Předchozí (875)  Strana:876  Další (877)
876
sprosté, ale máme také dělníky na vinnici
Páně. Vz Dělník. Více o tom v Š. a Ž. 1857.
str. 224. P. ve veldílně, der Fabriksarbeiter.
J. tr. Hoden jest p. pokrmu svého. Hus I.
437. Pojďte sem ke mne všickni p-ci. Pís.
kostel. Hý. Vz Pracník.
Pracující. — kde. — Lid přes svět p.,
ausser der Stadt. Skl. V. 257. Ostatně vz
Pracovati.
Prač, Pratsch, ves ve Znojemsku. PL.
Práč, e, m., kdo jiné bije, Schläger, m. —
P., kdo se s jinými pere, Raufer, m. P. z na-
vyklosti. J. tr. — P., kdo prádlo pere, Wä-
scher, m. — P., Práče, Pratsch, ves u Vršovic
u Prahy. Vz Tf. 267., Tk. II. 546., III. 110.,
IV. 737.
Pračas, u, m., die Urzeit. Presl, Dch.
Pračatka, y, f., nástroj k házení kamene,
Schleuder, f., fundibula, P-kú házeti. Aqu.
Prače, ete, n., pračata, pl.; pračátko,
a, n. prakovník, der Schleudercr. Vz Prak.
Vyběhli proti nim pračata, (kteří z praků há-
zeli, V., prakovníci. Br.). Ben. P., proutek
ku kárání, švihání, zmrštek
(Šm.), die Spiess-
ruthe. Skrze pračata běhati, běžeti, hnáti
(skrze suchý les. Šm.). Ros. Pakli by se kto
dopustil toho zlého, tomu šilink bude bez
milosti skrze pračata. Výb. II. 169. (Háj.). —
P. Hra dětí na pračata. Kdo ve hře míčem
druhého se chybí, dostane do důlku kamí-
nek, jemuž prače říkají. Chmel. — Přenes.
Jsem tam jako mezi pračaty (mezi svárli-
vými). Č. Boží pračata (těžká nějaká kázeň.
Vz Trest). Č. Což je byl v pračatech (ve
veliké úzkosti). Jg. Dostal se mu do pračat.
V Kun v. Msk. P-ta toho světa. Kom. Divná
on prošel pračata (mnoho zkusil). Č. M. 518.,
Ros.
Práček, čku, m., malý prak.
Pračert, a, m., der Erzteufel. Balb.
Pračka, y, f., pranice, na Mor. a Slov.
bitka, die Schlägerei. J. tr., Kom. Povstala
z toho v Hospodě, strhla se z toho cestou
hrozná, strašná p. Us. Hý. — P. = prání,
das Waschen. Bern. — P., žena, která koho
n. co
n. s někým se pere, die Schlägerin,
Prüglerin; Wäscherin; Rauferin. Ros.— P.,
v cukrovarech, stroj na, praní řepy. Z ře-
párny přijde řepa na p-ku a potom na stru-
hadlo. Us. u Hořic. Hk. — P., špatnější oděv,
který pradleny perouce nosí, der Waschrock.
Us. l)ch.
Pračkový = prakový. Točiti se budú
u brzkosti okolka pračkového. Bj.
Pračlověk, a, m., der Urmensch. Hý.
Pračník, u, m., kdo dělá praky, der
Schleudermacher. Tk. II. 377. P., prakov-
ník,
der Schleudercr. Jg.
Pračov, a, m., Pratsehov, ves v Chru-
dimsku. PL.
Přád, u, přádek, dku, m., v Krkonoš.
=kolovrátek ku předení, das Spinnrad. Kb.
Přadací stroj, die Spinnmaschine. Techn.
Přadák, a, přádelník, na Slov. přádlec,
dlce, na Mor. přadlák, ve Slez. přídek, dka,
m., der Spinner. Jg.
Přadaný, Wollgarn-. Linnen-. P. košile.
Na Ostrav. Tč.
Pradar, u, m , das Geschenk. Ohmela.
Pradávný, uralt. Mš.
Přadectví, n., das Spinnwesen. Šm.
Praděd, a, m., pl. pradědové, der Ur-
grossvater, Urahn, Uraltvater. V. P. (mój)
zbi diva tura, otčík zahna Němcev sbory.
Rkk. — Vz Praščeď. — P. = hora na Mor.,
der Altvater.
Pradědský, urgrossväterlich. Us.
Pradějiny, jin, pl., f., Urgeschichte, f.
Mus.
Přádek, dku, m., das Spinnrad. Rk.
Pradelka, y, f., die Waschfrau. Jg.
Prádelna, y, f., die Waschanstalt, -stube.
Dch., D.
Přádelna, y, f., továrna, v které se len,
vlna, bavlna atd. přede,
das Spinnhaus, die
Spinnstube. Mus. P. na hedvábí, na niti.
Mus. P., přástevna na bavlnu, na přízi. Nz.
O zařízení přádelny vz v S. N. VI. 760.
Prádelní, Wasch-, Wäsche-. P. závod,
die Waschanstalt. Dch.
Přádelní, Spinn-. P. dům, stroj, cedulka,
Us., povinnosť, die Spinnschuldigkeit. J. tr.
P. bájky. Na Ostrav. Tč.
Přádelnice, e, f., die Spinnerin. Světoz.
Přádelnictví, n., die Spinnerei (Ge-
werbe). Šm.
Prádelník, u, m., der Wäschkasten. Dch.
P., separace v trestnici. Pokrok 1870. č. 41.
Přádelník, a, m., der Spinner. D.
Prádelská, é, f., pradelka, die Waschfrau.
Šm.
Prádelský, Wasch-. — P., ého, m., der
Waschaufseher.
Přadenář, m.= přezák, der Garnhändler.
Slov.
Přadení, n., das Spinnen. Dch.
Přadeno, a, n., předeno, přadénko,
přadénce, předénko, předynko. P.
vlastně,
co se napřede, zvl. jedno navinutí příze ma-
jící jistý počet nití, die Strähne, der Strähn.
P. bavlnené má 7 pásem, pásmo má 212 1/2
lokte víd. S. N. P. lněné příze má 2 čte-
níky (šteníky) a čteník má 10 velkých pásem
po 40 nitích nebo 20 malých pásem po 20
nitích. Vz S. N., Jg. P. ze 40 čteníků: dvo-
jánek. Šp. P. dvoučteníkové, ze dvou čteníků.
Šm. Vz Malý. Má milá ženo prodej pradeno,
půjdeme spolu na dobré víno. Us. Dch.
Praděti, í, f., potomstvo, pravnuci, praščeď.
die Nachkommen, Urenkel. St.
Přadevní = přadací. P. mašina. Svetoz.
Přadivo, a, m., das Gespinnst. Na Ostrav.
Tč.                 
Přádka, y, f., která do přádek chodí,
přástevnice,
die in die Kunkel geht. Bern.
P. přadlí, die Spinnerin. — P., pře
dení,
das Spinnen, die Spinnerei. Bern.
Přádkář, e, m., přástevník, der in die
Kunkel geht. Slov. Vz Přádka.
Přádko, a., n. = vřeteno. Kb.
Přádky, přádečky, pl., f., na Sov.,
schůzky, kde se přede, přástva, die Kurnkel,
Kunkelstube, das Spinnhaus. Bern. Na
přádky jíti, choditi. Bern. Vz Přástka. —
P., kvas strojený přadlenám, přástva, der
Kunkelschmaus. P. strojiti, chystati, dáti.
Bern.
Přadlák. a, m., na .Mor.: na Slov. přa-
dlec,
dlce; přádelník, der Spinner. D. Vz
Přadák.
Předchozí (875)  Strana:876  Další (877)