Předchozí (860)  Strana:861  Další (862)
861
Pozírati, vz Pozříti.
Pozískati, ein wenig gewinnen. Us.
Pozištný, eigennützig, gewinnsüchtig.
Dch.
Pozítřek, třku, m., der übermorgige Tag.
Vz Pozejtřek.
Pozívnouti, vnul a vl, utí, pozívati, ein
wenig gähnen. Us.
Pozkaželý, pokažený, verdorben. P. řecké
slovo. Br.
Pozkrotiti, il, cen, ení, ein wenig zäh-
men. Jg.
Pozkusiti, il, šen, ení, ein wenig ver-
suchen. — čeho: něčí síly. Flav.
Pozlacení, pozlacování, n., povlékání po-
vrchu předmětu vrstvou zlata,
die Vergol-
dung. P. chemické: 1. v ohni, 2. mokré, a)
varem, b) galvanické. — P. mechanické: a)
práškem, b) pozlátkem. — P. dřeva: a) kli-
hové, b) olejné. Vz více v S. N., Šfk. 361.,
KP. II 227., IV. 260. P. (zlacení) ohnivé n.
v ohni, za horka, studené n. za studena. Nz.
Pozlacenosť, i, f., das Vergoldetsein. Ros.
Pozlacený; -en, a, o, vergoldet. Ten (ta)
má p-nou ruku = jest skoupý (skoupá). Us.
Fr. — P., zlatem podmazaný, bestochen. P.
soudce. Lesl. leg. 166..
Pozlacovací, zum Vergolden dienend.
P. vosk, das Glühwachs, Us., tekutina. KP.
II. 227.
Pozlacovač, e, m., zlatič, der Vergolder.
Dch.
Pozlacovačství, n., die Goldstaffirerei.
Rk.
Pozlacovati, vz Pozlatiti.
Pozlata, y, f., der Goldanstrich. Alx.
1075. 20.
Pozlatec, tce, m., kamenka, Šm., auripig-
mentum. Lex. ms.
Pozlátek, tku, m., melonica, kámen. Rozk.
Pozlatenice, e, f., zastr., aurigo. Aqu.
Pozlatistý = pozlacený. Slov. Bern.
Pozlatitel, e, m. =pozlacovač.
Pozlatitelka, y, f., die Vergolderin. Us.
Pozlatitelný, vergoldbar. Techn.
Pozlatiti, il, cen, cení, na Slov. ten, ění;
pozlacovati, pozlacovávati, vergolden. — co:
peníz, kov nějaký. Vys. Toho nedovedu,
kdybys mne i celého pozlatil, (kdybys mi
nevím co dal). Mor. Hý. — co komu. Ženy
divně připravují, podolky jim pozlacují. Dh.
83. — co kde: v ohni. Vys. — jak: za
studena. Vys.
Pozlatitý= pozlacený. P. berla. Pulk. 283.
Pozlátko, a, n., das Goldblatt, Flitter-
gold. P. jest zlato na přetenké lupeny roz-
tepané. S. N. P. francouzské n. knihařské,
nepravé n. kočičí (z tombaku, mosazu, se-
miloru atd.), pravé, sprosté. Kh.
Pozlátkový, Goldblatt-, Flitter-. Smrž.
Pozlatnice, e, f., die Vergolderin. Bern.
Pozlatnický, Vergolder-. Jg.
Pozlatnictví, n., die Vergoldekunst. Bern.
Pozlatník, a, m. = pozlacovač. V.
Pozlehčiti, il, en, ení; pozlehčovati, ein
wenig erleichtern. — čeho nad kým. Snad
pozlehčí ruky své nad vámi (Bůh a nebude
víc trestati). Br. — Jg.
Pozlehoučku, sachte, langsam. P. jíti,
padati, klesati. V.
Pozlobiti, il, en, ení, ein wenig ärgern.
koho čím. Us.
Pozlořečiti, il ení, ein wenig fluchen. Kos.
Pozlovice, Poslowitz, městys u Uher.
Hradiště na Mor. PL.
Pozměkčiti, il, en, ení, ein wenig er-
weichen, mässigen, lindern. — co: nějaký
artikul. Br.
Pozměknouti, knul a kl, utí, ein wenig
weich werden. Byl.
Pozměna, y, f., přizpůsobení, uzpůsobení,
zmírnění, změna,
die Modifikation. Podlé
všebožectví všeliké jednotlivé věci nejsou
leč p-ny a způsoby boží. Sš. Sk. 209.
Pozměniti, il, ěn, ění, ein wenig ändern,
modificiren. — co: své jméno. Us. Měníme
též z celé řady Hlásek jedinou, chtějíce p.
význam slova. Bž. 15.
Pozmenšiti, il, en, ení, nach einander
verringern, verkleinern. — co. Us. se
v čem.
P. se v důvěrnosti k Bohu. Br.
Pozměsti, změtu, tl, en, ení, ein wenig
verwirren. Pozmětené víno. Vš.
Pozmeškati, ein wenig versäumen. —
co čím: pozdním příchodem.
Pozmetati, nach einander missgebären. —
abs. Všecky krávy pozmetaly. Jg.
Pozminouti, pominouti, vergehen. Reš.
Pozminutí, n. = pominutí. Reš.
Pozmocněti, ěl, ění, ein wenig mächtig
werden. Us. Jg.
Pozmocniti, il, ěn, ění, ein wenig mäch-
tig machen, ermächtigen. — co, koho, se.
Us. Ben.
Poznačiti, il, en, ení; poznačovati, auf-
zeichnen, kennzeichnen, anstreichen. si co
čím kde. Při sankování včel má si včelař
na každém úle p. něčím, jak plásty leží.
Rozml. o včel.
Poznačný, bezeichnend. Šm.
Poznachoditi, vz Poz-, Nachoditi se.
Poznak,u, m., das Erkennungszeichen,
Merkmal., Čsk.
Poznakoupiti = nakoupiti, einkaufen. —
co. Již jsem všecko poznakúpil, co bylo
třeba, za lacné peníze. U Uher. Hradiště.
Tč. Vz Poz-.
Poznalosť, i, f., die Erkenntniss, Kunde.
Kl.
Poznalý, kdo poznal, kennend, kundig.
Člověk svého stvoření nepoznalý. Mudr. Má
súdce po krajinách usazovati lidi hodné a
p-lé. Arch. III. 413. — v čem: v bojích.
Solf. Ktož jest tak v dobrém p-lý. Smil v.
1300. — P., poznaný, erkannt. Pravdě po-
znalé odpírati. Štr. Nepoznalá od muže. Bibl.
P-lé pravdy pobíhají. Reš.
Poznam, u, m. = poznamenání. Hledí Jan
p-mem tím k výroku. Sš. J. 41.
Poznamenání, n., die Bezeichnung. P.
prádla, ovcí. P., napsání pro paměť, die
Aufzeichnung, Aufmerkung. P. věcí stalých.
V. Paměti věcí v p. uvozovati, uvésti. V.
P. putování mého. Har. — P. pod textem,
na kraji, na straně listu,
die Anmerkung,
Glosse, Randglosse. V. — P., sepsání v jeden
přehled,
das Verzeichniss, Register, die Liste.
P. slov, D., potraceného prádla. Sych.
Poznamenaný; -án, a, o, be-, ver-, auf-
gezeichnet, angemerkt, vorgemerkt. Us,
Předchozí (860)  Strana:861  Další (862)