867

Pozvánky, pl., f., hody týden po svatbě.
Je nejlépe tátu zabiti na svatbu a mámu
na p-ky. (Přísloví u Hořic naznačuje, že
děti, jakmile se ožení, o rodiče nestojí).
Hk. P-a kmotrovská, das Taufessen. Us.
u Bělohr. Jg.

Pozvaný; pozván, a, o, vorgerufen; ein-
geladen. P. host. V. P-ný není vždy i ví-
taný. Lb. — na co : na hody. V. — k čemu:
k večeři. Sych.

Pozvati, pozvu n. pozovu, pozvi n. po-
zov, zval, án, ání; pozývati, pozvávati, ein-
laden, laden; vorladen. O původu vz Mkl.
aL. 162. — koho. Komár všecky ptáky
pozval. Sš. P. 696. Pozval doktoróv, mi-
stróv atd. Zb. exc. (1414). Hadlivě ny po-
zývá. Rkk. Pozývam vás, abyste . . Kos.
Ol. I. 47. P. přátely. GR. — koho (gt.
a akkus.) kam, k čemu, nač. Císař
pozva knížat k dvoru. Dal. 48. Pozval
všecky sousedy n. všech sousedův. Ros.
P. někoho k večeři, Hlas., k boji (vyzvati).
Plk. Pozvi si těch k obědu; pozvi hostí.
V. Pozvali měšťanův, Br., králův. Pass.
Pozvete žen k nařiekání (lamentatrices). BO.
J. Hus rozepsal intimaci všudy v Praze . . .
pozývaj e všech vůbec a každého zvláště.
Let." 15. Rozličné nábožné lidi k sobě po-
zval. Pass. 526. K obědu někoho p. Dal.
143. Pozývati lid k hodům duševním. Kos.
Ol. I. 79. P. někoho na kvas, Jel., na sňa-
„tek, Háj., na hody, Dal. 50., zemanů na
radovánky. Háj. P. si rodiče na pomoc.
Dal. 103. Nestateč lidská k dobrému ne-
jenom pozývána, nébrž i táhnuta býti musí;
Leč Ježíš je (učeníky) k sobě pozývá; Po-
zván pak byl i Ježíš a učeníci jeho na
svatbu. Sš. j. 109., 33., 37. (Hý.). — kam
jak: za příměřím (unter demVorwande) po-
zvachu jich na svój hrad. Dal. 23. Pozvavše
za mírem slovutnějších do Vyšehrada. Dal.
27. P. někoho za tučný stůl. Chč. 375. Pod
dobrým přátelstvím je k sobě pozval. V.
P. koho hostem (jakožto Hostě). Koubek.
Na hody lstivým zámyslem p. Výb. I. 319.

Pozvedák, u, m., Ve mlýně, das Rück-
brett. Šm.

Pozvedený; -den, a, o. Bral poplatky
mé p-né, ježto jsem byl úředníky na to zve-
děn. Půh. II. 399.

Pozvěděti, erfahren. -- co. Us.

Pozvedlý, emporgerichtet, aufgehoben.
Dch.

Pozvednouti, vz Pozdvihnouti.

Pozveličiti, il, en, ení, etwas ein wenig
vergrössern. Vz Nepozveličiti se.

Pozvěšeti, el, ení, nach einander herab-
hängen lassen. L.

Pozvíjeti, el, en, ení, nach einander zu-
sammendrehen. Us.

Pozvírati, nach einander zuschliessen. L.

Pozvoliti, il, en, ení, erlauben, gestatten.
Lnem vždy k (věcem) nepozvoleným a ba-
žíme, co nám se odepře =nitimur in vetitum
cupimusque semper negata. Sš. 1. 178. — si
co. Dch. — se nač = podvoliti se k ně-
čemu, sich einverstanden erklären, einwil-
ligen. U Opav. Tč.

Pozvolna, povolně, zvolna, langsam.

Pozvoniti, il, ěn, ění; pozváněti, ěl, ěn,

ění, eine Zeit lang läuten. — abs. Už p-nil,
už je pozvoněno. Dch. Když se pozvání,
brzo se sezvání. Prov. — na co: na mši.
Us.

Pozvrátiti, il, cen, ení, pozvraceti,
nach und nach umstossen; alles ausspeien.
Us. Tč. — co čím.

Pozvratný, etwas umstösslich. Šm.

Pozvrtkati se, vrtkavým se státi, wanken,
wankelmüthig werden. — z čeho: z důvodů
nějakých. Odpis br. 1507.

Pozvučeti, el, ení, pozvučovati, pozvu-
kovati, čívati, ein wenig tönen, ertönen, er-
schallen. Us.

Pozvučivý, nachtönend. Šm.,Dch.

Pozvuk, u, m., der Nachklang, Nachton;
v hudbě der Nachschlag (eine Note, welche
nach einer anderen, die mehr gilt, ange-
schlagen wird). Šm.

Pozvybírati, pozvybrati, rein, einzeln,
eines nach dem anderen zu Ende auflesen,
aussuchen. — abs. Tak dlouho vybíral, až
všecko pozvybíral. Na Ostrav. Tč. — co
odkud: koukol z obilí. Ib. Tč. Vz Poz-.

Pozvydati, alle Töchter verheirathen. —
koho. Až všecky dcery pozvydám, potom
ráda chci umříť. Na Ostrav. Tč. — se kam.
Už se všecky dcery pozvydávaly a to na
pěkné grunty. Ib. Tč. Vz Poz-.

Pozvyhazovati, vz Poz-.

Pozvynachoditi, il, zení, nach u. nach
alles auffinden. Na Ostrav. Tč.

Pozvynarobjati, Dummheiten treiben,
ausarten. Co ti chlapci se tam pozvynaro-
bjali, není ani víře podobné. — kdy: Pa-
cholci při pobabě, při přádkách (přástkách)
se dycky dosť pozvynarobjajú. Na Ostrav.
Tč. Vz Poz-.

Pozvypláceti, vz Poz-. — co komu:
dluhy. Opav. Klš.

Pozvypředati, nach u. nach alles ver-
kaufen — co. Tak dlouho chodil, až všecko
pozvypředával, Na Ostrav. Tč. Vz Poz-.

Pozvyrůsti. — z čeho. Děvčata už
všecky pozvyrůstaly ze školy, entwachsen.
Na Ostrav. Tč. Vz Poz-.

Pozvytahovati, vz Poz-.

Pozvytrhati, vz Poz-.

Pozvyupomínati, vz Poz-.

Pozývací list, Citation, f.. Edikt, n.

Pozyvač, e, m., der Vorlader. L.

Pozývati, vorladen, vz Pozvati.

Pozzuolane, tuf. Vz KP. III. 26.

Požadač, e, m., der Begehrer. L.

Požádalosť. i, f., die Forderung, der An-
spruch. — Us. u Ber. Dch. Vz Požádavek.

Požádání, das Begehren, Verlangen, Ge-
such, die Bitte; Forderung, der Antrag. D.
P. sněmovní. D. — Na p. šp. prý m.: k žá-
dosti, ale vz II. 3. b. 22. r. zdola.

Požádaný; požádán, a, o, verlangt; er-
beten. P. pokoj. Zlob. Na p-nou, auf Ver-
langen: Us. Tč.

Požadatel, e, m. = požadač.

Požádati, požadovati. P. = toužiti, žá-
dati čeho, chtíti, begehren, sich gelüsten
lassen, Begierde nach etwas haben; žádost,
chtění toto slovy jeviti, begehren, verlangen,
fordern, bitten, ersuchen, werben. Jg. —
čeho (kde). V. Fabricius tvé krásy požádal.