
|||
|
|||
Pozdravovací výstřel, der Salveschuss.
J. tr. Pozdravování, n., das Grössen, Begrüssen.
Pozdravovaný; -án, a, o, (öfters) be-
grüsst. Us. Pozdravovatel, e, m., der Begrüsser.
Pozdravovatelka, y, f., die Begrüsserin.
Pozdravovati, vz Pozdraviti.
Pozdřeť, pozříti. U Opav. Klš.
Pozdřímati, pozdřímnouti, mnul a ml,
utí, ein wenig schlummern. Č. Pozdržák, u, m., beim Seiler der Nach-
halter. Šm. Pozdržení, n., das Aufhalten. V.
Pozdržený; -en, a, o, auf-, zurückgehalten. Pozdržeti, el, en, ení; pozdržovati. P.,
trochu zdržeti, ein wenig aufhalten, verzögern, ab-, zurükhalten. V. — co, koho kde: přítele v kavárně, Us., něco v sobě. Byl. — od čeho: od úmyslu. Har. — koho (gt.) čím. Pozdržoval okolo jdoucích přívětivými rozprávkami. Hank. — se, sich ein wenig aufhalten; sich zurückhalten, sich abhalten. Jak dlouho se tu pozdržíte? Us. — se kde. P. se u někoho. Sych. P. se u louží za půl hodiny. Har. II. 66. — se nad čím (pozastaviti se, sich worüber aufhalten). Jg. Pozdržování, n., das Aufhalten. Nej.
Pozdvih, u., m., pozdvižení, das Aufheben.
V tom p-hu rukou (při modlitbě) se ochota jeví. Sš. II. 312. Pozdvihač, pozdvíhatel, e, m., der Auf-
heber. Pozdvihačka, pozdvihatelka, y, f. die
Aufheberin. Pozdvíhání, n., das Aufheben. Háj.
Pozdvíhaný; -án, ána, áno, aufgehoben.
Jg. Pozdvihatel, e, m., der Aufbeber.
Pozdvíhati, vz Pozdvihnouti.
Pozdvihlý, etwas erhöhet, erhaben, Us.;
aufgewiegelt, empört. Dch. Pozdvihnouti, pozdvihnu, ul, ut,utí (zastr.
pozdvihu), hl, žen, ení; pozdvíhati, pozdvi- hovati. P., poněkud zdvihnouti, erheben, in die Höhe heben, aufheben, aufrichten; způsobiti, ztropiti, verursachen, erregen; zbouřiti, bewegen, aufwiegeln; pomoci, Je- manden aufrichten, helfen, Jg.; vz P. se. — abs. Rád pozdvihuje (bumbá, pije). Ros. — co, koho: velebnou svátost', Pref., lid (zbou- řiti). D. On ho pozdvihl (pomohl mu). V. Ruce p. ve jménu božím. Št. N. 328. Pravú ruku pozdvihl. Pass. 524. Která hlavu po- zdvihnete. Er. P. 86. Ěeč o někom p. Št. Půlletní odstávce p. Sych. Rozbroj p., ztro- piti; oči vzhůru p. Šm. — Br. — čeho: kamene, D., hlavy, očí, V., Br., obličeje, myslí a uší, obce, V., svého hlasu, Br., mysli strachem poražené. Jel. V tvém jménu po- zdvihnu rukú svú. Št. N. 328. Nesměli hlav svých volně pozdvihnouti. Bart. Pozdvih- něte očí svojich a pohleďte. Sš. J. 64. Vz Genitiv. D. II 7. — koho z čeho. Po- zdvihni jej z pádu jeho. Br. — koho, čeho, se proti čemu: kopí proti nepřátelům, rukou proti pánu. Br. Jedněch proti druhým p. (bouřiti)., V., Bart. 3. 4. Pozdvihli se sed- láci proti pánům. V. — koho, čeho na koho, nač. Pozdvihl holi své na moře. Br. |
Aby národů půlnočních na Turky pozdvihl
(pobouřil). Dvě kron. Ruka dotče se mne i pozdviže mě na moji koleně i na přehby (articulus). BO. — (co, čeho) k čemu. Očí k nebi p. V. Pozdvihlo se srdce jeho k za- hynutí jeho. Br. P. mysl k Bohu. Št. Po- zdviže junuše hlavu k němu (k holubu). Rkk. 27. P. někoho ku cti (povnésti). Us. Lidí k bouřkám p. Bart. 1. 5. — koho jak kam proč. Pozdvihli jsou jich s velikou slávou až do nebe na odivu slepému lidu. Chč. 300. — co, se od čeho: mysl svou od marných věcí p. Kram. Kde od věcí po- zemských se duch pozdvíhá k věcem po- výšným. Sš. J. 98. — co kde: svár mezi lidmi, mezi sebou p. (způsobiti, ztropiti). Kom., Pulk. — se = vstáti, povstati, zpří- miti se, aufstehen, sich erheben, sich auf- heben, sich aufmachen; bouřiti se, aufrüh- rerich werden, sich erheben; vyvyšovati se, sich erheben, überheben; procítiti, erwachen. D., Jg. Pozdviže se vešken tábor vrahóv. Rkk. Pozdvihl se a stál. Us. — co, se čím (na čem). Tím štěstím na mysli se pozdvi- huje. Rvač. Nic se tím nepozdvihli) (nepo- vyšuj). Kom. P. něco rukou. Ml. — se v čem: v mysli. Br. — se v co: v pýchu proti Bohu se p.V., Plk. — se jak. S třesením se p. D., Šm. S urputností holemého draka pozdvíhá se nyní nevěra. Sš. Bs. 201. — se z čeho. Ač tě Bůh daroval, z toho se ne- pozdvihuj. Rad. zvíř. — se, komu čím kde. Tomu se tím (že dědil atd.) trochu pozdvihlo v krku (bylo mu pomoženo). Mor, Hý. Pozdvihnutí, n., die Aufhebung. Jg.
Pozdvihnutý; -ut, a, o, aufgehoben.
Pozdvihování, n., die Aufhebung. P. ne-
jakého těžkého tělesa. — P. (při mši), die Wandlung, elevatio, consecratio. Před p-ním, při n. po p-ní. Us. Pozdvihovka, y, f., der Heber, die Haspel.
Winde, das Hebezeug. Šm. Vz Koštéř. Pozdviž, e, f., der Aufruhr. Šm.
Pozdvižení, n., die Aufhebung, Aufrich-
tung. P. tělesa. Us. — P. matky (pohnutí, zbouření), die Mutterbeschwerde D. — P. mysli, pýcha, die Hoffart. Jel. — P., bouřka, zbouření, die Empörung, der Aufruhr, Auf- stand. P. ztropiti. V., Kom. P. lidu proti vrchnosti. Pr. měst. P. lidi jedněch proti druhým. Bart. Pozdvižený; pozdvižen, a, o, erhoben,
gehoben. Pozdviženýma očima, Us. — Po- zdvižení (zbouření) andělově, empört. Ráj. — P. žaloba, erhobene Klage. Pr. měst. Povzdýchati = umříti, nach einander um-
kommen, sterben. Dobytek povzdychal. — pro co. Br. Pozdyně, ves u Blatné. PL.
Pozednice, e, f, dřevo po zdích polo-
žené, na které se kladou hlavní trámy, kro- kevnice, der Tragbalken, die Mauerbank. Sml., D. Úmluva o žleb, kterýž jest mezi p-cemi (těch dvou domů). Záp. měst. 1448. Pozedný, ého, n., der Wall- o. Burg-
mauerwächter, die Burgwache. Mus. 1835. 273. Pozejtřek, pozítřek (ne: pozýtřek), řka,
m., den od dneška třetí, der übermorgige Tag. — Pozejtřejší, übermorgig. P. den.— |
||
|
|||
Předchozí (858)  Strana:859  Další (860) |