865

při něm čilé. Kom. L. 10. 6. V noci je po-
zorno (jest všechno slyšeti). P. věc, místo
(kde se vše slyší). Ros. Nepozorné slovo,
nep. řeč (nejasná). Jel. — P.. vážný, váhu
mající, ansehnlich. Dokud měl štěstí, dotud
vzácná byla jeho řeč ke všem i pozorná, a
když pade, netbachu na něho. Troj. 24.

Pozorovací, Beobachtungs-. P. sbor, voj-
sko, Observationsarmee, Us., duch. Nz., J. tr.,
Čsk.

Pozorování, n., die Beobachtung, Wahr-
nehmung, Verspürung. V. Něčeho buď pou-
hým p-ním nabyti anebo zkouškami. Marek.
P. vadné; místo p.; vada, nedostatek p. nebo
v p. Nz. P. pověrečné, vz Pocta. P. baro-
metrické. Vz KP. IL 59.

Pozorovaný; -án, a, o, beobachtet, wahr-
genommen, bemerkt.

Pozorovatel, e, m., der Beobachter, Auf-
seher. Jg.

Pozorovatelka, y, pozorovatelkyně, ě, f.,
die Beobachterin, Aufseherin. Jg.

Pozorovatelnosť, i, f., die Beobachtungs-
gabe. Krok.

Pozorovatelný, wahrnehmbar, ersichtlich.

Pozorovati, pozorovávati. P. = pozor
míti, oko nésti, poslouchati, beobachten, be-
trachten, aufmerken, aufpassen; znamenati,
be-. anmerken, wahrnehmen, verspüren, ent-
decken. Jg. — na co. Ztuha, zostra, pilně
na něco p. D. Bedlivě jsem na to pozoro-
val. Kom. L. 86. — Kram., Byl, Koll. —
co, čeho (koho jak). Pozoruj, člověče, po-
čátku, prostředku i skonání svého. V. Po-
zorují jich. Kom. P. řeči. Br. Pozoruji tvého
pokynutí. Knst. Pilně žalob a průvodů p.
Er. Konšelé se vší pilností stran průvodův
p. mají. Pr. měst. Jak to již nejstarší církev-
nici ne bez podivení p-íi. Sš. I. 14. — kde
(na čem, při čem = znamenati). Pozoruji
něco na jejím obličeji. D. Suchosť při všech
zrostlinách se pozoruje. Byl. předml. 4. —
Pozn. Mylné jest tedy učení, že neznamená
pozorovati nikdy německé wahrnehmen, be-
merken, nýbrž jenom beobachten, betrach-
ten. — že. Pozoruji, že voda opadáva. Sych.

Pozorovna, y, f., die Beobachtungswarte,
das Observatorium. Dch.

Pozorový, Acht-. Kup si p. kořínek (měj
pozor n. měj se na pozoru). Sych.

Pozorujičnosť, i, f., zastr., pozornost,
Aufmerkung, f. Ros.

Pozorujičný, zastr., pozorný, achtsam,
rleissig. Ros.

Pozošívati, nach einander zusammen-
nähen. Slov. Vz Poz-.

Pozotvírati, nach einander aufmachen. —
co: všecka okna p-ral. Us., Ros. Vz Poz-.

Pozoubkovati, zoubky opatřiti, zähnen.
— co: pilu.

Pozoufati, pozoufávati, ein wenig ver-
zweifeln. — si. Br. — čím. Vší věcí už
jsem pozoufal. Troj. 205. — na kom. Všichni
její doktoři na ní pozoufali. Čern.

Pozoun, u, m., surma, z lat. buccina, Mz.
281., die Posaune. V. P., hudební nástroj,
trouba podlouhlá s pohyblivými částkami,
jimiž tony povyšuje n. ponižuje. Jg. Vz Pa-
zoun. P. se skládá 1. z nátrubee, 2. z části
hlavní t. j. ze dvou stejně dlouhých trubic,

které jsou na hoře příčkou v rovné délce
od sebe drženy, 3. ze dvou bot (trubic, které
mají podobu podkovy), 4. z trychtýře zvu-
kového. Pozouny diskantové, altové, teno-
rové a basové (bas kvartový a kvintový).
Vz více v S. N. P. armádni, snížcový. Vz
KP. II. 311., 312., 318.

Pozounář, e, pozouník, a, m., der Po-
saunist. V., Vodň. Vz Gl. 263., Pam. arch.
1869. 548.

Pozounový, Posaunen-. P. bas. Šm.

Pozounovati, posaunen. Jg.

Pozov, a, m., ves u Benešova v Budějo-
vicku. PL.

Pozoval, a, m., mirux, ryba. Rozk.

Pozovice, Bosovice, Bosowitz, ves v Po-
lensku. PL.

Pozpátku odešel, rücklings. Kram.

Pozpívati, pozpěvovati, eine Zeit lang
singen. Kom.

Pozpodu, dole, unten. Br.

Pozpomínati, jedno po druhém v paměť
uvésti, alles nach einander in Erinnerung
bringen. — čeho. Pozpomínal jich (čertův)
na sta. Us. u Opav. Klš.

Pozpraviti, pozpravovati, lépe: pospra-
viti. — co dle čeho: písma podlé (vedlé)
textu hebrejského. Br. Ostatně vz Pospraviti.

Pozpražiti, il, en, ení, ein wenig rösten.
Byl. 383.

Pozpřeřínati, jedno po druhém přeře-
zati. — co. U Opav. Klš.

Pozpůsobiti, il, en, ení, zu Stande brin-
gen. — čeho. Pozpůsobiv svých věcí potom
jel zase do Rakús. Let. 114. — co čím. Us.

Pozračnictví, n. — perspektiva.

Pozřednouti, dnul a dl, utí, ein wenig
dünn werden.

Pozření, n., pohledění, das Sehen, Hin-
sehen. Jg.

Pozřetelnosť, i, f., die Sichtbarkeit. Slov.

Pozřetelný, patrný, sichtbar. Slov. Koll.

Pozříceti, el, ení, nach einander hinunter-
werfen. L.

Pozříditi, il, zen, ení, ein wenig ver-, ein-
richten. Jg.

Pozřídku = pořídku, řídko, zřídka, sel-
ten, rar. Na Mor. slova tohoto neužívají.
Mřk.

Pozřínati, alles herab-, wegschneiden. —
co : hrozny. Na Ostrav. Tč.

Pozříti, zřím, el, ení; pozírati, ansehen,
blicken, schauen. — (čím) kam. Pozřesta
lisíma zrakoma na královy voje. Rkk. 10.
Nepozeraj na mňa, nepuojdeš ty za mňa.
Brt. Anth. 103. Tak pozerá na mňa, dobre
mi z oči nepríde. Mt. S. Šťastný je to člo-
věk, čo naňho pozeráš, čo sa s ním shováraš.
Ht. S. 256. Pozírá na veškerenstvo co na
soujem jednotlivostí; K poslední této stránce
pozírá spasitel ozvláště. Sš. J. 14., 51. —
odkud kam. Hlediště, s něhož na písma
svatá pozírati můžeme, jsou rozmanitá. Sš.
L. Předml. (Hý.). Plk., Koll., Krok. P.
v oči. Plk. — kudy. Otec pozřel von oblo-
kom. Ht. Sl. 220.

Pozřízení, pozřízeníčko, a, n., die Ein-,
Verrichtung. P. s někým míti. 1522.

Pozrnový. P. mouka, das Mundmehl.
U Olom. Sd.