888

Prm. II. č. 9., k cídění zlata, vz Prm. III.
č. 15., chininový p. na zuby, boraxový, vz
Prm. III. č. 10., toaletní či pudry, fialový,
rýžový, vz Prm. III. č. 12. P. od kašle.
Na Mor. Brt. — P., troška, málo něčeho,
hrstka. P. soli, mouky, mléka, uhlí atd. Hý.
Len prášek ešte počkaj. Mt. S. Vz Prach.

2. Prášek, ška, m., mladší tovaryš mly-
nářský, der Staubjunge. Us.

Prašelma, y, m., arcišelma, der Erz-
schelm. Us.

Prášení, n., das Stauben. — P., hravé
poletováni včel před úlem. Všk.

Prášenice, e, f., chumelenice sněhová, atd..
das Stäuben, Schneegestöber. Us. Kšá.

Praši, allopecia, der Grind. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Prášil, a, m., lhář, der Aufschneider.
Dch. Tomu nevěř, totě celý n. hotový n.
učiněný pan Prášil, ein wahrer Münchhau-
sen. Us. na mor. Drahansku. Hý.

Prášilka, y, f., puccinia, rostl. pýchav-
kovitá. Rostl.

Prášily, dle Dolany, ves na bavor. hra-
nicích. Vz S. N.

Prašina, y, f., prašivina, die Räude. Na
Slov. P. hlavy, ohnipara, der Kopfgrind. —
P., motýl, der Sommervogel. Plk.

Prášiti, praš, práše (íc), il, en, ení; prá-
šívati. P. od prch (prchnouti), r v rа, vz
R. Ht., Prach. — P., stauben, Staub erregen;
lháti, aufschneiden, lügen; bíti, tlouci, den
Buckel schmieren, pelzen, ledern, einem das
Leder gärben, den Pelz waschen; se, stauben,
Staub von sich geben. Jg. — abs. Nech
toho, prášíš. Us. Práší, až se kouří (= lže
notně). Us. Prášívá, nevěř mu. Sych. Ten
práší, jen leje. Vz Lhář. Lb. Práší, až mu
za ušima lupe (hltavě jí). Us. v Kunv. Msk.
Ten práší (utíká)! Us. Prášil, že by ho ani
na desiatich nemeckých paripách nedohonil.
Mt. S. 109. Jelen atd. práší (bobky vy-
pouští; vůbec o vysoké zvěři). Šp. Vz Vy-
prášiti se. — kam: do nepřátel (stříleti).
Dch. — co komu: záda, kůži, kabát (= bíti,
mazati, drbati). Jg. — čím: chlumeckým
práškem p. (lháti). Prov. — co čím: kabát
rákoskou. — se. Dnes se práší. Lže, až se
práší. Ros. Sníh se práší. Us. Včely sa prá-
šíja, něm. vorspielen. Na mor. Zlínsku. Brt.
— se za kým. Lže, až se za ním práší.
Č. — se odkud. Lže, až se mu z huby
práší. Us. Šgl. Přáší se mu od huby (lže).
Us. Kšá. Lže, až se mu od huby práší. Us.
Hý. - se kde. Na cestě se práší. Us. Tč.
Vz Vyprášiti.

Prašivá, Prašivka, y, f., kopeček u Mo-
rávky ve Slezku s chrámem sv. Antonína
Pad. Tč. — P., hora v Tatrách. Vz Krč.
347., S. N.

Prašivál, prašivák, a, m., vz Prášil. Na
moř. Zlínsku. Brt.

Prašivcový, z prašivce. P. semeno. Us.

Prašivec, vce, m., prašivý člověk, ein Krät-
ziger, Räudiger. D., Bern. Ty p-vče! Tento
p.! (nadávka židům). Us. Hý. Vz Práchél. —-
P., ďábel, der Teufel. V. P. ho tam vnesl. Us.
Aby tě p.! — P., letavý povětrný oheň (v noci),
der Feuerdrache. P. letí. Us. — P., plivník,

vz Plivník. — P., na Slov. motýl. Bern. Cf.
Prašina. — P., jméno rostlin některých (zem-
ského ořechu, hořkého běláku, všivce). Jg.

Prašivělka, y, f., psoratea, das Warzen-
kraut. Šm.

Prašivěnka, y, f., lepraria, eine Art
Flechte. Rostl.

Prašivěti, 3. os. pl. -vějí, ěl, ění; praši-
vívati, chrastavěti, schäbig, krätzig werden.
Ros. Ovce p-vějí. Ch.

Prašivina, y, f., praše, prachy, prašivosť,
prašivka, svrab, svrabina, svrablavka, prchly,
práchnivosť, chrásta, chrastavosť, drbačka,
Šp., Šm., na Slov. prašina, die Krätze,
Räude, der Grind. P. suchá: praše, prašky,
svědina; mastná (ne: mokrá): srab, svrab-
lavka, Šm.; malomocná: chrásta, chrastavosť,
Sš., palčivá, Kom., malomocná n. nakazitelná
(malomocenství). V. P. psů, ovcí, koní. Ja.
P-nu míti, hojiti, zaháněti. Jg. Vyráží (baví)
se jako žid s p-nou (= všelijak, aby mu
jen čas ušel). V Kunv. Msk. — P., strup. V.

Prašivka, y, f. = prašivina, die Krätze.
D. — P., nemoc ovčí, die Räude. Sych. —
P., houba prašivá, agaricus. P. bradavič-
natá, a. mastoideus, hitzenförmiger Blätter-
schwamm; p. plsťnatá, a. subtomentosus,
schwarzfilziger Bl.; p. útlá, a. gracilentus,
schlanker Bl.; p. odřená, a. oxcoriatus, ge-
schälter Bl.; vysoká, a. procerus, hoher Bl.
Krombholz. Vodkou z prašivek mouchy hu-
biti. Sych. — P., vz Prašivá.

Prašivosť, i, f., die Schäbigkeit, Krätzig-
keit. — P. = prašivina. P. hlavy, V., ovcí,
koní, Us., malomocná, V., koňská. Db.

Prašivý, schäbig, räudig, krätzig, aus-
sätzig. P. hlava (strupovitá), V., kůže, Krab.,
žába (ropucha, die Kröte), Us. Tč., ovce, vz
Ovce. D. Prašivý s drbavým dobře se srovná-
vají (pokrytec s pochlebníkem). Prov. Ros.
Na prašivou hlavu ostrý louh. Č. — P. vrba,
die Haarweide. D.

Práška, y, f., prášenice. P. sněžná, das
Schneegestöber. Zlob.

Práškování, n., die Pulverisirung. Šm.

Práškovati, ve mlýně práškem býti, ein
Staubjunge sein. Us. — P., na prach stlonci,
pulverisiren. Šm.

Práškovatý, pulverig. Šm.

Práškovina, y, f. = prachovina.

Práškovitý, pulvericht. Šm.

Prašlivý, prašný, Staub-. Zlob.

Prašnatec, tce, m., acrostichum, rostl.
kapraďovitá.

Prašnatěnka, y, f., peziza, houba. Rostl.

Prašnatý, staubig, staubartig. P. země.
Jg.

Prašné, ého, n., vz Poprašné, Sprašné.

Prašnica, e, f., půda sypká, řídká, která
v prach se rozsypává, opak: slínovica. Na
Mor. Brt

Prašnice, e, f., macalka, maňka, polli-
nens. Aqu. — P. = prasnice. Na Slov. —
P., pýchavka. Jg. — P., prašná brána, das
Pulverthor. Šm.

Prašník, u, m., komora na prach. P. je
mlýnská komora, do které se smetá mlýn-
ský prach, die Staubkammer. Prm. — P.,
prašný mlýn. — P., prachárna. — P., dvou-,
čtyřpouzdrý pytlíček, jehož pouzdra naplněna