883

Pramen, e, m., v pl. jen dle Strom, tedy:
prameny, ův atd.; u Opav. a na Mor. prameň,
a, m., Klš., Hý.; pramének, pramínek, nku,
m.; strsl. pramenъ, koř. pr (práti, scindere;
sr. lat. filum a findere), příp. -men. Mkl. B.
236. — P. znamená vše, co přímého jest na-
proti ohnutému. Jg. P., paprsek, Strahl, m.
Plk., Pass. 237. — P., podlouhlé tenké částky,
ku př. bylin atd., zvl. jestliže z jednoho
místa vycházejí, jako paprsky, die Fasern,
Strahlen, Fäden. Pramen u kola = paprsek,
die Speiche. Th. P. u provazu, die Flechte.
Provázek ze tří praménkův. Ben. V. P. lana,
die Seillitze. Bc. Provázek ze tří p-nóv
ssúkaný. BO. Příze na p-ny (praménky) se
motá. Pramen = 40 nití. Us. Dvanáct nití
slove pramének. Krok. Vz Tkadlcovství. P.
vlasů, Haarflechte, f. D., Br. Na svej hlavě
úplet jeden rozpletši a rozmetavší p-ny (jmá)
říci: Opovídaju, že jsem podávená. Kn. rožm.
čl. 228. Plésti dvěma, třemi atd. pramínky
či dvojím, trojím atd. pramínkem. Na Mor.
Hý. Dunaj sedmi prameny (Arm) do čer-
ného moře vtéká. Kr. mosk. A když tu Pře-
mysl sniedáše, jeden pán na otku hlédáše,
že otka vypusti z sebě pět pramenóv a z nich
prokvete pěť ořechóv, Sprösslinge, Ranken,
Sprossen. Dal. 13. (5. 39.). Pramenové hor.
Arme. Ros. P. hořkého lupenu. Jád. — P.
rodu = větev. Dal. — P., spletené žíně n.
lýko, na kterém visí oka n špruhle. Šp. —
P. kovu pod zemí, žíla, destkovité ložiště,
die Erzader, der Gang. P. zlata, stříbra,
cínu, olova, rudy atd.; p. nalézti, p-ne hle-
dati; p. se ukázal, objevil; po p-nu dělati.
Vys. Nalezl hojný pramen zlata. Háj. P. ja-
lový, tauber Gang. Šp. Vz KP. III. 66. —
P. dříví na vodě,p. dříví, die Prahme. Jeden
vor složen z 12 a více kmenův; spojeným
vorům říkáme prám, a jestli 24 vorů, pra-
men. Um. les. P. 40 tabulí: těžina, ztěžina.
P. lesu (vz Les), klad = vor. Teď plujou
p-ny (vory). Us. — P., šik, die Reihe. P.
v tělocviku = pramen otevřený. Vz KP. I.
434. Na léto Tataři pojidú a třmi p-ny vnidú.
Dal. 138. (82. 24.). — P., prouh, Streif, m.
Prší prameny (instr.). P. země. — P. vody,
tekoucí voda od zdroje, i sám zdroj, žídlo,
zřídlo, řídlo, vřídlo, Nz., temenec, výpařisko,
výpařiště, strumen; horký p. = vřídlo, vý-
prysk. Die Quelle, der Sprudel. P., voda ze
země pořád se prýštící. S. N. P. stálý, pe-
riodický či občasný (Sš. J. 82.; dle Šm. =
malina, strumen), hladový n. drahý, pře-
bytečný, májový n. jarní, studený, vlažný,
horký, vrtaný č. studna artéská, mineralní,
nemineralní, vz S. N., kupní, léčný, Nz.,
léčivý n. zdravotní (Gesundbrunnen, Heil-
born), Š. a Ž., studničný (studénka), V.,
chlumský, Rkk., živý, Kram., solní, Us.,
nebeský (z dešťů). Da. P. polní (výřeviště,
vývařiště), hluboký. P. slzí. D. Místo pra-
mene: prameniště, temeniště, výpařiště, vr-
chovina, vrchoviště, pryštidlo, prohlubně. Šm.,
Šp. Napil se z p-ne. P-nové na dotčených
místech vyhynuli; p-nové ti zaříceni byli a
snad vlévají toky své podzemně do nedale-
kého Jordana. Sš. J. 58. — Přenes. Zpráva
z dobrého p-ne (dobrá, zaručená, pravdivá).
Da. — P., počátek, příčina, původ. P. potě-

šení, útěchy, D., moudrosti, Br., lásky. Us.
V tom díkučinění a žehnání nalézá se p. po-
divného nasycení. Sš. J. 99. — P. = pra-
menýš. Šm.

Pramenatka, y, f., g aucus, plž. Krok.

Pramenatý, strumenatý, quellenreich,
quellig. Dch.

Prameniště, ě, n., die Quellstätte. Vz
Pramen (ku konci). Dch., Šm.

Prameništný, vz Pramenitý.

Prameniti, il, ěn, ění, strahlen o. quellen,
sprudeln, aufquellen, hervorquellen. Jg. —
odkud: voda ze skály se pramení. Nastali
blouzniví snáři, od chorých jim duší pra-
mení přepodivná pořád vidění. Sš. Bs. 198.
— kde. Že v israelském lidu neustále zdroj
spásy v Bohu pramení. Sš. J. 132. — čím.
Viz, můj synu, lepokamy, jakovými kráso-
tami ve proměnném nícení leskot jejich pra-
mení. Sš. Bs. 45.

Pramenitosť, i, f., plynnosť, der Fluss,
die Quellfähigkeit. Šm., Hý. Živá p. řeči.
Krok.

Pramenitý =plný pramenů, quellenreich.
Mkl. B. 195. P. půda. Aqu. — P,, z pra-
mene, pramenoví), prameništný, Quell-. P.
voda (živá), Sš. J. 58., Us., jezero, rybník. Nz.

Praménkovatěti, ěl, ění, praménkovatým
se stávati, vz Pramen. — komu. Vlasy jí
p-tějí. Jg.

Pramenný, z pramene, Quell-. P. voda
(živá), Háj., rostlina (rostoucí u pramenů).
Rostl. — Dvou-, tří- atd. pramenný (provaz,
potok), zwei-, dreifach. Vz Pramen.

Pramenočistý, quellenhell. Šm.

Pramenodatný, pramenonosný, quellen-
strömend. Šm.

Pramenohlav, a, m., pentacrinus, kamo-
žilec. Krok.

Pramenoléčný, Heilquellen-. Šm.

Pramenonosný = pramenodatný. Šm.

Pramenoúdý, strahlengliederig. P. živo-
čiši. Ssav.

Pramenovitý, quellenartig. P. křistal,
strahlförmig. Krok.

Pramenovlasý, strahlenhaarig. P. kudan.
Ssav.

Pramenový, Strahl-, Ranken-, Streif-,
Strom-, Quell-. P. motání, když příze v pra-
meny se motá bez určitého poctu nití. Krok.

Pramenule, e, f., volucella, hmyz mucho-
vitý. Krok.

Pramenýš, e, m., pramenatka, růžovka,
actinaria, die Seenessel. Krok.

Praměr, u, m., přílika, praobraz, pravzor,
námysl, der Antitypus. Sš. Z. 86.

Pramice, e, pramička, y, f., malý prám,
eine kleine Plätte. D. Vz Prám.

Pramladý, sehr jung. Us.

Prámné, ého, n., die Flossgebühr. J. tr.

Pramoc, i, f., die Urkraft. Presl.

Pramoře, e, n., das Urmeer. Dch.

Pramoudrosť, i, f., die Urweisheit. Šm.

Prámový, Floss-. P. dříví. Jg.

Prampouch, u, m. (zastr.), oblouk, sklep,
der Schwibbogen. P. klenutý. V. A ta voda
vede se do ní (do studny) po vodovodu,
totiž po trubách kamenných na vysokých
p-ších přes tři sáhy nad zemí z štukového
kamene vystavěných. Har. II. 54.