889

jsou drobounkým, obyč. žlutým práškem
(pylem), der Staubbeutel, anthera. P. leží
obyčejně na nitce (Staubfaden) kolmo n.
prostředkem. P. bez nitky slove přisedlý.
ČI. Vz Kk. 48-50., Tyčinka, Schd. II. 202.,
S. N. Česněk má 6 p-ků čili pytlíčků sam-
čím pylem naplněných. Svět. — P., pý-
chavka. — P., hřženice.

Prašníkonosný, Staubbeutel tragend. P.
nitky. Světoz.

Prašníkový n. prašný květ, obsahující
pouze tyčinky bez pestíků. Čl. Kv. XXV.

Prašný, co se práší, stäubig, Staub-. P.
cesta, Ros., země (kyprá), Puch., koule (naše
země), Jg., květ, Šm., snět, D., p. n. moučný
pytlík ve mlýně. Us. — P. svalina, die
Staublavine. Dch. — P. =plný prachu, us-
prášený, bestaubt. Celovala prašné nohy
syna božieho. St. N. 36. — P. mlýn, kde se
prach střelný dělá, die Pulvermühle. Us. —
P. mlynář = prachař. Sm. — P., na prach.
P. říčice, das Staubsieb. Mřk. — P. brána,
věž, most v Praze, Pulverthor, n., -thurm,
m., Staubbrücke, f. Dch. — P. peří (per-
natý prach), Flaumfedern. V., BO. P. pol-
štář. BO. — P. = prasný. Na Slov. Na mor.
Drahansku: sprašný. Hý.

Prašpatný, sehr schlecht. Je mi p-ě. Dch.

Praštěc, tce, praščec, m., leutica, rostl.
Rozk.

Praštěď, vz Praščeď.

Praštění, n., das Knallen, Knastern. P.
trní hořícího. Br. — P., uhození, der Schlag.

Praštěti, vz Praskati.

Praštiti, prašť, ště (íc), il, štén, ění

= uhoditi s praskem, mýknouti, einen
Schlag geben, schmettern, schmeissen, zu-
schmeissen, schlagen. Jg. — abs. To máš
prašť jako uhoď (imperativy). Cf. Pěšky jako
za vozem. V Kunv. Msk. — koho čím:
kyjem. Svěd. — čím, kým (kam): rukou
na stůl. Us. Sebou praštil, jak široký tak
dlouhý (násilně padl, fiel o. stürzte o. warf
sich nieder). D. — (se) čím oč. Žezlem
o zem praštil. Sych. Praštil se o stůl. Us.

— kam. Hrom do stromu praštil. D. Praštilo
to přes nos (= zavonělo). Us. — čím po
kom, kam. Praštil po nás perlíkem. Sych.
Praštil sebou pod lavici. Er. P. 19.

Pratač, e, m., uklizeč, der Räumer. Na
Slov.

Pratati, pratávati = kliditi, räumen.
Slov. Koll. — co odkud: se stolu (talíře
atd.) Na Slov. — se = městknali se, Raum
haben; kliditi se, Platz machen, weichen.
Na Slov.

Přátelé, vz Přítel.

Přáteliti, il, en, ení; spřáteliti, přátelí-
vati, Freundschaft unter einander machen. —
s kým = tovaryšiti, Freunde sein. Ros. —
se s kým, přátelství s kým činiti, Freund-
schaft machen, sich befreunden. Jg., V.
S nimi se přátelili. Br.

Přátelka, y, f. = přítelkyně. Na Slov.
Koll.

Přátelili, vertraulich, familiär. Šm.

Přátelnosť, i, f., die Vertraulichkeit,
Familiarität. Šm.

Přátelský, přítelský (zastr., ale na Mor.
posud, Hý.); přátelsky, po přátelsku. Pl.:

přátelští sousedé. — P., dobromyslný, pře-
jící, freundschaftlich, freundlich. P. mluvení
s lidmi, náchylnosť, V., obcování, slova, Kram.,
políbení, psaní, pozdravení, Ros., oběd, D.,
narovnání, Us., nařízení, Sych., svazek. Šm.
Jde naň během p-ským, lesť však v mysli
kuje. U Litom. Dš. P. sváda (sváda mezi
přátely). Dal. 144. Hněv p-ský krátký. Pk.
P-ské služby se neúčtují. Pk. P-ským během
koho získati. V. Všecku pilnosť vynaložiti
má, aby strany přátelským během smluvil.
Nar o h. a k. Dal od sebe promluviti, že
ta věc až posud na přátelském jednání byla,
über die Sache war die Vergleichsverhandlung
im Zuge. Žer. Povolil k p-skému jednání.
Žer. Dluhů buď p-ským n. soudným způ-
sobem (gütlich o. gerichtlich) dobývati. Faukn.
P-sky rozprávěti s někým; p-sky někomu
děkovati. V. — v čem: v promlouvání (po-
vlovný). V. — P., příbuzný, verwandt. V.,
Ros., D. Kdo pak je to? Můj p. Na Mor.
Hý. P. rada, der Familienrath. Požádá-li syn
některý na otci dílu, otec s radú p-skou má
mu díl dáti. Tov. 83.

Přátelství, í, n. = přízeň odměnná, die
Freundschaft, gegenseitige Liebe , Gunst.
Kom. J. 93. P. s někým míti, udělati. V.
V p. se dáti, p. učiniti. D. P. jest mezi
námi. Us. V p. s někým býti. Blízké, tajné
p. Us. Svazek milosti a p. P. stálé, dobré,
důvěrné, pevné, trvanlivé, věčné, nerozluči-
telné, obecné, neobyčejné, veliké, upřímné;
nejtužší svazek n. uzel přátelství. V. P. je-
dněch s druhými. Br. V p. s někým vstou-
piti, Br., vejíti. Ben. V. Vzor, cena, účel
ušlechtilého p. MP. 171. P. obnoviti, vypo-
věděti, roztrhnouti, rozloučiti, zrušiti, rozvésti.
Jg. Nevyjde to z p. (i když původci něco ne-
prospěje, bude to známému v hod). Dch.
Dobré p. š někým zachovávati. Bart. 4. 25.
Mířené p. jako v březnu led. Č. M. 236.
A jest p. dobrovolné mnohem většie při-
rozeného. Vš. VI. 35. P. a láska velikého
počtu nemilují. Pk. Lepší p. než peníze;
Nežli s kým v.p. vstoupíš, potřeba s ním
prostici soli stráviti; S kým se obíráš a p.
máš, k tomu buď otevřený. Lb. Z ručky
do ručky dělá nejlepší pořádnost (dobré
přátelství). Prov. I v p. míra dobrá. Č., Pk.
Vz Přítel, S. N. — P., skutek přátelský, der
Freundschaftsdienst. P. prokazovati někomu
n. k někomu. V. Někomu v něčem p. pro-
kázati. — P. krevní = příbuznosť, die Ver-
wandtschaft. P. po rodu. V. Krví a přátel-
stvím býti spojenu. Har. Blízkým p-stvím
rodu (= krevním) spřízněný. V.

Přátelstvo, a, n.= přátelé, příbuzenstvo,
die Freundschaft, Verwandten. Bylo všecko
p. pospolu. Us. Všeho p-stva ani korcem
máku by se nedopočítal. Pk. — P. = přá-
telství. Jejich p. se roztrhlo. Sych. Lepší p.
nežli peníze. C.

Pratések (pratýsek), sku, m., hlavní sloup
v plotě, der Hauptpfahl im Zaune. Us.

Pratesť, ě, m. = prasveker. Vinař.

Pratestina, y, f. = prasvekruše. Bern.

Prateta, y, f., des Grossvaters Schwester.
Rohn.

Pratchán, a, m. Bž. 237. Vz Pra-, Der
Grossschwäher. V.