868

Dr. v. 25. Požádají tvej pomoci. Kat. 3352.

— Dělníci před nimi své mzdy p-li. CJB. 295.

— co. Jenom u zájmen rodu středního, ku př.
Cožkoli požádá od vás Ezdráš. Ben. V. Což
požádá. Kat. 598. — čeho komu od koho.
Čehožkoli požádáš ode mne. Br. Kommen-

dací jim požádavše od biskupa. Kom. V pří-
znivé míře nepožádav rovného ode mne. Půh.
II. 274. — koho (gt.) oč, Sych., D. —
pro koho: o něčí dceru pro syna p. Jg., Šm.

— koho k čemu: k stavu manželskému.
Har. — čeho, koho za co. Jestli mu drozda
dáš, za bažanta tě požádá. Č. M. 52., Horný.
P. někoho za kmotra. Ml. Za dar ducha sv.
peněz směl jest požádati. Hus. I. 400. Ani
za stravu ani z kterého obyčeje napřed ani
potom buď co požádáno. Hus I. 415. — J.
tr. — čeho na kom: na vší obci. Vyzn.
Požádali pečeti na králi. Let. 294. Co po-
žádáš na Boze, dá tobě Bóh. Anth. I. 79.
Když bych toho na něm požádal. Půh. II.
277., 308., 418., 526. Mají mu jej v desky
vložiti, když by toho na úřednících po-
žádal. Zř. F. I. — Chč. 446., J. tr. (Requi-
riren).— aby. Požádal ho, aby odstoupil. —
Cf. Žádati.

Požádavek, požadavek, vku, m., das
Postulat. První krásy p. jest bez odporu
rozmanitosť předmětů. Mus. P-kům po právu
učiniti, Forderung. Dch. Vona prej dělá
velký p-ky, grosse Ansprüche. Us. Vk.

Požadavka, y, f., die Forderung, lépe:
požadavek, požadek, (pohledanošť, pohle-
dávek). Bs.

Požadek, dku, m. = požadavek, der An-
spruch, die Forderung; das Erforderniss. P.
mravní. MP. 3. Žeby v úkonu tom všecky
požadky svátosti se nalézaly. Sš. J. 216.
P. zvýšiti a uvrcholiti. Sš. J. 113.

Požadka, y, f. = požadavek. Štf.

Požadlavý čeho, gierig, begierig. Na
Ostrav. Tč.

Požádný, chudobný,potřebný, arm, dürftig.
Mor. Č.

Požádosť,i,f., žádost, chuť,, das Verlangen,
der Appetit. Lex. 1470.

Požadování, n., Anspruch, m. P. činiti.
Dch. P. nemožné. Němc.

Požadovaný; -án,a,o, aufgefordert, be-
gehrt. Us.

Požadovati, vz Požádati.

Požadovný, žádoucí, wünschenswerth.

Požaduj i čnosť, i, f., die Forderung, šp.
m. pohledanosť, dluh, požadek, požadavek,
pohledavek. Bs., Brs. 132.

Požahací ústroj, Fasspichapparat. Dch.

Požáhání, n., das Pichen (des Fasses). Dch.

Požahárna, y, f., die Pichstätte. Dch.

Požáhnouti, hnul a hl, ut, utí; požáhati
a požehati; požahovati = žíci, páliti, bren-
nen, sengen. — co: sud (smolou hořící)
vypáliti, posmoliti, auspichen, ausbrennen.
Us. — čím. Požáhá děcko hořící loučí. Jg.
Vz Požehati.

Požahovárna, y. f. = požahárna. Us. Jg.

Požal, u, m., das Beklagen, Bejammern.
Rk.

Požalný, kläglich. Šm.

Požalovati = potoužiti, postýskati sobě,
poželeti sobě, sich beklagen, beschweren.

Jg. — komu. Požaluj mu, žes nevinně ob-
žalován. Jg. Buď Bohu požalováno. Apol. —
komu co, čeho. Požaluji Bohu křivdy mé
a mých nátisků nebo mých křivd a nátiskův.
Ros. Jemu své žalosti požalovav. Leg. G.
14. — nač. Mohl také požaluje na smrť říci
jiná slova. V.

Požár, u, m., od hoř-eti. Šf. P., strl.
po + žar-ъ, sr. lit. žereti, žeriu (glühen). Mkl.
aL. 60., 108. — P., veliký, zhoubný oheň, der
Brand, die Feuersbrunst. P. obydlí a jiných
staveb, lesní, polní, prerií (v Americe). S. N.
P. válek. Pojistné proti požáru. Šp. P. důlný,
der Grubenbrand, slojní, der Flötzbrand. Hr.
Vz Samožár. Omezení (Lokalisirung) p-ru;
p. omeziti, lokalisiren. Dch. Gervánky od
p-ru; Neštěstí p-rem, das Brandunglück.
Dch. Její lidé pálíce p. i spálili jemu ves
Čeblovice. Půh. II. 80. — P., spáleniště,
die Brandstätte. Br. Staří těla mrtvá pálí-
vali, odkudž hroby požáry (spáleništi) se
jmenovaly. Kom. J. 961. Rum na p-ru, der
Brandschutt, Vz Gl. 263. — P., dým od
ohně smolného, Rauch, m. Ros. — Požáry,
páry při vedru k večeru povstávající, čmoury,
chmoury, šmoury, der Sonnen-, Höherauch,
Dampf, Dunst. V., Sych.

Požářiti, il, en, ení, rozžářiti, röthen.
Bern.

Požární, Brand-. P. hráz, pilíř, vzduch,
větry v horn. Hř.

Požárník, a, m., der Abgebrannte o. der
sich auf einer Brandstätte neu ansiedelt.
1584. Gl. 264. Vz Požár.

Požárno = parno. Odpůldne bude p.
Us. u Rychn.

Požárný, ého, m., der Aufseher über
Feuerlöschrequisiten, Brandmeister. Gl. 264.

Požárověst, u, m., der Feuerautomat.
Dch.

Požároviště, ě, n., Brandstätte, f.

Požasnouti se, snul a sl, utí, sich ent-
setzen. Jg.

Požast, a, m., poloopice. P-i mají krátký
rypák a velmi dlouhé zadní nohy. P. krátko-
ocasý, indri, lichanotus brevicaudatus, das
Zeigethier. Frč. 397., Ssav.

Požastka, y, f., phasma, hmyz. Krok.

Požati, vz Požíti.

Požatý; požat, a, o, abgemäht, abge-
schnitten, abgehauen. Us. P. tráva, obilí. Us.

Požčati, požčávaťi, půjčiti, leihen. —
abs. Zdraví (= zdrávi) požčávali (tak děkují
tomu, komu splácejí věc vypůjčenou). Na
Mor. Brt. — komu čeho. Na starosť mu
čert požčá štětky — na stará léta se zblázní
(o starém člověku, který se zamiluje atd).
Na Rožnovsku. Kd., Půh. II. 439. Požčajte
nám obřísel. Na Mor. Brt, — se od koho.
Požčal se od něho na dycky. Us. u Opav.
Tč. Vz Poščati, Požičiti, Požitek.

Poždati, požídati (zastr) = čekati, war-
ten. Ciesař mu káza málo poždati. Dat.
116. — čeho. Něčího příštie. BO. — Kat.
2825. — kde. Poždi (m.: poždaj) v zelené
horečce (v zeleném horečku). Rkk. 62.

Poždgáti, poždgnouti = požgati. Na mor.
Drahansku. Hý. Vz Naždgáti, Džgáti.

Poždímati, nach einander o. ein wenig
auswinden. Ros. — co: prádlo.