860

Pozejtří = pozejtřek. Počkejte do p. Us.
— P., pozítří, pozejtřku, pozítřku, übermor-
gen. Jg. Vz Dole.

Pozelenalý, grünlich. Mkl. B. 96., 94. P.
voda. Ler.

Pozelenastý = pozelenalý. Slov. Bern.

Pozelenatěti, ěl, ění, grünlich werden.
Ros.

Pozelenati se, nach einander grün werden.
Ros.

Pozelenatiti, il, ěn, ění, grünlich machen.
Ros.

Pozelenatý = pozelenalý. Ros.

Pozelenavý = pozelenalý. Ros.

Pozeleniti, il, ěn, ění, grün färben, be-
streichen. — co čím. Ros.

Pozem, u, m., zemská plocha, ploská n.
plochá země, die Erdfläche. L.

Pozemač, e, m., zastr., aterris. Rozk.

Pozeman, a, m.= pozemšťan. Šm.

Pozemčan, lépe: pozemšťan, a, m., der
Erdbewohner. Vz -čan.

Pozemčí, n., nízké lesní křoví. Šm.

Pozemdleti, el, ení, ein wenig ermatten.

Pozemdliti, il, en, ení; pozemdlívati, ein
wenig matt machen, ermüden. — co: něčí
moc. Cyr. — koho v čem: u víře. Br.

Pozemec, mce, m., der Erdbewohner. Šm.

Pozemek, mku, m.. pozemnosf, poplaší,
dědina, polnosti, das Grundstück. Us. Daň,
úrok z p-ků. Šp. P., die Parzelle, na Mor.
padělek. J. tr. P-ky městské, venkovské; do-
minikalní, rustikalní, zemské, sedlské, kře-
sťanské, židovské. S. N. P. zádušní. Dch.

Pozemí, n., das Landgebiet. Dch. — P.
pozeŕh. Krok., Nej. — P. v divadle, pří-
zemí, das Parterre. Us. Jg.

Pozemkový, Grund-. P. zákon, lex agraria,
Dch., kniha, daň. Rk.

Pozemné, ého, n., der Grundzins. Rk.

Pozemnice, e, f., epigaea, rostl. vřesovitá.
Rostl., der Erdbeerbaum. Šm. P.plazivá, der
Gruadstrauch, epigaea repens, Šm, obecná,
die Erdnuss, Erdpistazic, arachys hypogaea,
americká, die Erdschotte. Šm.

Pozemní, -mný, po + zemný, Mkl. B.
408., po zemi jsoucí, k zemi se vztahující,
Erd-, Land-. P. clo (орр. povodní), Rkp. 1684.,
teplo, Krok., lože, Světoz., práce, stavitel-
ství, koralinka, corallina terrestris, die Erd-
koralline, jmelí, viscum terrestre, die Erd-
mistel, lišejník, liehen parellus, die Erdorseille,
roura, die Erdröhre (bei den Brunnenmachern),
Šm., rostliny, vz Kk. 258., služebnost', uži-
tek (z pozemností), zástava, počty, daň, zápis,
úrok, J. tr., cesta, Dch., fauna. Krč. 874.
Úředník při knihách p-ních, ředitel kněh
p-ních, vedení kněh p-ních, plat ku knihám
p-ním, zákon o knihách p-ních, manipulace
při knihách p-mných. J. tr. — Pozn. P. knihy,
lépe : knihy pozemků, pozemkové, gruntovní,
poněvadž pozemní něco jiného znamená. Šb.,
Brs. 131. — P., vodorovný, horizontal. P.
čára,, plocha, položení. Sedl.

Pozenmosť, i, f, pozemek, der Grund,
Grundbesitz. Držitel, vlastník, vyvazení, zá-
stava, rozdělení p-stí; p-sti spojité n. v jed-
nom položení ležící, desátečné, zehentpflich-
tige Gründe, zákupní, kniha městských p-stí,

projednací smlouva op.; pozemnosť zákupní,
emphyteutisches Objekt, J. tr.; p. rozkousko-
vati (parcellovati). J. tr. Vyvlastnění z p-sti.
Er. Výkup, kniha (gruntovní kniha) p-stí;
změna v držení p-stí, náhrada za p-sti;
užitek, plat, důchod, úrok z p-stí; p. vy-
vaditi (entlasten); závady svésti s p-sti;
pachtovní smlouva o p.; p-sti rozděliti. Šp.

Pozemsko, a, n., pozemstvo, das Gebiet
des Irdischen, die Erdenbühne. Šm. Kráčej
p-kem tak jako andělé. Sš. B. 56.

Pozemskosť, i, f., das irdische Dasein.
Mus.

Pozemský, po n. na zemi jsoucí, v poli,
v kraji, Land-, ländlich. P. statek (nemovitý),
V., lid, Pref., úředlník, Hlas., mlynář, mlýn,
Us., voják, Ler., poutník, putování, kolo-
tání, hemžení, království, mlok, údolí, Šm.,
pouť, das Erdenwallen. Dch. P-ský n. ven-
kovský volební okres, der Landwahlbezirk.
J. tr. P-ský (venkovský) obyvatel, obec, po-
vozník, poběhlík. J. tr. — P., časný, pomí-
jející, irdisch, zeitlich. P. dílo, Lom., statek.
Sych. P. radosť, blaho, blahosť, štěstí, strá-
dání, utrpení, bída, nedostatek, klam a mam,
slasť. Šm. — P. růže, planá, Feldrose, f. Ms.

Pozemstvo, a, n., die irdische Wesen-
welt. Dch. Aniž ve víru p-stva zahynouti
může. Sš. J. 205.

Pozemšťan, a, m., vz Pozemčan.

Pozepnouti, pnul, ut, utí, pozepíti, roze-
piati, pial, piat, ětí, ein wenig aufschürzen.
Plk.

Pozeptati se koho, ein wenig fragen. Us.

Pozerzavělý, rostig, verrostet. Ros.

Pozerzavěti, porezovatěti, ěl, ění, nach
einander rosten. To železo pozerzává. Ros.

1. Pozev, u, m., die Vorladung. Kos.
01. I. 139., Sš. Mt. 292.

2. Pozev, u, m., der Aushauch, Duft. L.
Pozevliti, il, ení, drobet zevlovati. Vz

násl. Ros.

Pozevlovati, ein wenig gaffen. Ros.

Pozevnitř, vně, aussen, äusserlich. Štelc.,
Rvač.

Pozhojiti, il, en, ení, ein wenig heilen.
P. se, genesen. V. — se z čeho: z nemoci.

Jít-

Pozhovění, n., geduldiges Zuwarten. Us.
P. s někým míti. Sš. Mt. 225. — P., die
Rastung. Dch.

Pozhověti, ěl, ění, ein wenig warten, sich
gedulden. — abs. Pozhov n. pozhovej ma-
ličko. Us. — komu. Poshovčj mi a všecko
zaplatím tobě. Šm. Mt. 253. — si, ein wenig
rasten.

Pozichov, a, ш. Na p-vě = augenfällig.
Sm.

Pozimek, mku, m, počátek jara, der
Nachsommer. L.

Pozimní, Frühlings-. Mus. — P., Winter-.
P. vítr.

Pozimovati, eine Zeit lang überwintern.
Ros.

Pozinkování, n., povlékání kovů (hlavně
železa) cinkem. Das Verzinken. S. N.

Pozinkovati, verzinken. — co: měď,
železo. Vys.

Pozinouti (zastr.) =pohltiti, verschlucken.
— koho. Proch.