Předchozí (874)  Strana:875  Další (876) |
|
|||
875
|
|||
|
|||
stonavý, bolný, krank. Výb. 1. 192. Kulha-
vých, pracných sebrav. Leg. Od rozličných nemocí pracným pomáhal. Pass. 999. Maria p-né lidi v Boze sílí. Pass. 786. Pracným veliká útěcha příde. Dal. 145. — St. skl. — P. třída = doba práce. Žk. 311. — P., k práci náležející, Arbeit-. P. dům. Jg. — P., pracovitý, arbeitsam. V. P. mravenec. Rad. zvíř. Pracoun, a, m., vz Pracant.
Pracování, n., das Arbeiten, die Arbeit.
P. myslí (myšlení), ku porodu (bolesti). V. P. hlavou. Üs. P. přes svět (cesta). Us. P. k dítěti, Lk., k smrti. Us. Pracovatel, e, m., pracovník, der Arbeiter.
Ros. Pracovati, cuji, cuj, cuje (íc), oval, án,
ání, arbeiten; v Z. přichází vždy ve smyslu. cvičiti se, cvičenu býti. Č. — abs. Jak kdo jí, tak obyčejně pracuje. Vz Práce. Lb. Stroj pracuje. Us. P., až pot oči za- lévá. V. P. jako mezek. Pk. — co. Jg. -- k čemu: k smrti, D., k hodince smrti, V., J. tr., k poslední hodince, Us., ku porodu, Kom., k dítěti. Koc. P. k něčímu prospěchu. Řd. P-li ku králi do Uher s velikým úsilím a prací. Bart. 203., 26. — komu. Us. Bídní my, že jsme lišce pracovali. Aesop. — na co: na zakázku. Sych. Jen na jídlo praco- vati. Rad. zvíř. Stravu jim dáti musil, aby na své nepracovali. Tov. 118. P. na vítr. BO. — V. — oč. O to pracují, aby nás roz- dvojili. V. P. o zvelebení sv. statku. Jg. O hrdlo p. (těžce). Plk. O dušu p. (až by duši vypustil, do úpadu). Us. u Přer. Kd. Král o pokoj pracoval. Let. 330. O všecko pryč, o tři zdechy p. Mor. Brt. Jdiž preč a. pracuj mi o to. Kat. 2512. O to bych s lidem pracoval. Bart. 357. 14. Jakoby o to u měst p-li. Bart. 207. 17. — o čem. On o tom pracoval a náklad na to činil. V. Dejž Bůh, o čemž pracuješ, ať se šťastně vede. V. O dědinách a rolích sami vlastníma rukama pracují. V. Ulož služebníku, o čem by měl p. Koc. Já o tom pracuji a tobě to strčím. Us. Těžce pracujeme o chlebě. Us. Sám dříve o nápravě svojí p. musí; O dokona- losti mravné pracují. Sš. L. 75., 89. Oplať se otci a mateři pracuje o nich. St. N. 34. Usilovně o dokonalosti své p. Sš. L. 145. (Hý.). O roli p. BO. -- Br., Nz., J. tr. — co s kým: s bratrem. Us. — kudy. To se stává, když jedeš na koni a pracuješ skrze veliká bláta na cestě neb prachy. Db. — proč. P. pro dobré jiných. Št. N. 73. Vší myslí pro užitek i ve dne i v noci pracují. Anth. I. 45. P-val (Ježíš) pro jeho (člověka) hříchy. Hus. I. 16. — po čem, po kom. Po někom něco p. D. Přes svět po živnosti p. V. — kde (přes co, po čem). P. přes svět (cestovati). V. P. po světě (cestovati). Jg., Šm., Lom. Ješto přes svět pracují, jedno místo více chválí než druhé. V. —v čem: v napravování filosofie, Kom., v spravedl- nosti, v neduhu (nemocným býti), Martim., Šm., v stavu manželském. V. V tom pracoval a náklad na to činil. V. Ulož služebníku, v čem by měl p. Kor. Ale v dobrém skutku snažně pracuj. Smil v 960. V svej vieře snažně p. Kat. 1601. P-val v svém úřadu |
církvi sv. k prospěchu. Hus I. 421. — čím.
P. cestou (cestovati), Koc, tělem, Kom., hlavou (mysliti), nohama, rukama, Jg., je- hlou. Šp. — jak: s nejvyšším úsilím. V. P. do unavení, do upocení, až do potu, V., až do úpadu. Rk. P. bez užitku. V. Na prázdno. Kat. 318. Něco s pilností p. T., Os. Umí p.do sáhu (mnoho). Us. Všk. P. na kusy. Sp. Vší silou, snažností, mocí. V. — z čeho: ze mzdy. Sych. P-val z peněz u sedláků. Hus I. 417. — kde (při, čem, na čem, v čem, u koho, po čem). P. při svíčce. Us. Baba při ženách rodících pracuje. V. Při svém starším pracovati. V. Pracuj každý s chutí na národu roli de- dičné. Koll. P. na stole (při něm sedě na něm něco dělati). Us. P. u souseda. Us. Pracovali jsme o to u práva. T. Kteří po moři pracují a živnosti sobě na vodách do- bývají. Vod. P. v domě. V. —jak dlouho: až po konec svůj, Dch., do noci. —se s čím. Kam se s tím tělem pracujete (taháte)? Pass. 642. — s kým. Čemuž dále praciješ s mi- strem'? ZN. — aby. P-val všemožně, aby se očistil. V. — s adv. P. zpovolna, Sych., pilně, silně, tuho, D., nadarmo, daremně, těžce, všemožně, Jg., rychle, pořád. Šm. — na čem, an etwas arbeiten. S pilností na knize p., chybne m.: p. knihu, o knize. Pk., Rs. Maloruští spisovatelé pracovali na vzniku literatury maloruské, chybně m.: pra- covali o vznik, o vzniku, nebo: o to se sna- žili, usilovali, aby vznikla. Brs. 132. Vz Pra- covali oč, o čem, kde, Dělati. — P. za koho, za co: za tovaryše (ne: co tovaryš). Ml.. Vst. P. za plat. Ml. Pracuje za dva, jí za pět. Na mor. Zlínsku. Brt. Za pravdu (pro justitia) pracij. BO. Pracovatý = pracovitý. P. život. Hank.
exc. Pracovice, vz Pracejovice.
Pracovitka, y, f., polyergus, hmyz. Krok.
Pracovitosť, i, f., dělnosť, die Arbeitsam-
keit, Geschäftigkeit, Thätigkeit. V. Tvá ne- činnosť sžírá ovoce pracovitosti tvých před- kův. Sych. Strany přísloví vz : Bohatý, Čin- nosť Holub, Chléb, Jádro, Jesle, Mák, Měšec, Neleniti se, Noc, Peníze, Práce, Ráno, Ře- meslo. Ruka, Růže, Setí. Sladký, Vlk, Za- hálku, Zapřahání. Pracovitý (na Slov. pracovný), kdo rád
pracuje., dělný, thätig. arbeitsam, fleissig. Vz Mkl. B. 195. P. člověk, lidé, dělníci, V., život. D. Mravenec jest malý, ale pracovitý. Kom. P. roba chlopu se podobá; Člověk p-tý ne- chodí na pyty (žebrat). Na Mor. Tč. Vz Pilný. — v čem: Bs. — P., pln práce (pass.), mühevoll, mühsam. P. řemeslo, V., dílo. Byl., výmluvnosť, pracovitá jest věc. Jel. Cožkoli jest těch věcí protivných a pra- covitých. Chč. P. 105. b. Pracovna, y, f., dílna, die Arbeitsstätte,
-stube, das Arbeitslokale. J. tr., Dch. P. do- nucovací, robotárna, Arbeitshaus, n. Er. Pracovní pokoj, Arbeitszimmer, n. Us.
Pracovnice, e,f., die Arbeiterin. D.
Pracovník, a, m., pracovníček, čka, m.,
der Arbeiter. Někteří mají mylně slovo pra- covník za lepší než slovo dělník, pokládajíce dělníka jen za nádenníka a slovo dělník za |
||
|
|||
Předchozí (874)  Strana:875  Další (876) |