880

nach schmachten, begehren. Jg. — čím.
Země prahne horkem. V. P. žízní. Br., Ros.,
Sych., Lk. P. žizní, Hynouti hladem, nýti
láskou. Šm. Prahnulo tužbou oko její. Ráj.
V létě horkem prahne všecko a umdlévá.
Kom. D. 72. — od čeho. Prahnou ústa od
mluvení. Br. P. od horka. Jg., Šm. - po
čem: po boji (toužiti). Mus. — čeho. Prahnu
tebe jako káně deště. L. — s inft. Prahne
(žádá) oko zříti něco. Ráj. Prahnul býti rov-
ným v síle věčnému. Ráj. — kdy. V žiezni
prahnúce. BO.

Prahory, pl., f., das Urgebirge. P. slovou
nejstarší skalní útvary na povrchu země.Vz
více v S. N. P. balvanité skládají se hlavně
z hornin žulovitých. P. břidličnaté skládají
se z ruly, svoru a břidlice hlinité. Bř. Vz
Bř. N. 254., 255., Krč. 225., 242., 243., 253.,
274., 340., 344., Schd. II. 98.

Prahorní, Urgebirgs-. P. jádra hor ně-
meckých, česká vysočina, břidlice, ostrovy.
Vz Krč. 248., 249., 260., 273., 333., KP. III. 42.

Prahoušel, šle, f., přehrští, hrsť, der
Gauf. D. S p-šel, eine Hand voll. Kts. Vz
Přehršť.

Prahový, Schwellen-. P. kámen = zá-
kladní. Jg.

Přahu, zastr., vz Příci.

Prahubený, sehr mager, zaundürr. Dch.

Prahvozd, u, m., der Urwald. Dch. Vz
Hvozd.

Prach, u, prášek, šku, prášeček, prá-
šíček, čku, prášíčíček, čku, m., lit. para-
kas. Schl. P., strsl. рrасhъ, koř. prch (prch-
nouti), r v ra, vz r. Mkl. B. 31. Vz Gb. Hl.
147. P., cokoli drobného na moučku setře-
ného, drť, der Staub, Malm, das Gestübe,
Pulver. Jg. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz
S. N. P. sluneční, Toms., diamantový, zlatý,
broncovací, Techn., mlýnský, V., plevný, Jg.,
z raků spálených, Byl., prášek pro žaludek,
pro kámen, D , pro pocení, pro dávení, pro
větry, pro německé myší, zubí, Jg., semenní
(pýl), D., mělný, kyprý, sypký, Šp., hojicí,
na vlasy (pudr), na zuby. Us. P., drobné uhlí,
die Lösche. Šp., Kd. P. celivý. Sal. 92. 8., 96.
20. P. Hlavní rostící a posilující. Sal. 91. 35.,
92. J. P. rostivý masa. Sal. 232. 4. P. ku sce-
lení. Sal. 66. 2., 170. 25. P. na smasení rány.
Sal. 96. 11. P. zbraňující. Sal. 168. 2. P.
scelistivý. Sal. 233. 37. Mrak, chuchel p-u;
písek, tabák jako p. (drobnoučký); vír z p-chu;
lezení v p-u. Šm. Kartáč na p.; Kotouč p-chu
se proti mně hnal, valil. Us. Hý. P. dělati
(prášiti); p-chu požříti nedati (odpočinutí);
na p. spáliti; p., který od pilníku odchází
(tříska, opilky); muže své nějakými p-chy
trávily. V. P. s něčeho setříti. Us. Tak velice
práší, až se nad námi p. zavírá. Br. Mhla ote
pracha. Rkk. Oči p-chem zasypati; p-chu do
očí naházeti, (zaslepiti). Bern. P-chu se na-
polykati. D. V p-chu a blátě života se šmý-
rati. Kram. V p., na p. se obrátiti. Ros. Na
p. setříti, roztříti. D. Dům na p. se spálil
(cele shořel). Sych. Na p. pokažený; na p.
zkaziti; vše p-chem zkaziti; kořen na p.
stlouci. P-chu Nadělati, Staub aufwirbeln.
Dch. Pro p. ničeho neviděti. Alx. 1118. Valí
se p. jako oblak. Dch. Do p-chu vymésti,
snísti, vylízati (cele). Na Slov. Z p-chu se

pozdvihl. Br. V p-chu ležeti; z p-chu se
sebrati. Bern. P. se zdvihá. Us. Udělal se
z prachu, germanismus m.: utekl, odstranil
se, odešel, ukázal paty, zmizel atd. Vážíme
si ho jako prachu v očích. Č. Nasypal mu
p-chu do očí (ošidil ho). Jg., Č. Vz Lstivý.

— P., prášek, prášíček, prášínek, vl. malý,
nepatrný prach,, troška, málo něčeho, hrstka,
ždibec, ždibínek, das Stäubchen, Atomchen,
die geringe Menge, das Bischen, Bröcklein.
Hý. Ani prášku; ani za prach, ani za mák
(nic). D. Pracha maka nic (pranic). Na Mor.
Brt. P. mak tomu nerozumí (ani trošku).
Prášek, prášínek mouky, soli, trávy, mléka,
másla. Us. Hý. Maminka vás prosijou (prosí),
abyste jim půjčili prášek mouky atd. Na
Mor. Hý. Vz Poprašek. — P., smetené otruby
a odpadky z mouky. Us. — Prachy, které
zůstanou kromě plev, ohrabek a shonků při
čištění obilí, krmí se vepřový dobytek. Us. Da.,
Klš. — P. pernatý, nejdrobnější peří ptačí,
prašné peří, die Haar-, Flaumfeder, der Feder-
staub, Flaum. V. P. nejjemnější peří ptáků
s nepatrným brčkem a bez ostnu; též peří
puchové, jež jest u ptáků pod peřím krycím.
S. N. Peřina z prachu. Us. P. husí. — P.
ručničný, puškový, střelný (smudnik), das
Schiesspulver. P. střelný jest smíšenina ledku
draslového č. salpetru (75%), sýry (12%)
a uhlí (lískového, 13%). Vz S. N., Bř., Šfk.
147., KP. IV. 460., Tk. II. 378. P. ru-
čničný, dělový, trhavý. S. N., Čsk. P. do
děl (dělový), do skal (skalní), k trhání skal
(trhavý, trhací), praskavý, moučný, zrnitý,
Kh., třaskavý n. nárazný (Perkussions-), Nz.,
bouchavý, pánvičkový (zápalný, podpal),
drobnozrný, drobného zrna, Šp., bílý, KP.
IV. 474., Schultzův, KP. IV. 477., horní,
trhací. Hř. P. v sudech V. S nabití p-chu;
p-chu s (jednu) ránu. Jg. Zrno, zrnění, síla,
druh, množství, zkouška, zbytek, zásoba
p-chu. Šm. Růžek, toulec, míra, sítko, zátka
na prach. Sp. Varovati se s čím jako s pra-
chem puškovým před jiskrou. Ctib. Mnoho
p-chu vystříleti. Sych. P. nasypati; p. vzplanul,
bouchá; kouř z p-chu. Šp. Trhání skal pra-
chem. Us. Člověk prudkého p-chu (popud-
livý). Č. Střílí bez p-chu (lže). Č. Nevymy-
slil prach. Vz Hloupý. Č. Nemá prachu. Vz
Bojácnosť. Č. Už tě na p-chu (= má smělost'
v botách). Č. Mnohý má p. na pánvičce ale
žádný v laufu. Hnš. Žene jako když p. za-
pálí (utíká o překot). U Litomš. Bda. Má
prach v nose (úskočný). Č. Chlumeckým
p-chem prášiti (lháti). Jg. P. a broky! P. a
broky do tebe! To stálo p-chu. To mi dalo
p-chu (práce, namahání)! Na Mor. Hý. Za-
voněl p., mnoho p-chu vystál (byl v bitvě).
Nestojí ani za vystřeleni p-chu (za nic). Bern.

— Prachy, ův, m., pl., neduh osuté kůže,
prchly, práchnivosť, prašivosť, prašivina,
chrásta, svrab, die Räude. Ja, V MV. praši
(prasi), gt. prachov, allopecia, der Grind,
nepravá glossa. Pa. — P., prachem = do-
cela, cele, pra-, ganz, Grund-. Prach šedivý.
Zlob. P. sestaralý, zlý, lenivý, Zlob., pra-
chem starý. Us. Není tam prach ničehož.
Us. Všichni prachem zahálíme. Plk. Vše na
p. zkaženo. Zlob. P. máku rozumu nemáš.
Sych. Na něm jest vše na p. zkaženo. Šm.