875

stonavý, bolný, krank. Výb. 1. 192. Kulha-
vých, pracných sebrav. Leg. Od rozličných
nemocí pracným pomáhal. Pass. 999. Maria
p-né lidi v Boze sílí. Pass. 786. Pracným
veliká útěcha příde. Dal. 145. — St. skl.
— P. třída = doba práce. Žk. 311. — P.,
k práci náležející, Arbeit-. P. dům. Jg. —
P., pracovitý, arbeitsam. V. P. mravenec.
Rad. zvíř.

Pracoun, a, m., vz Pracant.

Pracování, n., das Arbeiten, die Arbeit.
P. myslí (myšlení), ku porodu (bolesti). V.
P. hlavou. Üs. P. přes svět (cesta). Us. P.
k dítěti, Lk., k smrti. Us.

Pracovatel, e, m., pracovník, der Arbeiter.
Ros.

Pracovati, cuji, cuj, cuje (íc), oval, án,
ání, arbeiten; v Z. přichází vždy ve smyslu.
cvičiti se, cvičenu býti. Č. — abs. Jak
kdo jí, tak obyčejně pracuje. Vz Práce.
Lb. Stroj pracuje. Us. P., až pot oči za-
lévá. V. P. jako mezek. Pk. — co. Jg. --
k čemu: k smrti, D., k hodince smrti, V.,
J. tr., k poslední hodince, Us., ku porodu,
Kom., k dítěti. Koc. P. k něčímu prospěchu.
Řd. P-li ku králi do Uher s velikým úsilím
a prací. Bart. 203., 26. — komu. Us. Bídní
my, že jsme lišce pracovali. Aesop. — na
co: na zakázku. Sych. Jen na jídlo praco-
vati. Rad. zvíř. Stravu jim dáti musil, aby
na své nepracovali. Tov. 118. P. na vítr.
BO. — V. — oč. O to pracují, aby nás roz-
dvojili. V. P. o zvelebení sv. statku. Jg.
O hrdlo p. (těžce). Plk. O dušu p. (až by
duši vypustil, do úpadu). Us. u Přer. Kd.
Král o pokoj pracoval. Let. 330. O všecko
pryč, o tři zdechy p. Mor. Brt. Jdiž preč
a. pracuj mi o to. Kat. 2512. O to bych
s lidem pracoval. Bart. 357. 14. Jakoby o to
u měst p-li. Bart. 207. 17. — o čem. On
o tom pracoval a náklad na to činil. V. Dejž
Bůh, o čemž pracuješ, ať se šťastně vede. V.
O dědinách a rolích sami vlastníma rukama
pracují. V. Ulož služebníku, o čem by měl
p. Koc. Já o tom pracuji a tobě to strčím.
Us. Těžce pracujeme o chlebě. Us. Sám
dříve o nápravě svojí p. musí; O dokona-
losti mravné pracují. Sš. L. 75., 89. Oplať
se otci a mateři pracuje o nich. St. N. 34.
Usilovně o dokonalosti své p. Sš. L. 145.
(Hý.). O roli p. BO. -- Br., Nz., J. tr. —
co s kým: s bratrem. Us. — kudy. To se
stává, když jedeš na koni a pracuješ skrze
veliká bláta na cestě neb prachy. Db. —
proč. P. pro dobré jiných. Št. N. 73. Vší
myslí pro užitek i ve dne i v noci pracují.
Anth. I. 45. P-val (Ježíš) pro jeho (člověka)
hříchy. Hus. I. 16. — po čem, po kom.
Po někom něco p. D. Přes svět po živnosti
p. V. — kde (přes co, po čem). P. přes
svět (cestovati). V. P. po světě (cestovati).
Jg., Šm., Lom. Ješto přes svět pracují, jedno
místo více chválí než druhé. V. —v čem:
v napravování filosofie, Kom., v spravedl-
nosti, v neduhu (nemocným býti), Martim.,
Šm., v stavu manželském. V. V tom pracoval
a náklad na to činil. V. Ulož služebníku,
v čem by měl p. Kor. Ale v dobrém skutku
snažně pracuj. Smil v 960. V svej vieře
snažně p. Kat. 1601. P-val v svém úřadu

církvi sv. k prospěchu. Hus I. 421. — čím.
P. cestou (cestovati), Koc, tělem, Kom.,
hlavou (mysliti), nohama, rukama, Jg., je-
hlou. Šp. — jak: s nejvyšším úsilím. V.
P. do unavení, do upocení, až do potu, V.,
až do úpadu. Rk. P. bez užitku. V. Na
prázdno. Kat. 318. Něco s pilností p. T., Os.
Umí p.do sáhu (mnoho). Us. Všk. P. na
kusy. Sp. Vší silou, snažností, mocí. V. —
z čeho: ze mzdy. Sych. P-val z peněz
u sedláků. Hus I. 417. — kde (při, čem,
na čem, v čem, u koho, po čem). P.
při svíčce. Us. Baba při ženách rodících
pracuje. V. Při svém starším pracovati. V.
Pracuj každý s chutí na národu roli de-
dičné. Koll. P. na stole (při něm sedě na
něm něco dělati). Us. P. u souseda. Us.
Pracovali jsme o to u práva. T. Kteří po
moři pracují a živnosti sobě na vodách do-
bývají. Vod. P. v domě. V. —jak dlouho:
až po konec svůj, Dch., do noci. —se s čím.
Kam se s tím tělem pracujete (taháte)? Pass.
642. — s kým. Čemuž dále praciješ s mi-
strem'? ZN. — aby. P-val všemožně, aby
se očistil. V. — s adv. P. zpovolna, Sych.,
pilně, silně, tuho, D., nadarmo, daremně,
těžce, všemožně, Jg., rychle, pořád. Šm. —
na čem, an etwas arbeiten. S pilností na
knize p., chybne m.: p. knihu, o knize.
Pk., Rs. Maloruští spisovatelé pracovali na
vzniku literatury maloruské, chybně m.: pra-
covali o vznik, o vzniku, nebo: o to se sna-
žili, usilovali, aby vznikla. Brs. 132. Vz Pra-
covali oč, o čem, kde, Dělati. — P. za
koho, za co: za tovaryše (ne: co tovaryš).
Ml.. Vst. P. za plat. Ml. Pracuje za dva, jí
za pět. Na mor. Zlínsku. Brt. Za pravdu
(pro justitia) pracij. BO.

Pracovatý = pracovitý. P. život. Hank.
exc.

Pracovice, vz Pracejovice.

Pracovitka, y, f., polyergus, hmyz. Krok.

Pracovitosť, i, f., dělnosť, die Arbeitsam-
keit, Geschäftigkeit, Thätigkeit. V. Tvá ne-
činnosť sžírá ovoce pracovitosti tvých před-
kův. Sych. Strany přísloví vz : Bohatý, Čin-
nosť Holub, Chléb, Jádro, Jesle, Mák, Měšec,
Neleniti se, Noc, Peníze, Práce, Ráno, Ře-
meslo. Ruka, Růže, Setí. Sladký, Vlk, Za-
hálku, Zapřahání.

Pracovitý (na Slov. pracovný), kdo rád
pracuje., dělný, thätig. arbeitsam, fleissig. Vz
Mkl. B. 195. P. člověk, lidé, dělníci, V., život.
D. Mravenec jest malý, ale pracovitý. Kom.
P. roba chlopu se podobá; Člověk p-tý ne-
chodí na pyty (žebrat). Na Mor. Tč. Vz
Pilný. — v čem: Bs. — P., pln práce
(pass.), mühevoll, mühsam. P. řemeslo, V.,
dílo. Byl., výmluvnosť, pracovitá jest věc.
Jel. Cožkoli jest těch věcí protivných a pra-
covitých. Chč. P. 105. b.

Pracovna, y, f., dílna, die Arbeitsstätte,
-stube, das Arbeitslokale. J. tr., Dch. P. do-
nucovací, robotárna, Arbeitshaus, n. Er.

Pracovní pokoj, Arbeitszimmer, n. Us.

Pracovnice, e,f., die Arbeiterin. D.

Pracovník, a, m., pracovníček, čka, m.,
der Arbeiter. Někteří mají mylně slovo pra-
covník za lepší než slovo dělník, pokládajíce
dělníka jen za nádenníka a slovo dělník za