Předchozí (868)  Strana:869  Další (870) |
|
|||
869
|
|||
|
|||
Poždurcnouti, poždurcati = poždouch-
nouti, ein wenig vorwärts schieben, stossen. — co, koho. Poždurcala ho kráva. Us. na Mor. — Je celý poždurcaný (strkáním po- hmožděný). Us. Hý. Poždurnouti, nul, nut, utí, ku předu
postrčiti, nach vowärts rücken. U Brušperka. Mtl. Vz Poždurcnouti. Požebrati, ein wenig betteln. Ros. —
čeho. Ten toho požebral (neurčitou měrou). Požeh, u, m., das Brennen, Sengen. Dch.
Požehati, vz Požžíci.
Požehavý oheň, das Streichfeuer. Rk.
Požehnací (mše, lépe: (mše s požehnáním,
Hý.), die Segenmesse. Dch. Požehnaně, gesegnet. Jg.
Požehnání, n., udělení nadpřirozené moci,
posvěcení, Einsegnung, f. Hus. — P., přání dobrého se znamením kříže, der Segen, die Anwünschung. P. někomu dáti, uděliti. V kostele jest p. Us. P., odpolední služby boží, záležející hlavně z litanií, pak z při- měřených modliteb, po nichž se udílí p. nejsvětější svátostí. S. N. P. míti, ne; držeti. Š. a Ž. P. rodičů ve vodě neutone, v ohni neshoří. Pk. Uchvátil p. (říká se, když jeden druhého v něčem předstihne). Č. — P., roz- loučení, Abschied, m. Vzíti od někoho p. — P., zdaření, udělení všeho dobra, Segen, m. Nebeské p. obohacuje. Kom. Ten má boží p. (všeho dosť). Us. Bůh ho svým p-ním daří. Sych. Povděčně požívejte, čehož vám p. boží popřálo. Sych. Bez božího p. marné lidské namáhání. Dch. Požehnáníčko, a, n., malé požehnání.
Němc. Požehnanosť, i, f., hojnosť, die Segens-
fülle. Šm. Plod p-sti, die Segensfrucht. Dch. Požehnaný; požehnán, a, o, vz Pože-
hnati. P-ný jsi Bože. Kom. P. Hospodin. Ros. Prošlý rok byl požehnanější. Sych. P-ný plod života tvého. Us. Dch. Býti v požehna- ném stavu, lépe: býti s útěžkem, čekati se. Vz Naděje. Hý. P. žeň, země, hodina. Šm. Nepravé jmění požehnáno není. Unrecht Gut macht böses Blut. Dch. — mezi kým. — Požehnaná mezi ženami. — čím. Brt. Požehnati, požel mávati = milost boží,
štěstí zvěstovati a přáti s připojením kříže, segnen; chváliti, velebiti, preisen, segnen, benedeien; loučiti se, Abschied nehmen; štěstí, dobrého zdaření uděliti, segnen, Segen geben, Glück ertheilen. Jg. — komu (čím). Požehnal Gabael Tobiášovi. Br. Pán Bůh jim požehná požehnáním svatým. Sš. P. 471. Bůh ti požehnej. Ros. Bůh vám požehnej. — čeho. Požehnal Bůh dne sobotního. Br. P. světa (umříti). Us. u Litomš. Požehnal jest Šimona a jeho synóv. Hus. I. 402. Po- žehnal dvora královského, vojny, světa (umřel). V. Požehnej vás Bůh. Ros. — co. Všecky, knihy požehnal. Pass. 522., 051. P. město. Dal. — Kron. mos. — koho rozloučili se s kým, zastr. Jir. Rytieř ji požehnal. GR. Já ji požehnaji. BO. — se čím: sv. křížem. Us. Požehnavatel, e, m., der Segner. Ros.
Požehovací stroj, der Pichapparat, die
Pichmaschine. Suk. |
Požehování, n. P. strojem bez přímého
ohně, die Maschinenpicherei. Suk. Požehovati, požahovati, nové sudy vy-
smolovati, verpichen. Hk., Suk. Vz Požahati. Požehrati, ein wenig schelten. — na
koho. Vstav požehral na vietr. ZN. Zhřeší-li tvój bratr, požehři naň (increpa illum). ZN. — komu: větru. Ben. Poželení, n, lítosť, Reue, f. Pass. — P.,
útrpnosť, politování, das Erbarmen, Mitlei- den. P. hodná. Lom. Poželeti, el, en, ení = potoužiti, postý-
skati si, eine Weile trauern, klagen. — komu čeho n. co: Svých těžkostí n. své těžkosti. Ros. — nad čím. Nad čímž jest co p. Lom. — P., politovati, bedauern, bemit- leiden. — koho. Lom. — se komu. Požel se Bohu (budiž Bohu žalováno). — Požel se Bože (aby se Bůh smiloval)! Poženiti, il, ěn, ění, nach einander ver-
heirathen (o synech). — se. Jeho synové již všichni se poženili. Us. Když je pěkné osení, mnoho jich se požení. Us. Tč. Poženu, vz Pohnati.
Požer, u, m., žrádlo, das Futter. L.
Požerací, Schling-. P. trubice, jícen. V.
Požerač, e, požerák, a, m., hltoň, der
Fresser. Rozk. Požeračka, y, f. = požeradlo. Hojí
oteklou hubu a p-ku. Čern. — P., die Verschlingerin. Jg. Požeradelní, zum Schlunde gehörig. Šm.
Požeradlo (pozdější: požíradlo), a, n.
P. jícnu, počátek jícnu, požerák, hltoň, der Schlund. P. v hrdle. V. Čípek v požeradle. V. — P., jícen, die Speiseröhre. Krok. — P., tlama, der Rachen. P. vždy otevřené míti jako hltavý a žravý pes. Reš. — P., propast, na Mor. zhlaň, der Abgrund, Strudel, Schlund. Vodu, kde sama se požírá, pože- radlem (prohlubní) nazývej. Kom. J. 70. Požeradlový, zum Schlunde gehörig.
Ssav. Požerák, a, m., požerač, požravec, hltoň,
der Schlucker, Verschlinger, Fresser. Jg. — P., u, m. = požeradlo, čásť úst. P. jest ona čásť roury zažívací, jíž spojena jest dutina ústní s jícnem. Der Schlund, die Speiseröhre. D. Vz S. N. — P. u kanálu = díra, kterou voda do něho vtéká, das Rinnloch. Us. Požerný, verschlingend. P. propasť. Koll.
Požertek, tku, m., das Spässchen. Z ně-
koho p-ky činiti. L. Požertovati, ein wenig spassen. — s kým.
Ros. Požetí, n., die Abschneidung des Getrei-
des. Jg. Požgáti, lépe:podžgáti,vz toto, zerstossen.
— co komu čím: osům oštinu kyjem. Na Ostrav. Tč. Požhrati, požrati, sežrati, užrati. — abs.
Prase již požhralo, hat gefressen. Us. na Mor. Hý. - P.= pokousati, beissen. — koho. Pes mě požhral. Na Ostr. Tč. Požičaj, e, m. :... půjčka, die Anleihe.
Slov. D. Požičení, n, zastr. = půjčení, das Leihen.
Požičený; -en, a, o, zastr.= půjčený,
geliehen. St. skl. I. 118. |
||
|
|||
Předchozí (868)  Strana:869  Další (870) |