871

trag, m.; obchod, obchodník s p-tky (s obilím,
s ovocem), F.-handel, m., F.-händler, m.; ne-
dostatek p-ků (neúroda), F.-mangel, m.; míra
na suté p-tky (obilní, na obilí), F.-mass, n.;
čas zrání, dospívání p-ků (jeseň, podzim),
F.-zeit, F.; činže na p-tcích (na obilí, na
plodinách), F.-zins, m. Šm. — P., půjčka,
das Darlehen, odtud požitčiti = půjčiti. Živ.
Jež. 14. s. Vz Požičiti.

Požitelný, poživatelný, geniessbar. Jg.

1. Požiti, žiji, il, ití, = nějaký čas žíti,
eine Zeit lang leben. Us.

2. Požiti, požiji, poživu, žil, it, ití;
požívati. P. = zažiti, stráviti, verdauen;
jísti, geniessen, essen; radostně cítiti, míti,
ušiti, geniessen, mit Lust, empfinden; k užitku
svému obraceti, dobra účasten býti, sich be-
dienen, benützen; pobiti, překonati, vyho-
věti, womit fertig werden, überwältigen,
Jemanden beikommen. Jg. — abs. Zdráv
požil. Us. — co. Až do nemluvňátek prsy
požívajících. Flav. Svú lásku požívali. BN.
Což jest mého požil (verbrauchen). Což jest
požil od těch časóv. Půh. I. 343., II. 143.
A to (kradené věci) od nich přijímal a to
požíval. Pč. 18. — čeho. P. pokrmu a ná-
poje; čerstvého povětří, pokoje. D. P. post-
ních pokrmů. Sych. P. rozkoší a krato-
chvíle; cice (cucati). V. P. dobrého zdraví.
Ros. P. požehnání božího. Sych. Perně
jsem toho požil. Har. Zle p. moci něčí.
Ben. V. Po tři dni toho požíval. Ml. Me-
lounů nemírně požíval. V. Jen v neděli
požívám čerstvého povětří. Ml. A ten Húska
jich (zlodějů) také požíval (měl z nich zisk).
Pc. 52. Což si s pánem vymienil, toho máš
požívati. Výb. I. 613. P. nadace. J. tr. Ta
panna má téhož práva p. Výb. I. 624. On
toho tu požil a děl, kamž chtěl; Čehož má
quitprify, toho by chtěl p.; V té chvíli
požil mne jest a škody mi učinil: Má svo-
bod p.; Co by ukázala, že otec její držel
podlé (lesk od dávna, toho má p.; Což
paní Eliška ukáže, dskami, toho poživ. Půh.
II. 599., 320., 407., 454., I. 216.. 205. Ženy
p. V. P. . nežitův , bewältigen, zertheilen.
Sal. 217. 9., 227. 12. — (koho) odkud.
Tok vody, z něhož všichni požívali. Flav.
Z té (lektvaře) každého rána požívej. Byl.
Požehnej darů, kterých z dobrotivosti tvé
dnes požívati budeme (modlitba před jídlem).
Us. Hý. Se všech stromů požívejte. Er. P. 500.
Někoho z děl p. (= pobiti). Řkp. (Mus.) —
čeho jak: štěstí po své vůli, V., po kap-
kách. A poživeš toho od nás vším dobrým.
Arch. I. 12. Svého rodu v rozkošech poží-
vati. Chč. 448. Toho zlým a horkým mu-
síte požívati. Bart. 381. Ač toho p. chce
vedlé práva. NB. Tč. Těch (luk) požívají
pravým násilím. Půh. 1. 383. Toho požíval
k své vóli (a k libostí). Půh. II. 130., 135.,
195., 265., 295. Požíval zboží k svej vóli.
GR. Té dobré paní k své vóli požíval. BN.
Řeky bude moci požívati lovením ryb. Nách.
63. (r. 1433). Povděčným srdcem něčeho p.
Sych. Ničímž užitečným nepoživeš toho.
Rad. zvíř. Se střídmostí darů božích p.
Sych. — čeho proč. Pro nemoc; toho p.
nemůže. Sych. — kde. Na svém štítu zlaté
vrše požívati. Háj. Člověk jeden sešlý ne-

moha pravdy požiti v súdě, prosil ciesaře.
Št. — čeho k čemu. Požívati něčeho
k hříchům na něčí potupu, Chč. 449.,
k svému zisku. Chč. 624. — čeho s kým.
A požíval jich s Jankern. Pč. 21. A toho
všeho ten Nikal s nimi požívá. Pč. 19. —
proti čemu. Zbraně proti nepříteli, Us.,
lsti proti někomu. Trip. — čeho od koho:
rady od svých pánův. Plk. — čeho za co:
rozumu za vůdce = jakožto vůdce. Záv.
Toho všeho požívá za 30 hřiven. Půh. I. 124.

Požíti, požnouti, požnu, žal, at, etí; po-
žínati, požínávati, požinovati = pořád žíti,
abschneiden, abmähen; přizínati, schröpfen,
sähern, verglasen. Jg Cf. Píti, 2. — Požati
lépe než požnouti, chceš-li se požíti vyhnouti.
— co. Požali veliký kus; požali dnes celé
pole. Ros. P. obilí, přerostlou pšenici (při-
žínati). Sych. — jak. Dnes jen s velikým
namáháním to pole požali. Já jsem ji (trávu)
požala včera na vlas. Er. P. 155. — kolik.
Na 20 mandelů p. Us. — se — srpem se
zraniti, mit der Sichel sich schneiden. Us.
D.

Požití, n., der Genuss, das Geniessen. P.
velebné svátosti. Štelc. Pro p. spravedlnosti
a zastavení křivdy volívali. V. — P., zašití,
die Verdauung. Naříká na nepožití. Sych,
Přeji dobrého p. Us. Dobré p. krmě. Boč.
exc.

Požitkovati =požitek bráti, Nutzen zie-
hen. — z čeho. L.

Požitkový, Genuss-, Nutzungs-. P. list,
der Genussschein. Vyplatila-li se vylosovaná
akcie, dostane za ni vlastník její p. list,
který jej opravňuje každého roku dividendu
si vybírati. Skř.

Požitý; it, a, o, požitelný, geniessbar,
verdaulich. P. koření, Tkad., pokrm. Ms. kn.
-- P., starý, alt, abgelebt (zastr.). Umřel
v p-tém věku (provecta aetate). BO. P. ry-
tířstvo, člověk. St. skl., Výb. I. 1100. 6.

Poživa, i, f., požívání rozkoší, der Genuss.
MP. 156. P-vám dáti výhosť. Sš. Mt. 200.

Poživač, e. m., poživatel, uživatel po-
žitků, der Fruchtmesser. Šm.

Poživačka, y, f. = poživatelka. Šm.

Poživačný, uživačný, nutzniessend. Sm.

Poživadlo, a. n., potrava, Nahrungs-
mittel. Zlob.

Požíválek, lka. m., světák, rozkošník,
světomil, der Lebemann. Šm.Vz Požitbář.

Požívání, n., jedení, das Essen, Geniessen.
P. stravy, pokrmu, lékařství. Us. Docela
hrubě o hmotném a látečném masa Páně p.
slova jeho sobě vykládali. Sš. J. 117. Ovoce
rozkošné ku p. Stav. svob. --P., v přene-
seném sm. = užívání požitku, der Genuss,
das Geniessen, die Geniessung, Nutzniessung,
Nützung. P. č. bráni požitkův, der Nutzge-
nuss, jest právo požitky z cizí věci beze
všeho obmezení bráti šetře podstaty. S. N.
P. rozkoše. V. Prodal mi zboží k věčnému
p. Půh. III. 419. Úplné p. práv, der Voll-
genuss. Raduje se p-ním jeho (požívaje ho).
Kom.

Poživatel, e,m., der Geniosser, Nutz-
niesser. P. výslužného, der Pensionär. J. tr.

Poživatelka, y, požívatelkyně, ě, f.,
die Nutzniesserin.