874

P-ce kdo se štítí, pytel musí vzíti. Km.
Práce černá dělá bílé penízky; Škoda velkých
p-cí, kde malé stačí; P. není bez platu, roz-
koš plodí útratu. Pk. Žáden bez p-ce nejí
koláče. Jg., Č. Bez p. není ovoce. Č. Člověk
jest ku p-ci stvořen jako k letu pták; Kůň
k tahu, pták k letu a člověk ku práci. Č.
Tomu buď dávána česť, kde i větší práce
jest. Rb. Strany přísloví a pořekadel vz:
Činiti co, Dlíti se, Chléb, Jedlík, Jídlo, Kámen,
Klátiti se. Kohout, Mzda, Obživa, Pracovati,
Pracovitosť, Řemeslo, Stojací, Umění, Za-
hálka, Zapomenlivosť. — P., péče, starosť,
die Sorge. P. správy některé země. V. Ktož
nechce p-ce zbýti, uruč se za druhého. Smil.
Co mi p-ci děláš (Verlegenheiten bereiten)?
NB. Tč. Všecka jejich p. o tento časný život
jest. Anth. II. 379. — P., těžkost, svízel, die
Beschwerlichkeit, Mühe, das Mühsal. Tyran
ustavičnými daněmi a p-cemi sse krev z žil
poddaných svých. V. Viděl Hospodin svého
lidu velikú p-ci v Egyptě. Pass. 869. Kdož
z nich na moři plavá, ač jest kde v kterém
nečasu, vzdada prosbu svého hlasu, v kterejž
koli p-ci bude, té jeho pomociú zbude. Výb.
II. 5. 13. — P., bolesť, der Schmerz P. ku
porodu. V. — P., věc, o kterou tělesní n.
duševní síly namáháme, buď že způsobiti se
má, buď že způsobena jest (dílo), die Arbeit,
Beschäftigung, das Geschäft, Werk. Jg. P.
noční, nádennická, sečná. D., sedací, Jg.,
robotní, hudlařská. Sych. P. vypuklá (vy-
daná, Relief), povypuklá (povydaná, plosko-
vypuklá, povypuklina, Basrelief), polouvy-
puklá (polouvydaná, polouvypuklina, Demi-
relief), plnovypuklá (plnovydaná, plno vypu-
klina, Hautrelief); rilievo, basso r., mezzo
r., alto r.; p. odbytá, vyřízená. Nz. P. čistá,
štípená, kvapná, na rychlo, dobrá, učená,
ukončená, dokonalá, tesařská atd. Us. P.
dekorativní, Tč., konkursní, Konkurselaborat,
n. J. tr. Nesčíslnými pracemi stíženu býti;
neměli p-ce, nic na práci; Jiného na práci
nemá než aby žral a pil: p-ci (dílo) udělati,
na stranu odložiti (občerstviti se). V. P. ta
celého člověka vyhledává. Kom. Míti moc
(mnoho) na práci; p-ce si hleděti; p-ce se
chápati; úkolnou p-ci konati; bez pobídnutí
k práci se míti. do práce se hnáti; p-ci za
den podělati; pojď, ať jednou s p-ci u konce
jsme; p-cí dlouho se párati; z p-ce hanbu
míti; za p-ci zaplatiti; ta p. po švu se páře ;
p-ci něčí haněti; ta p. nestojí za nic, se po-
dařila, Sych. Co máš na práci? Někomu
p-ci odložiti, uložiti, dáti; p-ci vyložiti, za-
valiti; do práce se dáti (v nečas); odbývati
p-ci ledabylo; v p-ci pokračovati; s prací
si pospíšiti; p. se opozdila; p-ci konati, do-
konati, vykonati, odbaviti, odbyti; p-ci za-
stati; pěkná je na tom práce; s p-ci si
pospíšiti. Jg. Po mých povinných pracech
nezbývá mi mnoho času. D. Není ho s tu
práci. Sych. P. ostarávati, poříditi: ku p-ci
dostaviti. Er. P-ci zbytečnou na svá ramena
brali. Vš. Od p-ce málo vzíti. Hus. I. 417.
P-ci opraviti, NB. Tč., dohotoviti. P. nebo
spis kommisse. J. tr. Do její p-ce nic není.
Us. Nedostatečný ku podnikání p-cí takových.
Sš. I. 3. P-ci na se vzíti; podvoliti se práci;
podjati práci. J. tr. Jeho p-ce jsou výtečné;

p-ci dělati, odevzdati, odvésti. Nz. P-ci do-
stati, do práce k někomu jíti; z p-ce jíti,
vystoupiti.; z p-ce někoho pustiti; návod
ku p-ci. Šp. Važ si času, chyť se p-ce, za-
hálky se střez co, zrádce. Spěšná práce nad
výdělkem pláče. C. P. kvapná málo (n. není)
platná. C. P-ci na zaprášku odbývati (hbitě,
až se práší). Č. Míti více práce než peci
o velkonoci. C. (Vz Straka, Vůl). Při práci
za nehty tnu zašlo a při míse se upotil
(= lenoch). Č. Pilen práce své co zajíc bubnu.
Č. Práce nebývá křiva, jenom zrovna při-
hlížej. Pk. Lahká práca nebývá trváca. Mt.
S. Vyhybá se práci co čert kříži. Sk., Č.
Dobrá p., dobrá mzda. Č.. Bern. Jaký plat,
taká p. Šp.

Pracejovice, Pracovice, ves u Strakonic.
PL.

Pracek, cka,m. Je notný p. Lb. Vz Pilný,
Pracíř, Pracoun, Pracant.

Prací, Wasch-. P. necky, sud, kotel, la-
vice, stroj, káď. Us., D.

Prací věta. Přání vyjadřuje se a) kondi-
tionalem buď prostým, nebo se slovci kdy,
kéž (zřídka), bodejž. Ó by již byl večer!
Bych se byl nikdy nenarodil. Ó kdybychom
i my byli zemřeli, když zemřeli bratři naši.
Bodejž bych já jen tuto zaveden nebyl. —
b) Indikativem s částicí kéž. Vz Kéž. — c)
Činným příčestím minulým. Zdravi byli!
Vzala to voda! — d) Slovesem moci s infini-
tivem. Mohls mi toho nedělati. Na ty hody
mohl sem nechoditi. Sš. 688. —Brt. S. §. 460.
Vz Konditional (I. 736. b), Indikativ (I. 573. a).

Pracíř, e, m., pracovitý člověk, který moc
podělá, ein arbeitsamer Mensch. Us. u Klat.
Kd. Vz Pracek, Pracant.

Pracírkev, kve, f., prvocírkev, die Ur-
kirche. Vy-li jste p. vzorná? Sš. I. 269.

Pracizí, wildfremd. Dch.

Pracka, pracna, pracnička, pracínka,
y, f. = tlapa, dlapa, die Pfote, Tatze. D. —
P., ruka. die Hand. To je p.! Musí své
pracky ve všem míti, do všeho strkati (o vše-
tečném). Us. Hý. -■- Pracka na Slov. přeska,
die Schnalle. Bern.

Prackov, a. m., Pratzkow, ves v Titr-
novsku. PL.

Prackovice, Praskowitz. ves u Lovosic.
PL.

Praclovný, Präge-. Železa p. k dělání
peněz. Vz Gl. 264.

Pracně, nesnadně, bídně, mühsam, schwer,
hart, elend. P. se živiti, V., vydělati. Kom.
Matka děti p. rodí. V. P. mu to přijde
(pracno bude). Har. — Jg.

Pracník, a, m., dráč, trapič, der Peiniger,
Quäler. Lex. vet. -- P., pracovník. Volá
pán Ježíš, p-ku, na tebe. Pís. kosti. Hý.

Pracnosť, i, f., die Mühsamkeit. D.

Pracný; pracen, cna, o: těžký, lopotný,
klopotný, psotný, trudný, obtížný, což nelze
leč s úsilnou prací vykonati, mühselig,
mühsam, schwer, mit Mühe verbunden. Jg.
To jest pracně. P. živnosť, rolí. cestu, Us.,
okrasa, Jel., život. V. Hra v šachy je pracná.
Kom. Ačť jest co těžko, ač pracno v man-
želstvu, máš vše strpěti. Št. N. 18., 68. P.
korrektura. Bž. k čemu. Země pracná
k zdělávání. Puch. — P., bídný, chudý,