886

jelita, jitrnice a klobásy špejlí, vulgo špérky,
der Sautanz. Hý. Na Mor. posýlají známým
špérky, aby okusili cizího masa. Mřk.

Prasečiti, il, ení, schweinigeln, mit der
Sauglocke läuten. Rk.

Prasečník,u,m., der Schweinstall. Puchm.

Prásek, ska, m., ves u Nov. Bydžova. PL.
— P., jm. vlastní.

Prasem, u, m., křemen louhový, Bř. N. 184.,
smyslík, ošlejchová, prosvítavá odrůda kře-
mene. S.N.

Prasenčí = prasecí. P. chlívek. U Nov.
Bydž. Mý.

Prasení, n., oprasení, das Ferkeln. Sm.

Prasenice, e, f., ryzec dávivý, agaricus
emeticus, houba, Speitäubling, n. Lin. — P.,
babka, der Speiteufel. Šm.

Prasetice, dle Budějovice, Prasseditz, ves
u Teplice. PL.

Prasetín, a, m., ves u Tábora. PL.

Prasetina, prasečina, y, f., Schweinfleisch,
n. Rozk.

Prasetník, u, m., sviní mléč, hypochoeris,
das Ferkelkraut. (V Jg. chybně prasenník. Č.).
Čl. Kv. 182., FB. 40.

Prasinec,nce, m., chlév sviňský, Schwein-
stall, m.; hnůj sviňský, Schweinkoth, m.;
jméno houby = prasenice. P. = prosinec. Jg.

Prasisko, a, n., abscheuliches, grosses
Schwein. Jg.

Prasiti se, prasívati se = prasata roditi,
ferkeln, frischen. Svině dvakrát do roka p.
se může. Ja. — P. se = váleti se jako prase,
sich säuisch herumwälzen. — se kde; se
čím (s čím) — mazati se.

Prasítko, a, m. = prasátko. V Opav. Klš.

Prask! tu se prkno zlámalo. Na jednou
prask (zaprásklo), vyletěl černý pták. Vz
Pác, Časoslovo (I. 164. b. 23. ř. zdola).
Platz ! — P., u, m.,praskání, třesk, plesk,plác,
bouch, der Platz, Schall (Šm.), der Knall,
Knack, Krach. Rkk. Kdo se bojí prasku,
nechoď do lesa. Prov. — P., hlahol biče,
der Peitschenknall. Ne vše praskem a bi-
čem, mnoho zmůžeš i hvizdem. Č. M. 85. —
P., výprask, bití, die Schläge. Prasku se
báti. Korn. P. dostati. Zlob. Došel prasku.
Vz Nesnáze. Č. — P., bitka, Gefecht, Kriegs-
getümmel, n. Do p-sku přijíti. U Olom. Sd.

Přaska, vz Přeska. Brt., Kšá.

Praskací koule, Platzkugel, f., Us., zlato,
Knallgold, n. D.

Praskač, e, m., kdo praská, der Knaller. —
P., bič, die Peitsche. V. — P., ženský kabá-
tek. U Hukvaldu na Mor. Tč.

Praskačí, n., jehličí, Nadeln vom Fichten-
o. Tannenholze. — P., chvoj zelená i suchá,
Tannen- o. Fichtenreisig. Us. u Polic. Jg.

Práskání, n., vz Praskati. P. bičem., das
Peitschenknallen. Dch.

Praskati; práskati; praštěti, 3.os. pl. -ští,
-ště (ic), ěl, ěn, ění; prasknouti, sknul a skl,
utí; praskávati. P., prask vydávati, knallen,
klatschen, platzen, knistern, knastern, kra-
chen, knacken, schnallen, prasseln, schmet-
tern; s praskem se rozděliti, puknouti, se
roztrhnouti, brechen, knicken, zerspringen,
zerplatzen, bersten, aufgehen: praskati, prá-
skati,prasknouti,prásknouti, mit der Peitsche
knallen, schnalzen, šlehati, bičovati, švihati,

peitschen, wichsen, prügeln. Jg. — abs.
Prasklo to. Us. Oheň praští. Br. Led praští.
D. Mrzlo, jen praštělo. Us. Táhne, až kosti
a žíly praští. Vrat. Ať prasknu jako žalud,
když to není pravda. Us. Všk. Kapsa mu
praskla (mnoho peněz vydal). Na Krumlovsku.
Bauer. Ten obchodní závod praskne, wird
bankrott werden; Ten praskne; Napínati, až
to praskne; Podpálené dříví praská, knastert.
Dch. Už to praští, der Tanz, die Hetze geht
los; Plátek stolu praská. Us. Hý. Pastýř
již praská, brzo na pastvu požene. Ros.
Struny praskají (pukají). D., Sych. Nejlépe
vyháněti, když se práská (i. e dceru vdáti,
když ženiši berou). Č. -- koho. Tak ťa
prasknem, že zem zahrmí. Mt. S. — kde.
Měkké dříví na ohni praská. Um. les. Praští
to na mně strachem. Us. na Mor. Dobrý, až
na něm kůže praští. Prov. Na houslích
praskla struna. Ml. Prašti to v lese (listí
šustí). Šp. Praská to ve všech svorech, in
allen Fugen. Dch. Pij, až ti za uchem pra-
skne. Us. na Mor. Brt. — čím: bičem p.
Smíchem byl by praskl. Us. Teplá skle-
nice nalitím studené vody praskla, sprang.
Dch. — koho čím: bičem (mrskati). Č. —
kam: do koní p. (je bíti). Práskati do
sebe (cpáti). Us. Sd. Nebude to jiné, až se
do toho práskne (darein schlagen). Dch. Za-
práskl v holenky (utekl), Č., do bot = utekl,
upláchl, suchte das Weite. Č., Dch. Práskl
do kýt (dal do zaječích). Us. na Mor. Mřk,,
Kčr. — koho oč: o zem. Bern. — nač. Na
tu stavbu několik tisíc praskne. Us. Prasknul
na zem (padl). Bern. — s kým. Už to s ním
přaští = už hyne, schází, es kracht schon
mit ihm (mit seiner Wirthschaft), geht in
die Brüche. Us. na Mor. Hý. — Vz Praštiti.

Praskavec, vce, m., chrustavec, polygo-
num aviculare. Jg.

Praskavečný, praskavku mající. Rostl.

Praskavice, e, f., v Krkonoš. = kožené
kalhoty, lederne Hosen. Kb.

Praskavka, y, f., coccum, plod.

Praskavolistý, knallblätterig. P. máček.
Krok.

Praskavosť, i, f., das Knallen, die Eigen-
schaft zu knallen. Jg.

Praskavý, Knall-, Platz-, knallend. P.
zlato, prach, Jg., sklo, D., dříví. V.

Prasklice, dle Budějovice, něm. Kalven,
ves na Mor. v Kroměřížsku. Mus.

Prasklina, y, f., der Sprung. P. v kůži,
v hrnci. Us. Dch.

Prasklý, gesprungen, gerissen. P. hrnec.
Sp.

Prasknouti, vz Praskati.

Prasknutí, n. Napiat k p., zum Platzen
gespannt. Dch.

Praskokrk, u, m., druh vrby, salix valde
fragilis, eine Art Weide. Plk.

Praskokrky, ův, m., nudle n. slíže
s prosnou kaší. Na Slov.

Praskolesy, dle Dolany, ves u Hořovic.
PL., Tk. I. 621. Vz S. N.

Praskorky, m., pl., netyje, jídlo z mouky,
eine Art Mehlspeise. Plk. Vz Netyje.

Praskot, u, m., prask, praskání, das Ge-
prassel, Geknalle, Geklatsche. P. biče, ohně;
p. hromový. Tabl. poes.