887

Praskotati, velmi praskati, sehr prasseln.
— abs. Oheň praskotá. Krok.

Praskotina, y, f., něco praskavého, zvl.
praskavé dříví, knasterndes Holz atd. Us.

Praskotný, praskavý, krachend. Kosti
p-tné lámají. Cant.

Přaslavice, dle Budějovice, ves u Vel.
Bystřice v Olomoucku; ves u Pelhřimova.

Praslepý, stockblind. D.

Přaslica, e, f. = přeslice, der Spinn-
rocken. Na Mor. Mřk., Tč.

Praslík, u, m., preclík. Vozové váhy
složeny jsou z brdce, cuchet a p-ků. Am.
ex Us.

Přáslo, a, n., zastr., strsl. pręslo, sr. rus.
prjaslo (das Fach), tudy koř. asi pręt (prę-
tati). Mkl. aL. 305. P., vrstva desk (prkeň)
v plotu mezi dvěma kolíky atd., das Bretter-
feld zwischen zwei Pfählen im Zaune. L. —
P., pole, položení, tříslo, třáslo, das Gebiet,
die Strecke. Tiem přáslem voda mnoho vsi
zkazila. Dal. 173. (k. 105.). V tom p-le ni-
žádný člověk nebydlil jest. Pulk. Eliáš
z Tisby, Jonáš a Oseáš pocházeli z těch
přásel Galilee. Sš. J. 135. V p-slu Korintha.
Sš. I. 159.

Prasmrť, i, f., smrť, der Tod, ve frasi:
do p-ti (do nejdelší smrti) se toho odříkám.
Us.

Prasnice, e, f., prasná svině, oprasnice,
souprasnice, plemenice, D., praska, mlznice,
bachyně, paska, maska, die Muttersau. Sp.

Prasný, sprasný. P. svině, eine trächtige
Sau. Reš.

Prastarodávný, uralt. Šm.

Prastaroslovanský, urslavisch. Sf.

Prastarý, steinalt. P. muž. D.

Přástev, vz Přástka.

Přástevna, y, f., die Spinnstube. D.

Přástevní dům, das Spinnhaus. D.

Přástevnice, e, f., das Kunkelweib. D.

Přástevnický. P. slavnosť, das Kunkel -
fest. Němc.

Přástevník, a, m., který přede v přástvi,
der Kunkelmann. Jg. — P., der Spinner,
hmyz. P. pryšcový, euprepia Hebe, der
Garbenspinner, englische Bär; p. šťovíkový,
e. phragmatobia, d. Ampferspinner, Zinnober-
bär; p. mátový, e. menthastri, der weisse
Tiger, Münz-, Bärenspinner; p. starčekový,
e. jacobaea, Jakobsblumensp.; p. užankový,
e. aulica, der Tausendblattsp.; p. vratičový,
e. mendica, der Frauenmünzp., graue Tiger;
p. bezový, e. lubricipeda, der Hollundersp.,
die gelbe Tigermotte; p. ostřicový, e. urticae,
der Nesselbärensp.; p. chrastavcový, e. rus-
sula, das Strohbändchen,der Apostemkrautsp.;
p. špenátový, e. villica, der Spenatsp.; p. ko-
přivový, e. caja, der Nesselsp.; p. chluchav-
kový, e. dominula, der rothe Bär, die Jungfer;
p. jitrocelový, e.plantaginis, der Wegerichsp.,
die spanische Fahne; p. angreštový, e. pur-
purea, der Stachelbeersp.; p. kostivalový, e.
Hera, der russische Bär; p. otočníkový, e.
pulchra, der Blutpunkt, der Sonnenwendesp.;
p. jestřábníkový, e. grammica, der Steif-
flügel, der Schwingeisp.; p. fialkový, c. cri-
brum, der Siebflügel, der schwarzpunktirte
Spinner. Km. VI. 445. a násl. P-ci, bomby-
cidae, motýlové noční, jejichž housenky před

zakuklením kolem sebe snovou vlákno hed-
vábné, dělajíce takto více n. méně hustý zá-
motek čili kokon. a) Bourci, bombyces. Vz
Bourec, Bourovec, Bekyně, Drvopleň. b) Py-
tlanky, psychidae. Vz Vakonoš. Vz Frč. 178.

Přásti, přadu (zastr.), přadl, den, dení.
Vz Přísti.

Přástka, přástva, přístka, y, přástev,
stve, f., na Mor. přístva. P. z: přad + tva.
Gb. Hl. 107. — P. = schůzka ke společnému
předení za dlouhých zimních večerů, die
Kunkel, die Rockenreise, Spinnerei; die
Kunkelstube, Spinnstube. Do přástky, na
přástky jíti, choditi. Us. Byla na přástvi,
na přástce, na přístce. Us. Přijď k nám na
přástvu; šla na přástvu. Sych. Po přást-
kách se toulati. Vod. Vz Hrátky, Přádky,
S. N. — P., kvas přástevníkům daný, der
Kunkelschmaus. Přástvu strojiti. Jg. — V.
Vz Vrkoč. — Přástva, nepořádek, Unord-
nung, f. To je tam p. Us. v Kunv. Msk.

Prastrýc, e, prastrýček, čka, m., der
Bruder des Grossvaters. V.

Přástva, y, f., vz Přástka.

Prašula, e. f., starula, das Mutterschwein.
Na Ostrav. Tč.

Prasveker, kra, m., der Grossschwieger-
vater. Slov. Bern.

Prasvekruše, e, f., pratchyně, die Gross-
schwiegermutter. V.

Prasvět, u, m., die Urwelt. D.

Prasvětý, pras větový, urweltlich. P. rost-
liny. Mus.

Prašatěnka, y, f., houba, Schlüssel-
schwamm, m. Presl.

Prášče, ete, n., prasátko, das Schwein-
chen. Us. v Krkonš.

Praščeď, praštěď, i, f., praščedí, n.
= praděti, vnuci, pokolení, potomci, die
Urkinder, Nachkommen, das Geschlecht.
Výb. I. 311. P., cf. strsl. čedъ (coll = ho-
mines, koř. čedo), ištędije (= іzъ čedo),
progenies. Mkl. B. 54., 66. Ctnosti nedali ti
pradědi, ctnosť tě zvěční i bez praščedi. Na
Ostrav. Tč. Pokoj tobě buď i všemu praščedi
tvému. Leg. V bolesti budeš děti mívati
totiž ty i tvé praščedí. Pass. 445. V MV.
nepravá glossa. Pa.

Prášček, vz Prach.

Praše, e, f., prašky, pl., f. = prašivina,
Krätze, f., Ros.

Prašec, šce, m., špatná tráva luční. Jg.

1. Prášek, šku, m., das Pulver. P. šumici
jest prášek dvojí, soda a kyselina vinná. Bv.
P. šumivý, das Brausepulver. Dch. P. an-
glický, antimonový bílý, bílicí anglický
bouchací, dávicí, doverský, inkoustový
jesuitský, kadivý, kardinalsky, kartouský
k cídění anglický, k hnojení, kýchaci, ký-'
chavý, léčivý pro dobytek, limonadový,
mycí, na hmyz, na krysy, nakuřovací, na
mouchy, na ocet, na stinky, potravní, pro
koně n. pro chřípěcí, pro svině, na šváby,
proti Hustému krku, rostlinný na zuby,
rtuťní (červený, černý), spánkový, sympa-
thetický, třaskavý, vídeňský, seidlický, za
sypací, zubní, životní. Kh. P. perský (vz
Schd. II. 283.) škrabací, všivý. Vz Kk. 166.,
103., 123. P. živný a spolu léčný, Nähr- u.
Heilp., zasypovací. Dch. P. na nehty, vz