863

den, bemerken; představiti si věc vědomím
jejích znalcův, aby ji od jiných rozeznal, er-
kennen ; zkusiti, za pravé poznati, kennen
lernen, prüfen; domysliti se, přesvědčení na-
byti, pojíti rozumem, rozuměti, erkennen, er-
sehen,einsehen, wahrnehmen, finden, sehen,
begreifen; dosvědčiti, bezeugen. — se = do
sebe jíti. sich о. seine Schuld erkennen, be-
kennen, in sich gehen; k sobě přijíti, sobě
svědom býti, zu sich kommen, sich seiner
bewusst werden. Jg. — abs. Nahlédni do
své kuchyně a poznáš, čehoť se nedostává.
V. — co, koho. Jeden druhého poznal. Flav.
P. člověka, přítele, Us., dobrodiní, Kom.,
ženu, muže (tělesně = obcovati s ní n. s ním,
Jemanden fleischlich beiwohnen). Br., V.
Naše těla poznal. Pass. 638. Kterak se to
stane, poněvadž muže nepoznávám. Sš. L.
14., 17. Což ti poznají, při tom mají ostati.
Půh. II. 324. — čeho. Ten poznal strachu
(neurčitou měrou; jinak pojí se s аkkus.). —
co, koho po čem: ohledal, poznal-liby šla-
peje po blatě. NB. Tč. P. po chůzi, po oděvu,
Jg., po hlase. D. Po heslu na vojně svoji
se poznávají. Kom. Strom po ovoci, Jg.,
ptáka po zpěvu p. V. Ptáka poznáš po peří.
0. Po radě pána p. Smil v. 479. Jak koho
rádi máme, po ztrátě poznáme. C. Berana
po rounu, vlka po chodu, lišku po ocase,
lva a medvěda po pazouřích poznáš. Prov.
Jg. člověka po řeči poznáš. Vz Řeč. Č. —
co na kom, na čem. Kdyby tak ten sedlák
vstal, na svém statku by se nepoznal. Us.
Sám na sobě to poznávám. Us. Poznal jsem
na něm, že jest cizozemec. Har. Neb snad
na tváři pozbledělé bylo p. lačnost'. Chč. P.
154. a. A že tichosť poznána muož býti ze-
vnitř v obcování na obyčejích skrovných a
krotkých. Chč. P. 106. b. Za germanismus
sotva lze vazbu v příkladech z Chč. vyňa-
tých pokládati a tím by také opravení došlo,
co o té vazbě psáno v Ht. Brs. 283. a v Ht.
Obr. 18. — koho, se v čem (kdy, kde):
přítele v potřebě, v nouzi poznáš. Us. Po-
znal se ve svém bludu. V. Poznal se ve
svých vinách. Br. Nechce se v tom, že zle
činí, poznati. Š. a Ž. Cožkolivěk v tom krá-
deži poznali sú sě (bekennen, gestehen), to
seznání moci nemá. NB. Tč. Vždyť bys mě
ve vojsku nepoznala. Er. P. 106. Však ty
se v tom zítra poznáš. Us. u Rychn. Pravdu
v něčem p. P. něco v rozumu. Chč. 617., 618.
Boha v jistých počátcích a mezech p. mohli.
Duch lidský z věcí stvořených Boha ve hlavi-
tých jeho vlastnostech p. může. Sš. I. 27., 28.
P. v někom hlupce, bratra, lépe: p. někoho
jakožto hlupce. bratra, bratrem. (Vz násle-
dující vazbu: p. co, koho, se čím). Pozná jako
v zrcadle všecky věci.Hus. I.42. V ničemž
jeho nepoznal. GR. Zeny poznaly muže
v chlipě (in coitu). BO. Působení ducha
sv. poznáno býti může v následcích a skut-
cích; Lidé ti v Kristu něco vyššího po-
znávali; Ale i on beránka v něm poznal;
V Ježíši poznává toho, o němž proroci před-
pověděli. Sš. J. 50., 45., 32., 35. (Hý.). —
o čem. Chce-li kdo vůli jeho učiniti, po-
zná o nauce, zdali z Boha jest. Sš. J. 123.
— se komu = přiznati se, eingestehen.
Poznávám se tobě (confiteor). ZN. — co

z čeho. Z toho poznávám. D. Z křtícího
listu poznáš, kolik let mi jest. Sych. Z řeči
něčí něco p. V. Z palce obra poznáme. C.
Hrnec se poznává z klepání, blázen z tla-
chání. Č. Výminky, pode kterými člověk
Boha z přírody poznává. Sš. I. 28. — Chč. 299.

— co, koho, se čím. Sám se hříšným po-
znal. Pass. 302. Poznal nás svými syny. Zyg.
Poznal jsem ho stvořitelem nebe i země.
Jir. Anth. I. 89. P. Boha rozumem. Hus. I.
42. Přítele poznáš tím pravého, miluje-li tebe
víc než co tvého. Výb. I. 846. P.' otce sy-
nem. Sš. J. 13. — se s kým = seznámiti,
bekannt werden. L., Kat. 1239. Nepoznati
se s kým = povaditi se, in Zank gerathen.
Us. — co komu kde = dosvědčiti. Mus.
Úřadník paní přede pány poznal, že ten les
za peníze prodán byl. Půh. Vznata poznal
se jemu (přiznal). Půh. I. 202. Sám Bobeček
poznal před purkmistrem, že těch peněz od
něho přijíti nechtěl. BN. Tč. — na koho
(dosvědčiti). Opět ten Čeněk poznal na Ka-
lúcha, že jest měl Hrdibora vydati Jankovi.
Pč. 21. — se k čemu. Tu mi se k nim
(listóm) poznal (přiznal). Půh. II. 55. Po-
zná-li se pohnaný k pečeti a slibu (přizná-li
se). O. z D. — koho nad kým: Boha nad
sebou p. Ms. Ps. — co při kom. Byl. -

s inft. Poznává se býti vinna. Mel. o por.
A tu svého knížete ležeti poznali. Háj. Všecky
rozkazy pravé býti poznávám. Br. Boha na
nebi býti poznává. Kom. — koho jak: od
kosti, gründlich. Dch. Bych jej mohla v tvář
poznati. Kat, 890. V pravdě něco p. Chč.
620. P. něco dle něčeho, lépe: po čem. Rs.
Ze za průvodem pouhé přírody člověk by-
tosť boží p. může. Sš. I. 28. Hned za vnuk-
nutím božím poznal jej býti tím, jehož po-
mazat vyslán byl; An skrze ducha sv. smysl
slov oněch poznal; Poznav buď od lidí buď
všemohoucností svou, že tak drahný čas se
již trápí; Boha z vlastní síly dokonale a dle
podstaty a bytnosti úplně poznati nikdo ne-
může. Sš. J. 30., 48., 83., 94. — kdy. Co
v něm vězí, za krátký čas poznáš. Č. M. 266.
Vz P. co v čem, po čem. — s adv.: tělesně.
BN., GR., dobře, úplně, rychle, snadně něco
p. Us.

Poznatka, y, f., die Gnosis. D.

Poznatkozpyt, u, m., die Metaphysik. Sm.

Poznatkozpytec, tce, m., der Metaphy-
siker. Šm.

Poznatkozpytný, metaphysisch. Šm.

Poznavací, Erkenntniss-. P. síla, Erkennt-
nisskraft, p. mohutnosť, Erkenntnissvermö-
gen. Hš.

Poznavač, poznavatel, e, m., poznatel,
der Erkenner. Skrytých věcí p. Ben. V.

Poznavačnosť, poznávajicnosť, i, f., po-
znavací mohutnosť, das Erkenntnissvermögen
Měst. bož. V. 21., Mus., Mark.

Poznavadlný, poznatelný, erkennbar. P.
pře. CJB. 387.

Poznávání, n.. das Erkennen. Vz Poznání.

— P., obcování s ženou, der Beischlaf. Sal.

Poznavatel, e, m. = poznavač. Jg.

Poznavatelkyně, ě, f., die Erkennerin.

Poznavatelný, poznatelný, erkennbar. Us.

Poznávavosť, i, f., das Erkenntnissver-
mögen. Rk.