885

Prapraděd, a, prapradědek, dka, m.,
der Ururgrossvater. V.

Praprachoucí. Pra + prach (= pra, vz
Prach ku konci)oucí, jako milionský, sa-
koucí a p., lepomluv za: sakramentský, za-
tracený, asi něm. verwünscht m.: verflucht.
Hý. Ty p. bábo, ty bys mne přivedla na
kuťalelky. Us. Msk.

Prapraprabába, y, f., die Uraltermutter,
atavia. D.

Praprapraděd, a, m., atavus, der Urur-
ältervater. D.

Praprarodiče, pl., n., die Ureltern. D.

Praprastrýc, e, praprastrýček, čka,
m., des Urgrossvaters Bruder, propatruus.

Jg.

Prapraujec, jce, m., der Urgrossmutter
Bruder, proavunculus. Jg.

Prapravnučka, y, f., die Grossurenkelin.

Jg-

Prapravnuk, a, m., der Grossurenkel,
filius pronepotis. Aqu.

Prapřírodní, naturwüchsig. Dch.

Praprvní, ursprünglich. Šm.

Prapůrek, rku, m., z prapor, das Flaum-
chen. Jg.

Prařepa, y, f., zastr., neva. Ms. vodň.

Prarodič, e, praroditel, e, m. = pra-
otec, der Urerzeuger, Urvater. Jg.

Prarodiče, předkové, die Ureltern. Vz
Rodiče.

Prarodička, praroditelka, y, f., die
Urmutter. Vz Pramáti.

Praroj, e, m., nejstarší roj, der Ur-
schwarm.

Prarostlina, y, f., Urgewächs, n.

Prarozenec, nce, m. Aboriginer, m. Šm.

Praryzí, urgediegen. Šm.

Prasa, y, f. = prase. Na Mor. Brt., Hý.

Prasák, a, m., pastýř prasat, der Sau-
hirt. — P., špinavý člověk, der Schwein-
pelz. — P., necudný človek, der Schwein-
magen, -igel. Us.

Prasář, e, m., der Schweinhüter, -händler.
Na Ostrav. Tč.

Prasatář, e, m. prasák, der Sauhirt.
Hank. exc.

Prasátko, a, n., vz Prase. - P., čubka,
šubka, der Hemmschuh. Us. v Krkonš.

Prasatník, a, m., der Schweinhändler. Na
Policku. Kšá.

Prasce, e, n.= prase. S mladými prasci.
1494. Vz Prase.

1. Prase, ete, pl. ata, prasátko, prasá-
tečko, a. prášče, ete, n., na Slov. prasce,
gt. pl. prasec, n. P., strsl. prasę, lit. paršas.
Mkl. B. 190. -- P., mladý plod sviní, pod-
svinče, sele, cucavé prase, das Ferkel; ale
t větší, Schwein, n., Schrotschwein. -- P.:
kanec, vepř; svině, prasnice, čuna, čurna;
prasátko, sele, čuně, podsvinče, čurně, čunče,
čunčátko; jednoroční p.: roček, plevák, plevče,
plevně,práně, krmek; p. do roka: sele, do 2 let:
lončák: p. uherské: bagоип; р. vyřezané:
vepř, vepřík, vepříček, vepřátko, řezanice,
miška, nunvice: p, uhřivé; bachyně, bachna
(divoká svině); sekáč, kalhotář (ein hauendes
Sch.). Šp. P. od mléka odstavené. Kom. P.
chrochtá, hrochtá, Pt., kviká. Us. Prasata
na žaludy, na žír hnáti, na krmníce míti;

obchod s prasaty; štvanice na černou zvěř;
pes k sviním; hon na svině; trh na prasata
(svinský trh), tluč, žrádlo, krmení pro pra-
sata; p. vyřezati, miškovati, zapíchnouti, za-
řezati. Sp. Řezník prase holí (opaluje, oža-
huje ohněm neb vřelou vodou, v pařáku opa-
řuje, rozsekává a dělá z něho kýty, plece,
šunky a polty (slaniny), jelita (krevnice). jitr-
nice, klobásy. Pt. Na prase se volá: čuník!
čurna! čuň, čuň! Us. Na Mor.: muška, muška!
Mřk. Žije jako p. (nečistě, nepořádně). Us.
Vymluvil by prase na svini. Vz Výmluvný.
Č. Nepopustím, kdyby čert na praseti jezdil.
Us. v Kunv. Msk. Mlčí jako p. v žitě, na
Mor.: v grumbírách (jak s teplou bábou).
Ib. Msk. Člověk houby ví, po čem prase
stloustne (říká se o tom, kdo se žádného
jídla neštíti). Ib: Msk. Má se jako p. na
krmníku. Us. Dš. Neměla bába trampoty,
koupila si prase. Vz Nesnáze. Č. Syté prase
(sitá svině) věchtem hrá (zmítá). Č. Když
slíbí p., vezmi hned pytel na se. Smil. Když
p. připovědí, hned pro ně s pytlem. Jg.,
Šm. Obé dobré hus i prase. Jg., Lb. Dobré
p. všecko jí. Vz Spokojený. Lb. Vychou-
dlému prasátku i o žních zima. Pk. Koupí-li
se p., strká se zadkem do chléva n. do
pytle, aby se vydařilo. Kda. — P., člověk ne-
čistý, fys. a mor., sviňák, neřád, prasečlověk,
ein Saumagen, Sauigel, Schwein. D. Starý
voják staré p. Na Mor. Hý. Nadává-li žena
muži: Tys přece jenom prase! říkává muž
jakoby odvetou (avšak více žertem): Jdi
ty hloupá, což nevíš, že každé prase po-
chází od svině? Na mor. Drahansku. Hý.
— Prasátko mořské, dikobraz hřebenatý, je-
žovec, osinák, clražďák (Šm.), hystrix eristata,
das Stachelschwein; morče, cavia cobaya n.
aperea, das Meerschweinchen. — Prasátka,
kuřátka, slepička s kuřátky, dešťovnice, báby
(Šm.), hvězdy v souhvězdí býka, hyades,
succulae, das Siebengestirn. Ros. — P. Kráva
po odchodu čistidla někdy nucení má, jakoby
z novu oteliti se měla; ukazuje se i teletník,
na němž mnohé zjitřené kusy n. šišky viděti,
kterým lid prasata n. ježky přezděl. Ja. —
P., die Weinachtssau. Které dítě o štědrý
večer po celý den nic nejí, vidí večer po
stropě zlaté prasátko běhati (říkají to dětem,
aby je k postu nabádali). Us. Sd. — Vz
Svině.

2. Prase Mikuláš. Vz Tk. II. 546., III.
657.

Prasecí svině, das Mutterschwein. V. P.
svini chovati. — P., v obec. mluvě: pra-
sečí (prase, praset-e, t v c; cf. telecí). Pk.
Cf.: vraź — vraž, pec—peč. Arch. f. sl. Plul.
II. 706. Prk. Schwein-. P. řezník, hlava,
maso (vepřové). Us. P. = sviňský, ne-

čistý, schweinisch, säuisch. Jg.

Prasecký, prasecí, schweinisch, unflä-
thig. Us.

Prasectví, n., svinstvo, nečistota, Un-
flätherei, Schweinerei, f.

Prasečí, vz Prasecí.

Prasečina, y, f.. maso prasecí, Span-
ferkelfleisch, n. Na Slov. Plk.

Prasečiny, pl., f., hody ze zabitého pra-
sete připravené. Zkr. Na Mor. špejlky, špélky
(špýlky) od špýl, špýlek, der Speil, jímž se