877

Pradlcový. P. pole, bylina. BO.

Pradlé, f., zastr. = pradlí, die Wä-
scherin. Žid.

Pradlec,dlce, m., práč, der Wäscher.
Us.

Přadlec, vz Přadlák.

Pradlen, u, m., prací necky, der Wasch-
trog. Us.

Pradlena, y, f., die Wäscherin. P. vy-
prala, přinesla prádlo. Us. P. tenkého prádla,
die Feinwäscherin. Km.

Přadlena, y, f., přádlí, předlka, přelka,
předli, předlice, die Spinnerin. Vz Mkl. B.
217. P. vlny, hedvábí. Jg. P., v již. Čech. pře-
hlasováním: předlena. Kts.

Pradlí, f. (m., zastr.), kdo prádlo pere.
Vz Pradlena, Tk. II. 389.

Přádlí, předli, m. = prádelník. P. vlny,
hedvábí. D. — P., f., pradlena. V. Vz Mkl.
B. 106., Tk. II. 546.

Přadlice (Slov.), předlice, e, předlička,
y, f. = pradlena. D.

Pradlictvo, a, n., zastr.: umění práti,
die Waschkunst, ars lotrica. Ros.

Přádlině, ě, f. = přadlena. Plk.

Pradlíně, ěte, n., dítě pradlenino, da's
Kind der Wäscherin. Us. Dch.

Přadlíně, ěte, n., dítě pradlenino, das
Kind der Spinnerin. Dch.

Pradlíř, e, m., der Wäscher. Zlob.

Přadlíř, e, m., der Spinner. Zlob.

Prádlisko, a, m., ves u Uher. Hradiště.
PL.

Přádlistvo, a, n., die Spinnkunst, ars
netoria. Rozk.

Pradliti, il, ení, als Wäscherin sich er-
nähren. Us. Dch.

Přadliti, il, ení, als Spinnerin sich er-
halten. Us. Dch.

Přádlnice, přádnice, e, f., die Spinn-
stube. Rohn. — P. = přadlena. Us. v Kr-
konoš.

Přádlník, přádník, a, m., der Spinner.
Us. v Krkonš.

Pradlo, a, n., ves u Nepomuk. PL.

Prádlo, a, n., z pr v práti. P., přípona -dlo.
Mkl. B. 100., 101. — P., prání, das Waschen.
V. Plat od p-dla. D. Ženy daly se do prádla.
Sych. Peníze na p-lo dáti. 1). Jedním prá-
dlem, in einem Aufwaschen. Dch. Však já
ho vezmu do prádla (podám si ho). Us. Všk.
Dnes je u nás p., dnes máme p. (pereme). Us.
Hý. — P., prádelna, das Waschhaus. Paní jest
na prádle. Us. Jíti do prádla. Šm. Us. u Li-
tovle. Kčr. V horn. místo, kde se ruda vy-
pírá, das Waschwerk. Us. u Příbr. -— P.,
oblek, který se pere: košile, sukně atd., die
Wäsche. P. na těle, die Leibwäsche, ko-
stelní, Kirchen-, kuchynské, Küchen-, Dch.,
ženské, ložní (Bettzeug: cíchy, povlaky,
sypky, prostěradla, spodnice, svrchnice),
stolní (Tischwäsche: ubrusy, ubrousky, ruč-
níky), noční, košile, kazajky, šátky, na krk
a kapesní, kalhotky, zástěry. Š. a Ž. Oblé-
kací a postelní p. Dch. Koš na p., der
Wäschkorb. Šp. Šití bílého prádla, das
Weissnähen. Šm. P. šíti, spravovati, látati,
záplatovati, znamenati, číslovati, namáčeti,
odepírati, zapářeti, vyvářeti, modřiti, my-
dliti, bíliti atd. Š. a Ž. P. zapotiti, zašpi-

niti, ukoptiti, umouniti, zaprati, vyprati,
vymáchati, vykáliti, vyždímati (na Mor. vy-
kroutiti, Hý.), věšeti, pověsiti, usušiti, škro-
biti, složiti, zváleti (manglovati). Jg. Prádlo
se špiní, vodou, mýdlem a louhem pere,
škrobí, suší, na válníku (manglu) válí (vál-
cuje, mangluje), žehlí. Pt. P. tenké, Putz-
wäsche, tlusté, hrubé, zleželé. Jg. P. na
čisto vymáchati. Sych. Provaz na p. Džber
s prádlem. Jg. P. zcuchati, uváleti (umazati,
umouniti, usmoliti). Us. Po západu slunce
se nemá p. práti, v ty doby prý jen čaro-
dějnice perou. Kda. — Vz S. N.

Přádlo, a, n. P., příp. -dlo. Mkl. B. 100.,
101. P., předení, das Gespinnst. To jest špatné
p., že byl špatný len. Us. — P. =předivo. Na
mor. Zlínsku. Brt. — P., přástva, Spinnerei, f.
— P. kaní = kokotice, kopřivník, ploskovec,
cuscuta vulgaris, gemeine Flachsseide (rost-
lina). Rostl.

Prádlovna, y, f. = prádelna. Šm.

Přádlovna, y, f. = přádelna. Us.

Přádnice, e, f., která přízi přede, die
Garnspinnerin. Us. Vz Přádlnice.

Přádník, a, m., der Garnspinner. Us.
v Krkonoš.

Pradoba, y, f., nejstarší doba, die Ur-
epoche. Šf., Bdl.

Pradočista, platterdings. Šm.

Praduch, a, m., der Urgeist. Dch.

Pradulenka, y, f., zdrobněle, malá přa-
dlena. Mor. p.

Přadza, e, f., příze, das Garn, Gespinnst.
Slov., na Ostrav. Tč.

Prae, lat. předl. = před. Odtud: pré,
míti pré= míti vůli ve svém jednání. Když
není kocour doma, mají myši pré. Rk.

Praebenda, y, f., die Präbende, Pfründe,
Stiftsstelle. Vz Prebenda, Tk. III. 52.

Praecedens, lat., předcházející, předchozí
(věc, osoba, věta etc.). Das Präcedenz, vor-
ausgegangener Fall, v-nes Urtheil usw.

Praeceptor , a , m., lat., napominatel,
učitel, der Lehrer.

Praecipitando, v hudbě: rychle, odvážně.

Praecipitat, u, m., sraženina, das P. Šm.

Praecisně, úsečné, určitě, stručně, odmě-
řeně, bestimmt, genau, pünktlich, präeis.

Praecisní, úsečný, vz Praecisně.

Praecisnosť, i, f, z lat., úsečnosť, Genauig-
keit, Präcision. P. slohu. Šm.

Praeconisace, e, f., papežské potvrzení
nově ustanoveného biskupa. Vz S. N. Die
Präconisation.

Praedestinace, e, f., lat,, předurčení, die
Prädestination, Vorherbestimmung. Vz S. N.,
Předúloha, Přednložení.

Praedikat, vz Predikát.

Praeexistence, e, f., dřívější bytí, před-
bytí, předbytování, das vorherige Dasein,
die Präexistenz.

Praeexistentianism-us, u, m., nauka
stanovící předbytí či předbytování duší. Sš.
J. 159.

Praefekt, vz Prefekt.

Praefektura, y, f., z lat., úřadovna pre-
fektova, die Präfektur. Vz Prefektura.

Praegnance, e, f., obižnosť ve slohu,
die Prägnanz. Vz Obižnosť. Sš. L. 96.



	877

	Pradlcový. P. pole, bylina. BO. Pradlé, f., zastr. = pradlí, die Wä- scherin. Žid. Pradlec,dlce, m., práč, der Wäscher. Us. Přadlec, vz Přadlák. Pradlen, u, m., prací necky, der Wasch- trog. Us. Pradlena, y, f., die Wäscherin. P. vy- prala, přinesla prádlo. Us. P. tenkého prádla, die Feinwäscherin. Km. Přadlena, y, f., přádlí, předlka, přelka, předli, předlice, die Spinnerin. Vz Mkl. B. 217. P. vlny, hedvábí. Jg. P., v již. Čech. pře- hlasováním: předlena. Kts. Pradlí, f. (m., zastr.), kdo prádlo pere. Vz Pradlena, Tk. II. 389. Přádlí, předli, m. = prádelník. P. vlny, hedvábí. D. — P., f., pradlena. V. Vz Mkl. B. 106., Tk. II. 546. Přadlice (Slov.), předlice, e, předlička, y, f. = pradlena. D. Pradlictvo, a, n., zastr.: umění práti, die Waschkunst, ars lotrica. Ros. Přádlině, ě, f. = přadlena. Plk. Pradlíně, ěte, n., dítě pradlenino, da's Kind der Wäscherin. Us. Dch. Přadlíně, ěte, n., dítě pradlenino, das Kind der Spinnerin. Dch. Pradlíř, e, m., der Wäscher. Zlob. Přadlíř, e, m., der Spinner. Zlob. Prádlisko, a, m., ves u Uher. Hradiště. PL. Přádlistvo, a, n., die Spinnkunst, ars netoria. Rozk. Pradliti, il, ení, als Wäscherin sich er- nähren. Us. Dch. Přadliti, il, ení, als Spinnerin sich er- halten. Us. Dch. Přádlnice, přádnice, e, f., die Spinn- stube. Rohn. — P. = přadlena. Us. v Kr- konoš. Přádlník, přádník, a, m., der Spinner. Us. v Krkonš. Pradlo, a, n., ves u Nepomuk. PL. Prádlo, a, n., z pr v práti. P., přípona -dlo. Mkl. B. 100., 101. — P., prání, das Waschen. V. Plat od p-dla. D. Ženy daly se do prádla. Sych. Peníze na p-lo dáti. 1). Jedním prá- dlem, in einem Aufwaschen. Dch. Však já ho vezmu do prádla (podám si ho). Us. Všk. Dnes je u nás p., dnes máme p. (pereme). Us. Hý. — P., prádelna, das Waschhaus. Paní jest na prádle. Us. Jíti do prádla. Šm. Us. u Li- tovle. Kčr. V horn. místo, kde se ruda vy- pírá, das Waschwerk. Us. u Příbr. -— P., oblek, který se pere: košile, sukně atd., die Wäsche. P. na těle, die Leibwäsche, ko- stelní, Kirchen-, kuchynské, Küchen-, Dch., ženské, ložní (Bettzeug: cíchy, povlaky, sypky, prostěradla, spodnice, svrchnice), stolní (Tischwäsche: ubrusy, ubrousky, ruč- níky), noční, košile, kazajky, šátky, na krk a kapesní, kalhotky, zástěry. Š. a Ž. Oblé- kací a postelní p. Dch. Koš na p., der Wäschkorb. Šp. Šití bílého prádla, das Weissnähen. Šm. P. šíti, spravovati, látati, záplatovati, znamenati, číslovati, namáčeti, odepírati, zapářeti, vyvářeti, modřiti, my- dliti, bíliti atd. Š. a Ž. P. zapotiti, zašpi-	niti, ukoptiti, umouniti, zaprati, vyprati, vymáchati, vykáliti, vyždímati (na Mor. vy- kroutiti, Hý.), věšeti, pověsiti, usušiti, škro- biti, složiti, zváleti (manglovati). Jg. Prádlo se špiní, vodou, mýdlem a louhem pere, škrobí, suší, na válníku (manglu) válí (vál- cuje, mangluje), žehlí. Pt. P. tenké, Putz- wäsche, tlusté, hrubé, zleželé. Jg. P. na čisto vymáchati. Sych. Provaz na p. Džber s prádlem. Jg. P. zcuchati, uváleti (umazati, umouniti, usmoliti). Us. Po západu slunce se nemá p. práti, v ty doby prý jen čaro- dějnice perou. Kda. — Vz S. N. Přádlo, a, n. P., příp. -dlo. Mkl. B. 100., 101. P., předení, das Gespinnst. To jest špatné p., že byl špatný len. Us. — P. =předivo. Na mor. Zlínsku. Brt. — P., přástva, Spinnerei, f. — P. kaní = kokotice, kopřivník, ploskovec, cuscuta vulgaris, gemeine Flachsseide (rost- lina). Rostl. Prádlovna, y, f. = prádelna. Šm. Přádlovna, y, f. = přádelna. Us. Přádnice, e, f., která přízi přede, die Garnspinnerin. Us. Vz Přádlnice. Přádník, a, m., der Garnspinner. Us. v Krkonoš. Pradoba, y, f., nejstarší doba, die Ur- epoche. Šf., Bdl. Pradočista, platterdings. Šm. Praduch, a, m., der Urgeist. Dch. Pradulenka, y, f., zdrobněle, malá přa- dlena. Mor. p. Přadza, e, f., příze, das Garn, Gespinnst. Slov., na Ostrav. Tč. Prae, lat. předl. = před. Odtud: pré, míti pré= míti vůli ve svém jednání. Když není kocour doma, mají myši pré. Rk. Praebenda, y, f., die Präbende, Pfründe, Stiftsstelle. Vz Prebenda, Tk. III. 52. Praecedens, lat., předcházející, předchozí (věc, osoba, věta etc.). Das Präcedenz, vor- ausgegangener Fall, v-nes Urtheil usw. Praeceptor , a , m., lat., napominatel, učitel, der Lehrer. Praecipitando, v hudbě: rychle, odvážně. Praecipitat, u, m., sraženina, das P. Šm. Praecisně, úsečné, určitě, stručně, odmě- řeně, bestimmt, genau, pünktlich, präeis. Praecisní, úsečný, vz Praecisně. Praecisnosť, i, f, z lat., úsečnosť, Genauig- keit, Präcision. P. slohu. Šm. Praeconisace, e, f., papežské potvrzení nově ustanoveného biskupa. Vz S. N. Die Präconisation. Praedestinace, e, f., lat,, předurčení, die Prädestination, Vorherbestimmung. Vz S. N., Předúloha, Přednložení. Praedikat, vz Predikát. Praeexistence, e, f., dřívější bytí, před- bytí, předbytování, das vorherige Dasein, die Präexistenz. Praeexistentianism-us, u, m., nauka stanovící předbytí či předbytování duší. Sš. J. 159. Praefekt, vz Prefekt. Praefektura, y, f., z lat., úřadovna pre- fektova, die Präfektur. Vz Prefektura. Praegnance, e, f., obižnosť ve slohu, die Prägnanz. Vz Obižnosť. Sš. L. 96.