Předchozí (888)  Strana:889  Další (890) |
|
|||
889
|
|||
|
|||
jsou drobounkým, obyč. žlutým práškem
(pylem), der Staubbeutel, anthera. P. leží obyčejně na nitce (Staubfaden) kolmo n. prostředkem. P. bez nitky slove přisedlý. ČI. Vz Kk. 48-50., Tyčinka, Schd. II. 202., S. N. Česněk má 6 p-ků čili pytlíčků sam- čím pylem naplněných. Svět. — P., pý- chavka. — P., hřženice. Prašníkonosný, Staubbeutel tragend. P.
nitky. Světoz. Prašníkový n. prašný květ, obsahující
pouze tyčinky bez pestíků. Čl. Kv. XXV. Prašný, co se práší, stäubig, Staub-. P.
cesta, Ros., země (kyprá), Puch., koule (naše země), Jg., květ, Šm., snět, D., p. n. moučný pytlík ve mlýně. Us. — P. svalina, die Staublavine. Dch. — P. =plný prachu, us- prášený, bestaubt. Celovala prašné nohy syna božieho. St. N. 36. — P. mlýn, kde se prach střelný dělá, die Pulvermühle. Us. — P. mlynář = prachař. Sm. — P., na prach. P. říčice, das Staubsieb. Mřk. — P. brána, věž, most v Praze, Pulverthor, n., -thurm, m., Staubbrücke, f. Dch. — P. peří (per- natý prach), Flaumfedern. V., BO. P. pol- štář. BO. — P. = prasný. Na Slov. Na mor. Drahansku: sprašný. Hý. Prašpatný, sehr schlecht. Je mi p-ě. Dch.
Praštěc, tce, praščec, m., leutica, rostl.
Rozk. Praštěď, vz Praščeď.
Praštění, n., das Knallen, Knastern. P.
trní hořícího. Br. — P., uhození, der Schlag. Praštěti, vz Praskati.
Praštiti, prašť, ště (íc), il, štén, ění
= uhoditi s praskem, mýknouti, einen
Schlag geben, schmettern, schmeissen, zu- schmeissen, schlagen. Jg. — abs. To máš prašť jako uhoď (imperativy). Cf. Pěšky jako za vozem. V Kunv. Msk. — koho čím: kyjem. Svěd. — čím, kým (kam): rukou na stůl. Us. Sebou praštil, jak široký tak dlouhý (násilně padl, fiel o. stürzte o. warf sich nieder). D. — (se) čím oč. Žezlem o zem praštil. Sych. Praštil se o stůl. Us. — kam. Hrom do stromu praštil. D. Praštilo
to přes nos (= zavonělo). Us. — čím po kom, kam. Praštil po nás perlíkem. Sych. Praštil sebou pod lavici. Er. P. 19. Pratač, e, m., uklizeč, der Räumer. Na
Slov. Pratati, pratávati = kliditi, räumen.
Slov. Koll. — co odkud: se stolu (talíře atd.) Na Slov. — se = městknali se, Raum haben; kliditi se, Platz machen, weichen. Na Slov. Přátelé, vz Přítel.
Přáteliti, il, en, ení; spřáteliti, přátelí-
vati, Freundschaft unter einander machen. — s kým = tovaryšiti, Freunde sein. Ros. — se s kým, přátelství s kým činiti, Freund- schaft machen, sich befreunden. Jg., V. S nimi se přátelili. Br. Přátelka, y, f. = přítelkyně. Na Slov.
Koll. Přátelili, vertraulich, familiär. Šm.
Přátelnosť, i, f., die Vertraulichkeit,
Familiarität. Šm. Přátelský, přítelský (zastr., ale na Mor.
posud, Hý.); přátelsky, po přátelsku. Pl.: |
přátelští sousedé. — P., dobromyslný, pře-
jící, freundschaftlich, freundlich. P. mluvení s lidmi, náchylnosť, V., obcování, slova, Kram., políbení, psaní, pozdravení, Ros., oběd, D., narovnání, Us., nařízení, Sych., svazek. Šm. Jde naň během p-ským, lesť však v mysli kuje. U Litom. Dš. P. sváda (sváda mezi přátely). Dal. 144. Hněv p-ský krátký. Pk. P-ské služby se neúčtují. Pk. P-ským během koho získati. V. Všecku pilnosť vynaložiti má, aby strany přátelským během smluvil. Nar o h. a k. Dal od sebe promluviti, že ta věc až posud na přátelském jednání byla, über die Sache war die Vergleichsverhandlung im Zuge. Žer. Povolil k p-skému jednání. Žer. Dluhů buď p-ským n. soudným způ- sobem (gütlich o. gerichtlich) dobývati. Faukn. P-sky rozprávěti s někým; p-sky někomu děkovati. V. — v čem: v promlouvání (po- vlovný). V. — P., příbuzný, verwandt. V., Ros., D. Kdo pak je to? Můj p. Na Mor. Hý. P. rada, der Familienrath. Požádá-li syn některý na otci dílu, otec s radú p-skou má mu díl dáti. Tov. 83. Přátelství, í, n. = přízeň odměnná, die
Freundschaft, gegenseitige Liebe , Gunst. Kom. J. 93. P. s někým míti, udělati. V. V p. se dáti, p. učiniti. D. P. jest mezi námi. Us. V p. s někým býti. Blízké, tajné p. Us. Svazek milosti a p. P. stálé, dobré, důvěrné, pevné, trvanlivé, věčné, nerozluči- telné, obecné, neobyčejné, veliké, upřímné; nejtužší svazek n. uzel přátelství. V. P. je- dněch s druhými. Br. V p. s někým vstou- piti, Br., vejíti. Ben. V. Vzor, cena, účel ušlechtilého p. MP. 171. P. obnoviti, vypo- věděti, roztrhnouti, rozloučiti, zrušiti, rozvésti. Jg. Nevyjde to z p. (i když původci něco ne- prospěje, bude to známému v hod). Dch. Dobré p. š někým zachovávati. Bart. 4. 25. Mířené p. jako v březnu led. Č. M. 236. A jest p. dobrovolné mnohem většie při- rozeného. Vš. VI. 35. P. a láska velikého počtu nemilují. Pk. Lepší p. než peníze; Nežli s kým v.p. vstoupíš, potřeba s ním prostici soli stráviti; S kým se obíráš a p. máš, k tomu buď otevřený. Lb. Z ručky do ručky dělá nejlepší pořádnost (dobré přátelství). Prov. I v p. míra dobrá. Č., Pk. Vz Přítel, S. N. — P., skutek přátelský, der Freundschaftsdienst. P. prokazovati někomu n. k někomu. V. Někomu v něčem p. pro- kázati. — P. krevní = příbuznosť, die Ver- wandtschaft. P. po rodu. V. Krví a přátel- stvím býti spojenu. Har. Blízkým p-stvím rodu (= krevním) spřízněný. V. Přátelstvo, a, n.= přátelé, příbuzenstvo,
die Freundschaft, Verwandten. Bylo všecko p. pospolu. Us. Všeho p-stva ani korcem máku by se nedopočítal. Pk. — P. = přá- telství. Jejich p. se roztrhlo. Sych. Lepší p. nežli peníze. C. Pratések (pratýsek), sku, m., hlavní sloup
v plotě, der Hauptpfahl im Zaune. Us. Pratesť, ě, m. = prasveker. Vinař.
Pratestina, y, f. = prasvekruše. Bern.
Prateta, y, f., des Grossvaters Schwester.
Rohn. Pratchán, a, m. Bž. 237. Vz Pra-, Der
Grossschwäher. V. |
||
|
|||
Předchozí (888)  Strana:889  Další (890) |