864

Poznavce, e, m. = poznavač.

Poznavlékati, nach u. nach einfädeln.
Vz Poz-.

Poznechutiti se, il, cení, anekeln, ekel-
haft werden. — se komu. Ta věc se mi
poznechutila.

Poznější = špatnější, schlechter. P. mouka,
obilí. Mor. Brt.

Poznenáhla, poznenáhlu, chyb. prý m.:
ponenáhlu, znenáhla, pomálu, pomalu, ge-
mach, sachte, allmählig. Ale Jg. praví: po-
znenáhla, lépe: poznenáhlu, tedy toto slovo
jest dobré (poznenáhlu) a užívali ho V., Kom.
J. 809., Byl.; poznenáhla nalézá se v Pref.
a Tab. diet. Cf. Pozdaleku, Zlob., poznovu.
Vz Předložka. Brs. 132. nezavrhuje slova
poznenáhla, ale přece myslí, že dostačí buď
znenáhla anebo ponenáhlu(nikoli: ponenáhla).
Poznenáhlu padati, jíti. V., Kom. Nenáhlý
náhlého předstihá, poznenáhlu tedy. Kom.
J. 809.

Poznenáhlý, allmählig. P. zosazování se
Slovanů v uprázdněných sídlech. Šf. Strž.
I. 423.

Pozněti, přihořeti, přižehnouti, zahořeti,
ohořeti, anbrennen. — abs. Nesedej tak
blízko ke kamnům, k samým kamnům, ať
nepozníš!—si co. Kabát, šaty. Us. na mor.
Drahansku. Hý.

Pozní, m.: pozdní. Vz Pozdní.

Poznovu, von neuem, neuerdings. Lom.,
Dch.

Pozobač, e, m., der Aufschnäbler. L.

Pozobaný; -án, a, o, aufgepickt; aufge-
gessen, aufgefressen. P. zrna, víno (v hroz-
nech). — P., dolíčkovatý od neštovic, blatter-
narbig. D.

Pozobati, -bám a bu, aufschnäbeln, auf-
fressen (von Vögeln);pojísti, aufessen, schna-
buliren. — co. Ptáci všechen hrách pozo-
bali. V. Všecko pozobali = snědli. Ros.

Pozobchoditi, vz Poz-.

Pozobouzeti, el, ení, nach einander auf-
wecken. Jg.

Pozočiti, il, en, ení, erblicken. Jg.

Pozohýbati, vz Poz-.

Pozoj, e, m., stellio, ještěr. Krok.

Pozor, u, m., od zřeti, zříti. Šf. P., strsl.
po + zоrъ, kor. zr. Mkl. B. 9. 11., Gb. Hl.
146. P., pozření, pohled, zření, das Sehen,
Hinsehen, der Blick. L. — P., úvaha, péče,
bedlivost, die Aufmerksamkeit, Achtung, Auf-
sicht, Rücksicht, Acht. P. je dvojnásobný
stav duše a) napiatý názor či pohled, opak
roztržitosti, b) bedlivost na posloupnost my-
šlének našich. Vz S. N. S p-rem poslouchati;
na néco p. míti. V., Skl P. a péči na ně-
koho míti; p-ru nemíti; na čas p. (ohled)
míti; na budoucí věci p. míti; míti bedlivý
p. na své věci. V. P. měl na ústa její. Br.
Věc p-ru hodná. Kom. Dluh má nohy, pole
oči, les uší, na tv věci pozor míti sluší. Prov.
Jg. Na néco p. bráti (novější). P. dáti, Kom.
J. 484., D., Rad. zvíř., Ros., Ht. Sl. 214., dle
Jg. a Proch. zastaralý germanismus m.pozor
míti. Potřebí jest obci na to p. dáti, aby
žádný svého statečku zle neužíval. Bdž. 116.
Já dám p. na vás. Er. P. 498. Dejme p. na
sebä, Ht. Sl. 215. Dáti se za pozůr. Vz Pozůr.
U Opav. Klš. - (Pozn. Frasi p. dáti, Acht

geben, nemá Brs. 132. za špatnou, ale po-
dotýká, že častěji čítáme: pozor míti. Na
Mor. jen: pozor dáti, ale: na pozoru se
míti; pozor míti = dohlížeti. Mřk.). Hnutí
mysli na p-ru míti. Kom. Na něco zvláštní
p. a zřetel míti. Er. Aby všecken p. obrácen
byl jenom na událost Sš. J. 32. Slova na p.
bráti. Berl. kr. Pozor! Achtung! Aufgeschaut!
Passt auf! Pozor na nominativy berani
berany. Bž. 82. Měj p. na zadní kola. Č. P.
dobré koření. Us. Kšá. Jsou krokové člo-
věka ctného Bohu pod p-rem. Kom. Aby
lid svůj vojenský proti nám na pozor dali,
zur Beobachtung. Skl. 138.—P. k někomu
míti (jej pozorovati, beobachten). Štelc. —
P. nad něčím míti = nad tím bdíti, wachen.
V. P. míti nad dobrými mravy. Kram. —
Něco na p-ru míti (na péči, auf etwas Acht
haben. V. — Na p-ru se míti, sich in Acht
nehmen. Kom. (Tato frase jest dobra, ač ji
někteří zamítají navrhujíce: hleděti se. Čf.
Něco na p-ru míti. V.). Na p-ru se míti před
někým. J. tr. Měj se na p-ru!Sych. Na p-ru
býti, beachtet werden. Apol. — P. = roz-
hled. Vystavěl jste si chalupu šikovné, máte
pěkně po celém dvoře pozor (poněvadž ze
světnice po celém dvoře vidí). Us. v Tá-
borsku. — P., oko. Slov. Hdk.

Pozořice, vz Posořice. Ves v Pozoři-
cích mi sebral. Půh. II. 23.

Pozořiště, ě, n., theatrum, místo, z kte-
rého se pozoruje. Mkl. B. 274.

Pozorlivosť, i, f., možnosť pozor na vy-
soký stupeň dovésti. Vz Pozornosť v S. N.
— P., pozor. P. nad tvory. Kom.

Pozorlivý, aufmerksam, achtsam. — na
koho: na sebe p. Kram. — čeho: své věci.

Pozornice, e, f., die Beobachtern!, Auf-
seherin. Th.

Pozorník, a, m., der Beobachter, Auf-
merker, Aufseher. Bern.

Pozornosť, i, f. P., vlastnosť mysli v úkonu
bedlivého pozorování t. j. úmyslného čili úče-
lem nějakým vedeného názoru. S. N. Die
Aufmerksamkeit. P. obrátiti po sobě {ne:
na sebe). Byl. (Tuto frasi lze konkretněji
vyjádřiti: Oči, zraky něčí k sobě, na sebe
obrátiti. V. Cf. také: Aby k němu zřetel
obraceli. Br. Zření k němu všecko obrací.
Jel. — Brs. 132.). P. vzbuditi, od p-sti ustra-
niti. Srn. Někoho k pozornosti napomínati.
P. něčí chváliti, jímati. Dch. Něčí p. k ně-
čemu vésti. Dch. Takovou p. na sebe uvedl,
že ho každý hlídá. Us. u Dobrušky. Vk.
Ostatně zápor klade se, aby pozornosť k jedné
představě se obrátila. Sš. Mr. 41. Aby p. čte-
nářů svojich zbystřil. Sš. J. 213. (Hý.). --
P., zevnitřní krása, ohlednosť, Ansehen, n.
Ros., Kat, 1635. — P. hlasu = jasnost,
Klarheit, f. Reš., D.

Pozorný, pozor mající, bedlivý, aufmerk-
sam. Jest člověk p. V. Činím tě pozorna n.
p-ným = připomínám ti něco, tvou pozor-
nosť k něčemu obracím. Pozorně se stavěti,
praebere se attentum. V. — P., okázalý,
světlý, ohledný, in die Augen fallend, an-
sehnlich, klar, hell. Jest p-no. Us. Velmi
jasně a pozorně jsem viděl. Kom. — P. =
jasný, čistý, klar, hell, vernehmlich. V. Hlas
maje p-ný. Troj. Řeč byla p-ná a všecko



	864

	Poznavce, e, m. = poznavač. Poznavlékati, nach u. nach einfädeln. Vz Poz-. Poznechutiti se, il, cení, anekeln, ekel- haft werden. — se komu. Ta věc se mi poznechutila. Poznější = špatnější, schlechter. P. mouka, obilí. Mor. Brt. Poznenáhla, poznenáhlu, chyb. prý m.: ponenáhlu, znenáhla, pomálu, pomalu, ge- mach, sachte, allmählig. Ale Jg. praví: po- znenáhla, lépe: poznenáhlu, tedy toto slovo jest dobré (poznenáhlu) a užívali ho V., Kom. J. 809., Byl.; poznenáhla nalézá se v Pref. a Tab. diet. Cf. Pozdaleku, Zlob., poznovu. Vz Předložka. Brs. 132. nezavrhuje slova poznenáhla, ale přece myslí, že dostačí buď znenáhla anebo ponenáhlu(nikoli: ponenáhla). Poznenáhlu padati, jíti. V., Kom. Nenáhlý náhlého předstihá, poznenáhlu tedy. Kom. J. 809. Poznenáhlý, allmählig. P. zosazování se Slovanů v uprázdněných sídlech. Šf. Strž. I. 423. Pozněti, přihořeti, přižehnouti, zahořeti, ohořeti, anbrennen. — abs. Nesedej tak blízko ke kamnům, k samým kamnům, ať nepozníš!—si co. Kabát, šaty. Us. na mor. Drahansku. Hý. Pozní, m.: pozdní. Vz Pozdní. Poznovu, von neuem, neuerdings. Lom., Dch. Pozobač, e, m., der Aufschnäbler. L. Pozobaný; -án, a, o, aufgepickt; aufge- gessen, aufgefressen. P. zrna, víno (v hroz- nech). — P., dolíčkovatý od neštovic, blatter- narbig. D. Pozobati, -bám a bu, aufschnäbeln, auf- fressen (von Vögeln);pojísti, aufessen, schna- buliren. — co. Ptáci všechen hrách pozo- bali. V. Všecko pozobali = snědli. Ros. Pozobchoditi, vz Poz-. Pozobouzeti, el, ení, nach einander auf- wecken. Jg. Pozočiti, il, en, ení, erblicken. Jg. Pozohýbati, vz Poz-. Pozoj, e, m., stellio, ještěr. Krok. Pozor, u, m., od zřeti, zříti. Šf. P., strsl. po + zоrъ, kor. zr. Mkl. B. 9. 11., Gb. Hl. 146. P., pozření, pohled, zření, das Sehen, Hinsehen, der Blick. L. — P., úvaha, péče, bedlivost, die Aufmerksamkeit, Achtung, Auf- sicht, Rücksicht, Acht. P. je dvojnásobný stav duše a) napiatý názor či pohled, opak roztržitosti, b) bedlivost na posloupnost my- šlének našich. Vz S. N. S p-rem poslouchati; na néco p. míti. V., Skl P. a péči na ně- koho míti; p-ru nemíti; na čas p. (ohled) míti; na budoucí věci p. míti; míti bedlivý p. na své věci. V. P. měl na ústa její. Br. Věc p-ru hodná. Kom. Dluh má nohy, pole oči, les uší, na tv věci pozor míti sluší. Prov. Jg. Na néco p. bráti (novější). P. dáti, Kom. J. 484., D., Rad. zvíř., Ros., Ht. Sl. 214., dle Jg. a Proch. zastaralý germanismus m.pozor míti. Potřebí jest obci na to p. dáti, aby žádný svého statečku zle neužíval. Bdž. 116. Já dám p. na vás. Er. P. 498. Dejme p. na sebä, Ht. Sl. 215. Dáti se za pozůr. Vz Pozůr. U Opav. Klš. - (Pozn. Frasi p. dáti, Acht	geben, nemá Brs. 132. za špatnou, ale po- dotýká, že častěji čítáme: pozor míti. Na Mor. jen: pozor dáti, ale: na pozoru se míti; pozor míti = dohlížeti. Mřk.). Hnutí mysli na p-ru míti. Kom. Na něco zvláštní p. a zřetel míti. Er. Aby všecken p. obrácen byl jenom na událost Sš. J. 32. Slova na p. bráti. Berl. kr. Pozor! Achtung! Aufgeschaut! Passt auf! Pozor na nominativy berani berany. Bž. 82. Měj p. na zadní kola. Č. P. dobré koření. Us. Kšá. Jsou krokové člo- věka ctného Bohu pod p-rem. Kom. Aby lid svůj vojenský proti nám na pozor dali, zur Beobachtung. Skl. 138.—P. k někomu míti (jej pozorovati, beobachten). Štelc. — P. nad něčím míti = nad tím bdíti, wachen. V. P. míti nad dobrými mravy. Kram. — Něco na p-ru míti (na péči, auf etwas Acht haben. V. — Na p-ru se míti, sich in Acht nehmen. Kom. (Tato frase jest dobra, ač ji někteří zamítají navrhujíce: hleděti se. Čf. Něco na p-ru míti. V.). Na p-ru se míti před někým. J. tr. Měj se na p-ru!Sych. Na p-ru býti, beachtet werden. Apol. — P. = roz- hled. Vystavěl jste si chalupu šikovné, máte pěkně po celém dvoře pozor (poněvadž ze světnice po celém dvoře vidí). Us. v Tá- borsku. — P., oko. Slov. Hdk. Pozořice, vz Posořice. Ves v Pozoři- cích mi sebral. Půh. II. 23. Pozořiště, ě, n., theatrum, místo, z kte- rého se pozoruje. Mkl. B. 274. Pozorlivosť, i, f., možnosť pozor na vy- soký stupeň dovésti. Vz Pozornosť v S. N. — P., pozor. P. nad tvory. Kom. Pozorlivý, aufmerksam, achtsam. — na koho: na sebe p. Kram. — čeho: své věci. Pozornice, e, f., die Beobachtern!, Auf- seherin. Th. Pozorník, a, m., der Beobachter, Auf- merker, Aufseher. Bern. Pozornosť, i, f. P., vlastnosť mysli v úkonu bedlivého pozorování t. j. úmyslného čili úče- lem nějakým vedeného názoru. S. N. Die Aufmerksamkeit. P. obrátiti po sobě {ne: na sebe). Byl. (Tuto frasi lze konkretněji vyjádřiti: Oči, zraky něčí k sobě, na sebe obrátiti. V. Cf. také: Aby k němu zřetel obraceli. Br. Zření k němu všecko obrací. Jel. — Brs. 132.). P. vzbuditi, od p-sti ustra- niti. Srn. Někoho k pozornosti napomínati. P. něčí chváliti, jímati. Dch. Něčí p. k ně- čemu vésti. Dch. Takovou p. na sebe uvedl, že ho každý hlídá. Us. u Dobrušky. Vk. Ostatně zápor klade se, aby pozornosť k jedné představě se obrátila. Sš. Mr. 41. Aby p. čte- nářů svojich zbystřil. Sš. J. 213. (Hý.). -- P., zevnitřní krása, ohlednosť, Ansehen, n. Ros., Kat, 1635. — P. hlasu = jasnost, Klarheit, f. Reš., D. Pozorný, pozor mající, bedlivý, aufmerk- sam. Jest člověk p. V. Činím tě pozorna n. p-ným = připomínám ti něco, tvou pozor- nosť k něčemu obracím. Pozorně se stavěti, praebere se attentum. V. — P., okázalý, světlý, ohledný, in die Augen fallend, an- sehnlich, klar, hell. Jest p-no. Us. Velmi jasně a pozorně jsem viděl. Kom. — P. = jasný, čistý, klar, hell, vernehmlich. V. Hlas maje p-ný. Troj. Řeč byla p-ná a všecko