884

Pramyň, a, m. = pramen, der Strahl, die
Quelle. Na Ostrav. Tč. Vz Pramen.

Pramysl, i, f., der Urgedanke. Krok.

Pranárod, a, m., vedlé pronárod, poně-
vadž se m. pro dříve psalo pra; vz a (se
střídá s o). Gb. Das Urvolk. Pass. 453.

Prančiti, il, en, ení, schmoren, braten.
U Olom. Sd.

Práně, ěte, n, prase již odstavené, od-
chovek, abgestilltes Ferkel. Us. Dch.

Pranéř, planéř, pranýř (vz Planýř), e,
m., sloup n. kůl, k němuž dříve zločincové
na odiv lidu bývali přivázáni nebo přiko-
váni; později užíváno pouhého lešení, na
němž odsouzenec na potupu vystaven byl,
der Schandpfahl, Pranger. S. N. Vz Tk. II.
546. Pro cizoložství na pranéři státi, Jg.
Dostal se na pranýř. Sych. Na p. vsaditi
někoho. GR. Zavěsili list na pranieř. NB. Tč.

Pranevěsta, y, f., vnukova žena, die Frau
des Enkels. V.

Prání, praní, n., das Waschen. Ženy daly
se dnes do práni. Sych. Ku p. máme: necky,
ždimací stroj, valchu, mangl (mandl), sodu,
mýdlo, louh, prací stroj, želízko, žehličku.
S. a Ž. Děvečka-li se při umývání n. praní
učvandře (umáčí), dostane ožralce za muže.
Us. Vz Pírka, — P., bití, das Schlagen. Jg.

Přání, n., das Gönnen, Wohlwollen. —
P., žádání, das Wünschen. Jest k p. (n. jest
si co přáti), lépe: Jest přáti, jest si toho
přáti. Bs. K přání zeměpána, lépe: k vůli,
po vůli vladařově, vz -ání. Plk. Ku p. ně-
čímu hleděti. Dch. — Jakého způsobu uží-
váme ve větách přání? Vz Prací.

Pranic, durchaus nichts. Šm.

Pranice, e, f., práni, rvačka, v již. Čech.
také rva, řežba. Kts. Die Rauferei, Keulerei,
Prügelei, der Strauss. Mkl. B. 305., 293. P-ci
ztropiti; k p-ci a bitvě vyvolati, p-ci svésti;
příčinu k p-ci dáti. V. Z toho pojde p. D.
V hospodě je p. Us. Mají tam p-ci. P-cí ne-
dojdeš práva. Č. M. 341. — P., vz Tlače-
nice. U Olom. Sd.

Pranostika, y, f., m. lepšího : pragnostika,
z lat. prognosticatio a to z řec., předpoví-
dání z událostí posledních let, die Vorher-
sagung. Vz S. N.

Praní, u, m., vztek, zlosť. Má na něho
p-ty (ve vých. Čech.: franty). Us. Všk. Vz
Brant.

Pranýř, vz Pranéř.

Praobraz, u, m., původní obraz, das Ur-
bild, pravzor, das Ideal. Světz.

Praobyvatel, e, m., der Ureinwohner. Šm.

Praotec, tce, m., zastr. praotek, tka, m.,
první otec, arciotec, Adam. — P , der Urahn.
Vz Pramáti.

Praotecký, Urvater-. P. rád. Hdk.

Prapísek, sku, m., dveřeje, die Thürpfioste.
Us. na Čásl. Kál., u Plaň.Jg. — P., die
Thürverkleidung. Us. — Dle Jg. lépe pra-
tések.

Prapoctivý, grundehrlich. Dch.

Prapočátečný, uranfänglich. Šm.

Prapodivný, sehr wunderlich. Dch.

Prapodoba, y, f., das Urbild. Scip.

Prapohan, a, m., der Urheide. Rozk.

Prapole, e. n., veliké pole, ein grosses
Feld. Us.

Prapor, u, praporec, rce, praporeček,

čku, m. Prapor lépe než prápor. Substantiva
zdvojením kmene utvořená, obyč. neprodlu-
žují prvé slabiky: chochol, hlahol atd.; jen
plápol má á jako sloveso plápolati. Brs. 133.
Na Slov. zástava. P., korouhev, die Fahne,
das Panier. P., strsl. рrароrъ, zdvojen kořen
pr (fliegen, flattern; strsl. pъrati, perą, volare,
sr. lit. sparnas, Flügel). Mkl. B. 9., aL. 85.,
26. Vz M. 68. Tyčka praporu: žerď. P. vo-
jenský, ohnivý (die Blutfahne), jezdecký,
na lodí (lodní, vlajka, vz Loď), měřický,
D., plukovní. Sych. Aita! kněz vze prapor
v mocnú ruku. Rkk. 31. P. plápolá. Vrat.
P. rozvinouti, svinouti. Us. P. rozestříti, po-
vznésti, někomu podati. Šm. P-cem máchati,
zatáčeti, točiti. D. Žerď s p-em zasaditi.
Sedl. P. svůj opustiti. V. Od p-ru zběhlý.
Čsk. Kytka na p.; P. na hradby zaraziti;
P. vztýčiti. Čsk. P. vyvěsiti. Dch. S p-ci
letícími a s bubnováním svobodný odjezd.
Skl. 323. S p-ci zavinutými z města se ode-
brati. Ib. 327. Pod tvým p-em (= vládou).
Zák. sv. Ben. P. se točí; p. nepříteli vy-
rvati. — P., oddělení vojínů, jeden p. ma-
jících. V. Die Fahne, der Haufen, das Ba-
taillon. P. má nyní obyčejně 1000, v Rakousku
1300 mužův. P. dělí se na setniny, v Ra-
kousku na 4 setniny; doplňovací p. má 5
setnin. Rf. P. dobrovolníkův. Čsk. P-ru velí
major n. podplukovník. Čsk. P. jízdných
300, u pěších 500 mužův. V. Shromážditi
vojsko po p-cích. Kom. Opuštění svého p-ce
a šiku. V. — P., měkké peří, puch, prach,
Flaum-, Staubfedern. D. P-rem nacpaná pe-
řina. Us. ■— P. v hudbě, die Fahne. Mus. —
Praporec, dlouhá srsť na psí oháňce. Sp. —
P. — trápor, vz Nebozez. Us. v Písecku.
Šgl. — P. u pekařů, bidlo s hadrem k vytí-
rání sazí z trubic nad pecí. Us. Dch. — P.,
praporec, řad, die Fahne (beim Schenkwirth
d. i. die mit Kreidenstrichen bemerkte Zeche).
Šm.

Praporcovati čím: praporem točiti, die
Fahne schwingen. Ros.

Praporec, rce, m., vz Prapor.

Praporeční stráž, die Fahnenwache. Bur.
P. tyč, chochol. Šm.

Praporečnice, e, f., die Frau eines Fähn-
rich. Jg.

Praporečnictví, n., die Fahnenträger-
steile. Šm.

Praporečník, a, m., na Slov. zástavník,
der Fähnrich, Fahnenträger. V.

Prapořiště, é, n., Braunbusch, ves u Kdyně,
PL.

Praporka, y, f., pennatula, péro mořské,
bylina. Světoz.

Praporní, Fahnen-, Bataillon-. P. loď,
das Flaggenschiff. J. tr.

Praporník, a, m. = praporečník. P. pak
spásy v plese, Michael znak kříže nese. Sš.
Hc. 138.

Praporový, Flaum-. P. peřina, Us., postel
(prachová). KB. —- P., Fahnen-. Cf. Pra-
porní.

Praporuška, y, f., chironomus, hmyz.
Krok.

Praprabába, y, f., abavia, die Ururgross-
mutter. V.