869

Poždurcnouti, poždurcati = poždouch-
nouti, ein wenig vorwärts schieben, stossen.
— co, koho. Poždurcala ho kráva. Us. na
Mor. — Je celý poždurcaný (strkáním po-
hmožděný). Us. Hý.

Poždurnouti, nul, nut, utí, ku předu
postrčiti, nach vowärts rücken. U Brušperka.
Mtl. Vz Poždurcnouti.

Požebrati, ein wenig betteln. Ros. —
čeho. Ten toho požebral (neurčitou měrou).

Požeh, u, m., das Brennen, Sengen. Dch.

Požehati, vz Požžíci.

Požehavý oheň, das Streichfeuer. Rk.

Požehnací (mše, lépe: (mše s požehnáním,
Hý.), die Segenmesse. Dch.

Požehnaně, gesegnet. Jg.

Požehnání, n., udělení nadpřirozené moci,
posvěcení, Einsegnung, f. Hus. — P., přání
dobrého se znamením kříže, der Segen, die
Anwünschung. P. někomu dáti, uděliti.
V kostele jest p. Us. P., odpolední služby
boží, záležející hlavně z litanií, pak z při-
měřených modliteb, po nichž se udílí p.
nejsvětější svátostí. S. N. P. míti, ne; držeti.
Š. a Ž. P. rodičů ve vodě neutone, v ohni
neshoří. Pk. Uchvátil p. (říká se, když jeden
druhého v něčem předstihne). Č. — P., roz-
loučení, Abschied, m. Vzíti od někoho p. —
P., zdaření, udělení všeho dobra, Segen, m.
Nebeské p. obohacuje. Kom. Ten má boží
p. (všeho dosť). Us. Bůh ho svým p-ním
daří. Sych. Povděčně požívejte, čehož vám
p. boží popřálo. Sych. Bez božího p. marné
lidské namáhání. Dch.

Požehnáníčko, a, n., malé požehnání.
Němc.

Požehnanosť, i, f., hojnosť, die Segens-
fülle. Šm. Plod p-sti, die Segensfrucht.
Dch.

Požehnaný; požehnán, a, o, vz Pože-
hnati. P-ný jsi Bože. Kom. P. Hospodin.
Ros. Prošlý rok byl požehnanější. Sych. P-ný
plod života tvého. Us. Dch. Býti v požehna-
ném stavu, lépe: býti s útěžkem, čekati se.
Vz Naděje. Hý. P. žeň, země, hodina. Šm.
Nepravé jmění požehnáno není. Unrecht Gut
macht böses Blut. Dch. — mezi kým. —
Požehnaná mezi ženami. — čím. Brt.

Požehnati, požel mávati = milost boží,
štěstí zvěstovati a přáti s připojením kříže,
segnen; chváliti, velebiti, preisen, segnen,
benedeien; loučiti se, Abschied nehmen;
štěstí, dobrého zdaření uděliti, segnen, Segen
geben, Glück ertheilen. Jg. — komu (čím).
Požehnal Gabael Tobiášovi. Br. Pán Bůh
jim požehná požehnáním svatým. Sš. P. 471.
Bůh ti požehnej. Ros. Bůh vám požehnej. —
čeho. Požehnal Bůh dne sobotního. Br.
P. světa (umříti). Us. u Litomš. Požehnal
jest Šimona a jeho synóv. Hus. I. 402. Po-
žehnal dvora královského, vojny, světa
(umřel). V. Požehnej vás Bůh. Ros. — co.
Všecky, knihy požehnal. Pass. 522., 051.
P. město. Dal. — Kron. mos. — koho
rozloučili se s kým, zastr. Jir. Rytieř
ji požehnal. GR. Já ji požehnaji. BO. — se
čím: sv. křížem. Us.

Požehnavatel, e, m., der Segner. Ros.

Požehovací stroj, der Pichapparat, die
Pichmaschine. Suk.

Požehování, n. P. strojem bez přímého
ohně, die Maschinenpicherei. Suk.

Požehovati, požahovati, nové sudy vy-
smolovati, verpichen. Hk., Suk. Vz Požahati.

Požehrati, ein wenig schelten. — na
koho. Vstav požehral na vietr. ZN. Zhřeší-li
tvój bratr, požehři naň (increpa illum). ZN. —
komu: větru. Ben.

Poželení, n, lítosť, Reue, f. Pass. — P.,
útrpnosť, politování, das Erbarmen, Mitlei-
den. P. hodná. Lom.

Poželeti, el, en, ení = potoužiti, postý-
skati si, eine Weile trauern, klagen. — komu
čeho n. co: Svých těžkostí n. své těžkosti.
Ros. — nad čím. Nad čímž jest co p.
Lom. — P., politovati, bedauern, bemit-
leiden. — koho. Lom. — se komu. Požel
se Bohu (budiž Bohu žalováno). — Požel se
Bože (aby se Bůh smiloval)!

Poženiti, il, ěn, ění, nach einander ver-
heirathen (o synech). — se. Jeho synové již
všichni se poženili. Us. Když je pěkné osení,
mnoho jich se požení. Us. Tč.

Poženu, vz Pohnati.

Požer, u, m., žrádlo, das Futter. L.

Požerací, Schling-. P. trubice, jícen. V.

Požerač, e, požerák, a, m., hltoň, der
Fresser. Rozk.

Požeračka, y, f. = požeradlo. Hojí
oteklou hubu a p-ku. Čern. — P., die
Verschlingerin. Jg.

Požeradelní, zum Schlunde gehörig. Šm.

Požeradlo (pozdější: požíradlo), a, n.
P. jícnu, počátek jícnu, požerák, hltoň, der
Schlund. P. v hrdle. V. Čípek v požeradle.
V. — P., jícen, die Speiseröhre. Krok. —
P., tlama, der Rachen. P. vždy otevřené
míti jako hltavý a žravý pes. Reš. — P.,
propast, na Mor. zhlaň, der Abgrund, Strudel,
Schlund. Vodu, kde sama se požírá, pože-
radlem (prohlubní) nazývej. Kom. J. 70.

Požeradlový, zum Schlunde gehörig.
Ssav.

Požerák, a, m., požerač, požravec, hltoň,
der Schlucker, Verschlinger, Fresser. Jg. —
P., u, m. = požeradlo, čásť úst. P. jest
ona čásť roury zažívací, jíž spojena jest
dutina ústní s jícnem. Der Schlund, die
Speiseröhre. D. Vz S. N. — P. u kanálu
= díra, kterou voda do něho vtéká, das
Rinnloch. Us.

Požerný, verschlingend. P. propasť. Koll.

Požertek, tku, m., das Spässchen. Z ně-
koho p-ky činiti. L.

Požertovati, ein wenig spassen. — s kým.
Ros.

Požetí, n., die Abschneidung des Getrei-
des. Jg.

Požgáti, lépe:podžgáti,vz toto, zerstossen.
— co komu čím: osům oštinu kyjem. Na
Ostrav. Tč.

Požhrati, požrati, sežrati, užrati. — abs.
Prase již požhralo, hat gefressen. Us. na Mor.
Hý. - P.= pokousati, beissen. — koho.
Pes mě požhral. Na Ostr. Tč.

Požičaj, e, m. :... půjčka, die Anleihe.
Slov. D.

Požičení, n, zastr. = půjčení, das Leihen.

Požičený; -en, a, o, zastr.= půjčený,
geliehen. St. skl. I. 118.