873

Prace, Pratze, ves v Brněnsku.

Práce, e, pracička, y, f. P. z pratja
(prt — ati). Gb. Hl. 106. P. krátí á v instr.
sg. (prací), v pl. pak v genit., dat, lok. a
instr.: prací, pracím, pracích, pracemi; ale ně-
kteří spisovatelé á vůbec nekrátí. Také v obec.
mluvě vých. Čech a jinde á se nekrátí: prácej,
prácema. Jir. Taktéž na Mor.: Nemohu býti
s tou prácí hotov; to je s terna prácema
včil kříž. Hý. Někteří doporučují také dat.
pl. prácem, a lok. pl. práceck, ale tyto tvary
nejsou s dostatek doloženy, čtemeť aspoň
v Jg. Slov. jenom: Pracem jest poddán.
Sokol. 48. Uprázdnění k učeným pracem. D.
— P., vynakládání síly tělesné n. duševní
k účelu nějakému, namáhání jí, těžkost, das
Arbeiten, die Arbeit, Mühe, Beschwerlich-
keit, Mühewaltung. P. veliká, daremná, sou-
marná, koňská, V., trpká, D., oslovská, Kom.,
marná, bezpotřebná, zbytečná, neužitečná,
malá, snadná, lehká, Jg., právní, skrovná,
Šm., bezděčná, ničemná, noční, nádenická,
Us., obtížná, trudná. Sš. O. 173. P. na vin-
níci: ráz, u;z rázu někoho pustiti (z práce
na vinníci). Sp. P. hlavou, přílišná, uložená,
svěřená, J. tr., z úkolu n. úkolová, svobodná,
běžná, nekonečná (bez konce), Nz., na ho-
diny, po kusu, denní n. na den, ze mzdy,
na úkol, objednaná, smluvená, tuhá, pokoutní,
Šp., namáhavá, lopotná, dlouhá, krátká, Da.,
potná, zdlouhavá (páračka, piplačka), malá
(pracička, podělka), Šm., neodbytná, piplavá,
Hý., trojsměnná (když se dělnictvo denně
3krát střídá vždy po 8 hodinách), Vys., těžká,
hmotná, J. tr., střídavá, společná (vz Čída),
Us., rozrušná, aufreibend, hovadská, Dch.,
nucená, donucená, z donucení. J. tr. P. v theol.:
p. dělnická = všechna tělesná p., která od
služebníkův a řemeslníkův, dělníkův a stroj-
níkův se vykonává, die knechtische Arbeit,
opus servile; p. volná = která ku vzdělání
ducha směřuje, die freie A-, opus liberale.
MP. 128. P. v horn.: lopatní, (lopatování, die
Schaufelarbeit), klínová (klínování, Keil-),
želízková či želízkem n. mlátkem, Schlägel-,
nosákem, Keilhauen-, střelná n. střelným
prachem, Spreng-, Schiess-,ohenní, das Feuer-
setzen, strojová, Maschinen-, denní n. po-
denní, Tag-, důlní n. podzemní, Gruben-,
směnová, Schichten-, úkolní, Geding-, při-
stala, Zustande-, třitřetičná, Dreidrittel-, jedno-
ruční, einmännische A-, dvouruční, zweimän-
nische Arbeit. Hr. P. pod zavřením, Klausur-
arbeit. J. tr. Výkaz, vedení, způsob, pořádek,
obor, poměra, správa (řízení) práce. J. tr.
Stávka práce dělníkův. Nz. Cena, seznam
práce, účet z p. Šp. Dělání, konání, pří-
lišné ukládání p-ce. J. tr. P-ci odfleknouti,
schleuderisch abfertigen. Dch. P-ce schopný;
nepřítel, milovník p-e; mzda n. plat za p-ci
nebo od p-e;chuť, čas, náčiní ku p-ci;
kůň do p-e. Srn. Od register ohledání n.
vymazání nemá nic dáno ,býti, neb to jest
písařova práce. O. z D. Úředníci o to p-ci
nesúce darmo pracovati nechtie. O. z D.
P-ce přikázané na potaz bráti, die über-
wiesenen Geschäfte verhandeln. Pr. P. méně
hmotná a s menším rachotem spojená. Sš.J.
86. Tím se zanášeti a v tom p-ci vésti. Čr.
Míti někoho k práci. Us. Co kdo na práci

má. J. tr. Práci se zvykati; v práci se stří-
dati; až budeš míti po práci, potom si od-
počiň; v p-ech si postesknouti. Sych. Práci
vésti (daremnou); (s) velikou prací; nelitujíc
žádné péče ani práce; p-ci a nepokoj uči-
niti ; míti mnoho práce a díla. V. Pracemi
shmoždění odpočívají; něčeho s prací vy-
hledávati; na čemž jest mnoho práce; k če-
muž mnoho těžké p-ce potřebí; p-cí um-
dlený, ustalý; p-ci vynaložiti; práce si ne-
vážiti. Kom. Má se do práce, k práci (činí
se). Dch., Sych. Není k žádné p-ci; vzal si
s tím dílem práci; do práce se dáti; p-ci
podstoupiti; jest plno p-ce; máme plné ruce
p-ce. Dch. Co se týče práce; pohledanosť
(Forderung) za práci. J. tr. Ku práci někoho
připraviti. Půh. II. 578. P-ci s něčím míti.
Chč. 302. Ten kněz o jiniem p-ce nejmieše.
Dal. 164. P-ci o něco míti. Chč. 607. U nás
jest mnoho práce; otec jde na svou p-ci.
V Solnicku. Že má něco do práce. Us. Sou
samá práce (pracovití). V Dobrušce. Vk. Druhá
p. v hornictví jest práce na střelný prach,
šp. m.: střelným prachem. Když se kdo ne-
zvaný zvláště dítě plete do práce, říká se:
Už je od tej p-ce zaplaceno a i peníze pro-
pité. Na mor. Zlínsku. Brt. P-cí utýrati;
utahati; p-cí se namoci, přetrhnouti; To mi
mnoho p-ce nadělá; já při tom mařím jen
svou práci; p-ci si dáti. D. V p-ci někoho
zavésti. Br. Nechce se mu do práce; P-eí
zmořený,, Jg. Jíti do p-ce, z p-ce; v p-ci
býti; p-ci počíti, skončiti; míti po p-ci;
dalo mi to velikou práci; s úsilnou p-cí
něco konati; v p-cech ustávati; mnohé práce
vystáti; p-ci konati, vykonati, podnikati, do-
konati, vyříditi, dodělati, k věci přiložiti,
na něco vynaložiti, na se vzíti; p-ci svou
zle (darmo) vynaložiti; se vší p-cí se sna-
žiti ; p-ci komu zavaliti, udělati; p-ci i náklad
zmrhati; nic bez p-ce nepřichází lidem; to
vykonati není žádná práce; nemá s tím
žádné práce; dám si na práci. Jg. Člověk
se bez p-ce nenají. Ros. Jednou p-cí (s jednou
prací) něco spraviti. Ros. Stojí to za práci.
Srn. Z práce plat bráti. Ondrák. Za p-ci se
styděti nemusíš; Jaká práce, taková pláce
(yz Mzda); Kdo práci umí, rád nečumí;
Častá dohlídka pohání p-ci; Volovi seno,
koňovi oves, pacholku buchtu, vždy se práce
dobře koná. Lb. Trpká práce, pokoj sladký,
po práci jsou milé svátky; Zrob svou práci,
pokud světlo stačí a p-ci Bůh ti požehnati
ráčí; Pilný výská, lenivec si stýská, když
je p. pilná nebo blízká; Kdo se p-ce štítí,
toho lechce (lektá) v řiti (zaslouží po řiti,
výprask); Kdo své práce nehledí, po tom
nikdo nedědí; Kdo je p-ce lenivý, není člo-
věk poctivý. Ve Slez. Tč. P. bezděčná ne-
bývá vděčná. Šp., Č. Kdo se svou prací
živí, o krádeži nic neví. Č. Po p-ci milé
odpočinutí. Č. Po práci mílo odpočinouti.
Ros., Č. Kdy jest práci konec, sladký jest
odpočinek. Bern. Po vykonané práci dobře
jídlo chutná; Váhavá p. špatná mzda. Bern.
S nouzí se potká, kdo se p-ci vyhýbá. Sych.
P. všecko přemáhá. Bern. Zbožie, česť nenie
bez p-ce. Smil v. 1020. Práca mu ide zpod
ruky ako voda. Mt. S. Marna p. kosom vodu
načierať; Najprv práca, potom pláca. Mt. S.



	873

	Prace, Pratze, ves v Brněnsku. Práce, e, pracička, y, f. P. z pratja (prt — ati). Gb. Hl. 106. P. krátí á v instr. sg. (prací), v pl. pak v genit., dat, lok. a instr.: prací, pracím, pracích, pracemi; ale ně- kteří spisovatelé á vůbec nekrátí. Také v obec. mluvě vých. Čech a jinde á se nekrátí: prácej, prácema. Jir. Taktéž na Mor.: Nemohu býti s tou prácí hotov; to je s terna prácema včil kříž. Hý. Někteří doporučují také dat. pl. prácem, a lok. pl. práceck, ale tyto tvary nejsou s dostatek doloženy, čtemeť aspoň v Jg. Slov. jenom: Pracem jest poddán. Sokol. 48. Uprázdnění k učeným pracem. D. — P., vynakládání síly tělesné n. duševní k účelu nějakému, namáhání jí, těžkost, das Arbeiten, die Arbeit, Mühe, Beschwerlich- keit, Mühewaltung. P. veliká, daremná, sou- marná, koňská, V., trpká, D., oslovská, Kom., marná, bezpotřebná, zbytečná, neužitečná, malá, snadná, lehká, Jg., právní, skrovná, Šm., bezděčná, ničemná, noční, nádenická, Us., obtížná, trudná. Sš. O. 173. P. na vin- níci: ráz, u;z rázu někoho pustiti (z práce na vinníci). Sp. P. hlavou, přílišná, uložená, svěřená, J. tr., z úkolu n. úkolová, svobodná, běžná, nekonečná (bez konce), Nz., na ho- diny, po kusu, denní n. na den, ze mzdy, na úkol, objednaná, smluvená, tuhá, pokoutní, Šp., namáhavá, lopotná, dlouhá, krátká, Da., potná, zdlouhavá (páračka, piplačka), malá (pracička, podělka), Šm., neodbytná, piplavá, Hý., trojsměnná (když se dělnictvo denně 3krát střídá vždy po 8 hodinách), Vys., těžká, hmotná, J. tr., střídavá, společná (vz Čída), Us., rozrušná, aufreibend, hovadská, Dch., nucená, donucená, z donucení. J. tr. P. v theol.: p. dělnická = všechna tělesná p., která od služebníkův a řemeslníkův, dělníkův a stroj- níkův se vykonává, die knechtische Arbeit, opus servile; p. volná = která ku vzdělání ducha směřuje, die freie A-, opus liberale. MP. 128. P. v horn.: lopatní, (lopatování, die Schaufelarbeit), klínová (klínování, Keil-), želízková či želízkem n. mlátkem, Schlägel-, nosákem, Keilhauen-, střelná n. střelným prachem, Spreng-, Schiess-,ohenní, das Feuer- setzen, strojová, Maschinen-, denní n. po- denní, Tag-, důlní n. podzemní, Gruben-, směnová, Schichten-, úkolní, Geding-, při- stala, Zustande-, třitřetičná, Dreidrittel-, jedno- ruční, einmännische A-, dvouruční, zweimän- nische Arbeit. Hr. P. pod zavřením, Klausur- arbeit. J. tr. Výkaz, vedení, způsob, pořádek, obor, poměra, správa (řízení) práce. J. tr. Stávka práce dělníkův. Nz. Cena, seznam práce, účet z p. Šp. Dělání, konání, pří- lišné ukládání p-ce. J. tr. P-ci odfleknouti, schleuderisch abfertigen. Dch. P-ce schopný; nepřítel, milovník p-e; mzda n. plat za p-ci nebo od p-e;chuť, čas, náčiní ku p-ci; kůň do p-e. Srn. Od register ohledání n. vymazání nemá nic dáno ,býti, neb to jest písařova práce. O. z D. Úředníci o to p-ci nesúce darmo pracovati nechtie. O. z D. P-ce přikázané na potaz bráti, die über- wiesenen Geschäfte verhandeln. Pr. P. méně hmotná a s menším rachotem spojená. Sš.J. 86. Tím se zanášeti a v tom p-ci vésti. Čr. Míti někoho k práci. Us. Co kdo na práci	má. J. tr. Práci se zvykati; v práci se stří- dati; až budeš míti po práci, potom si od- počiň; v p-ech si postesknouti. Sych. Práci vésti (daremnou); (s) velikou prací; nelitujíc žádné péče ani práce; p-ci a nepokoj uči- niti ; míti mnoho práce a díla. V. Pracemi shmoždění odpočívají; něčeho s prací vy- hledávati; na čemž jest mnoho práce; k če- muž mnoho těžké p-ce potřebí; p-cí um- dlený, ustalý; p-ci vynaložiti; práce si ne- vážiti. Kom. Má se do práce, k práci (činí se). Dch., Sych. Není k žádné p-ci; vzal si s tím dílem práci; do práce se dáti; p-ci podstoupiti; jest plno p-ce; máme plné ruce p-ce. Dch. Co se týče práce; pohledanosť (Forderung) za práci. J. tr. Ku práci někoho připraviti. Půh. II. 578. P-ci s něčím míti. Chč. 302. Ten kněz o jiniem p-ce nejmieše. Dal. 164. P-ci o něco míti. Chč. 607. U nás jest mnoho práce; otec jde na svou p-ci. V Solnicku. Že má něco do práce. Us. Sou samá práce (pracovití). V Dobrušce. Vk. Druhá p. v hornictví jest práce na střelný prach, šp. m.: střelným prachem. Když se kdo ne- zvaný zvláště dítě plete do práce, říká se: Už je od tej p-ce zaplaceno a i peníze pro- pité. Na mor. Zlínsku. Brt. P-cí utýrati; utahati; p-cí se namoci, přetrhnouti; To mi mnoho p-ce nadělá; já při tom mařím jen svou práci; p-ci si dáti. D. V p-ci někoho zavésti. Br. Nechce se mu do práce; P-eí zmořený,, Jg. Jíti do p-ce, z p-ce; v p-ci býti; p-ci počíti, skončiti; míti po p-ci; dalo mi to velikou práci; s úsilnou p-cí něco konati; v p-cech ustávati; mnohé práce vystáti; p-ci konati, vykonati, podnikati, do- konati, vyříditi, dodělati, k věci přiložiti, na něco vynaložiti, na se vzíti; p-ci svou zle (darmo) vynaložiti; se vší p-cí se sna- žiti ; p-ci komu zavaliti, udělati; p-ci i náklad zmrhati; nic bez p-ce nepřichází lidem; to vykonati není žádná práce; nemá s tím žádné práce; dám si na práci. Jg. Člověk se bez p-ce nenají. Ros. Jednou p-cí (s jednou prací) něco spraviti. Ros. Stojí to za práci. Srn. Z práce plat bráti. Ondrák. Za p-ci se styděti nemusíš; Jaká práce, taková pláce (yz Mzda); Kdo práci umí, rád nečumí; Častá dohlídka pohání p-ci; Volovi seno, koňovi oves, pacholku buchtu, vždy se práce dobře koná. Lb. Trpká práce, pokoj sladký, po práci jsou milé svátky; Zrob svou práci, pokud světlo stačí a p-ci Bůh ti požehnati ráčí; Pilný výská, lenivec si stýská, když je p. pilná nebo blízká; Kdo se p-ce štítí, toho lechce (lektá) v řiti (zaslouží po řiti, výprask); Kdo své práce nehledí, po tom nikdo nedědí; Kdo je p-ce lenivý, není člo- věk poctivý. Ve Slez. Tč. P. bezděčná ne- bývá vděčná. Šp., Č. Kdo se svou prací živí, o krádeži nic neví. Č. Po p-ci milé odpočinutí. Č. Po práci mílo odpočinouti. Ros., Č. Kdy jest práci konec, sladký jest odpočinek. Bern. Po vykonané práci dobře jídlo chutná; Váhavá p. špatná mzda. Bern. S nouzí se potká, kdo se p-ci vyhýbá. Sych. P. všecko přemáhá. Bern. Zbožie, česť nenie bez p-ce. Smil v. 1020. Práca mu ide zpod ruky ako voda. Mt. S. Marna p. kosom vodu načierať; Najprv práca, potom pláca. Mt. S.