Předchozí (870)  Strana:871  Další (872) |
|
|||
871
|
|||
|
|||
trag, m.; obchod, obchodník s p-tky (s obilím,
s ovocem), F.-handel, m., F.-händler, m.; ne- dostatek p-ků (neúroda), F.-mangel, m.; míra na suté p-tky (obilní, na obilí), F.-mass, n.; čas zrání, dospívání p-ků (jeseň, podzim), F.-zeit, F.; činže na p-tcích (na obilí, na plodinách), F.-zins, m. Šm. — P., půjčka, das Darlehen, odtud požitčiti = půjčiti. Živ. Jež. 14. s. Vz Požičiti. Požitelný, poživatelný, geniessbar. Jg.
1. Požiti, žiji, il, ití, = nějaký čas žíti,
eine Zeit lang leben. Us. 2. Požiti, požiji, poživu, žil, it, ití;
požívati. P. = zažiti, stráviti, verdauen; jísti, geniessen, essen; radostně cítiti, míti, ušiti, geniessen, mit Lust, empfinden; k užitku svému obraceti, dobra účasten býti, sich be- dienen, benützen; pobiti, překonati, vyho- věti, womit fertig werden, überwältigen, Jemanden beikommen. Jg. — abs. Zdráv požil. Us. — co. Až do nemluvňátek prsy požívajících. Flav. Svú lásku požívali. BN. Což jest mého požil (verbrauchen). Což jest požil od těch časóv. Půh. I. 343., II. 143. A to (kradené věci) od nich přijímal a to požíval. Pč. 18. — čeho. P. pokrmu a ná- poje; čerstvého povětří, pokoje. D. P. post- ních pokrmů. Sych. P. rozkoší a krato- chvíle; cice (cucati). V. P. dobrého zdraví. Ros. P. požehnání božího. Sych. Perně jsem toho požil. Har. Zle p. moci něčí. Ben. V. Po tři dni toho požíval. Ml. Me- lounů nemírně požíval. V. Jen v neděli požívám čerstvého povětří. Ml. A ten Húska jich (zlodějů) také požíval (měl z nich zisk). Pc. 52. Což si s pánem vymienil, toho máš požívati. Výb. I. 613. P. nadace. J. tr. Ta panna má téhož práva p. Výb. I. 624. On toho tu požil a děl, kamž chtěl; Čehož má quitprify, toho by chtěl p.; V té chvíli požil mne jest a škody mi učinil: Má svo- bod p.; Co by ukázala, že otec její držel podlé (lesk od dávna, toho má p.; Což paní Eliška ukáže, dskami, toho poživ. Půh. II. 599., 320., 407., 454., I. 216.. 205. Ženy p. V. P. . nežitův , bewältigen, zertheilen. Sal. 217. 9., 227. 12. — (koho) odkud. Tok vody, z něhož všichni požívali. Flav. Z té (lektvaře) každého rána požívej. Byl. Požehnej darů, kterých z dobrotivosti tvé dnes požívati budeme (modlitba před jídlem). Us. Hý. Se všech stromů požívejte. Er. P. 500. Někoho z děl p. (= pobiti). Řkp. (Mus.) — čeho jak: štěstí po své vůli, V., po kap- kách. A poživeš toho od nás vším dobrým. Arch. I. 12. Svého rodu v rozkošech poží- vati. Chč. 448. Toho zlým a horkým mu- síte požívati. Bart. 381. Ač toho p. chce vedlé práva. NB. Tč. Těch (luk) požívají pravým násilím. Půh. 1. 383. Toho požíval k své vóli (a k libostí). Půh. II. 130., 135., 195., 265., 295. Požíval zboží k svej vóli. GR. Té dobré paní k své vóli požíval. BN. Řeky bude moci požívati lovením ryb. Nách. 63. (r. 1433). Povděčným srdcem něčeho p. Sych. Ničímž užitečným nepoživeš toho. Rad. zvíř. Se střídmostí darů božích p. Sych. — čeho proč. Pro nemoc; toho p. nemůže. Sych. — kde. Na svém štítu zlaté vrše požívati. Háj. Člověk jeden sešlý ne- |
moha pravdy požiti v súdě, prosil ciesaře.
Št. — čeho k čemu. Požívati něčeho k hříchům na něčí potupu, Chč. 449., k svému zisku. Chč. 624. — čeho s kým. A požíval jich s Jankern. Pč. 21. A toho všeho ten Nikal s nimi požívá. Pč. 19. — proti čemu. Zbraně proti nepříteli, Us., lsti proti někomu. Trip. — čeho od koho: rady od svých pánův. Plk. — čeho za co: rozumu za vůdce = jakožto vůdce. Záv. Toho všeho požívá za 30 hřiven. Půh. I. 124. Požíti, požnouti, požnu, žal, at, etí; po-
žínati, požínávati, požinovati = pořád žíti, abschneiden, abmähen; přizínati, schröpfen, sähern, verglasen. Jg Cf. Píti, 2. — Požati lépe než požnouti, chceš-li se požíti vyhnouti. — co. Požali veliký kus; požali dnes celé pole. Ros. P. obilí, přerostlou pšenici (při- žínati). Sych. — jak. Dnes jen s velikým namáháním to pole požali. Já jsem ji (trávu) požala včera na vlas. Er. P. 155. — kolik. Na 20 mandelů p. Us. — se — srpem se zraniti, mit der Sichel sich schneiden. Us. D. Požití, n., der Genuss, das Geniessen. P.
velebné svátosti. Štelc. Pro p. spravedlnosti a zastavení křivdy volívali. V. — P., zašití, die Verdauung. Naříká na nepožití. Sych, Přeji dobrého p. Us. Dobré p. krmě. Boč. exc. Požitkovati =požitek bráti, Nutzen zie-
hen. — z čeho. L. Požitkový, Genuss-, Nutzungs-. P. list,
der Genussschein. Vyplatila-li se vylosovaná akcie, dostane za ni vlastník její p. list, který jej opravňuje každého roku dividendu si vybírati. Skř. Požitý; it, a, o, požitelný, geniessbar,
verdaulich. P. koření, Tkad., pokrm. Ms. kn. -- P., starý, alt, abgelebt (zastr.). Umřel v p-tém věku (provecta aetate). BO. P. ry- tířstvo, člověk. St. skl., Výb. I. 1100. 6. Poživa, i, f., požívání rozkoší, der Genuss.
MP. 156. P-vám dáti výhosť. Sš. Mt. 200. Poživač, e. m., poživatel, uživatel po-
žitků, der Fruchtmesser. Šm. Poživačka, y, f. = poživatelka. Šm.
Poživačný, uživačný, nutzniessend. Sm.
Poživadlo, a. n., potrava, Nahrungs-
mittel. Zlob. Požíválek, lka. m., světák, rozkošník,
světomil, der Lebemann. Šm.Vz Požitbář. Požívání, n., jedení, das Essen, Geniessen.
P. stravy, pokrmu, lékařství. Us. Docela hrubě o hmotném a látečném masa Páně p. slova jeho sobě vykládali. Sš. J. 117. Ovoce rozkošné ku p. Stav. svob. --P., v přene- seném sm. = užívání požitku, der Genuss, das Geniessen, die Geniessung, Nutzniessung, Nützung. P. č. bráni požitkův, der Nutzge- nuss, jest právo požitky z cizí věci beze všeho obmezení bráti šetře podstaty. S. N. P. rozkoše. V. Prodal mi zboží k věčnému p. Půh. III. 419. Úplné p. práv, der Voll- genuss. Raduje se p-ním jeho (požívaje ho). Kom. Poživatel, e,m., der Geniosser, Nutz-
niesser. P. výslužného, der Pensionär. J. tr. Poživatelka, y, požívatelkyně, ě, f.,
die Nutzniesserin. |
||
|
|||
Předchozí (870)  Strana:871  Další (872) |