Předchozí (889)  Strana:890  Další (891) |
|
|||
890
|
|||
|
|||
Pratchýně, ě, f., die Grossschwiegermutter.
V. Práti, peru, péřeš, péře, péřeme, péřete,
perou (a v obec. mluvě: peru, pereš, pere atd.); peř (per), pera (ouc), pral, prán, ání. Cf. Bráti, Dráti. P. z koř. pr. Gb. Hl. 146. P., strsl. ръrati, lit. perti, periu (baden, eig. schlagen mit dem Badequast), sr. ind. sphar, spharati, aus einander ziehen, spannen. Mkl. aL. 26. (Hý.). — P. = bíti, sehlagen; mýti, čistiti, waschen. — abs. Per, jen se neomoč. Wasch mir den Pelz, mach mir ihn aber nicht nass. Dch. Dnes slunce velmi pere (pálí, sticht). Us. Když pere (zlá žena), čert ji bere; když koláče peče, div se nevzteče. Prov. — co, koho: prádlo, Us., šaty, V., kůže. D. Mnoho p., málo věšeti. Prov. Sk., Lb. Má moc prat a málo věšat. Na mor. Zlínsku. Brt. Má veľa prať a málo věšať. (O nevytrvalém.). Mt. S. Pořád špinavé prá- dlo p. (míti pořád hnusné spory). Dch. Co pereš (biješ) toho chlapce V Us. -— čím. Neper (netřískej, nebouchej) těmi dveřmi tak ! Na Mor. Hý. - koho, co čím:
kyjem někoho p. V. Šaty mýdlem p. Kom.
— (čím) kam: (do čeho, nač, v co): bičem do koní. Sych. Slunce mi pere do sklepa, Toms., do oken (svítí). Látro hromů ať do něho pere. Sych. P. do sebe (hltavě jísti). Us. Brt., Sd. P. do jídla. Dch. P. na někoho (tlouci). Kat. 2889. Ježto (děvečka) pere (tluče) na hrad. Arch. I. 141. V tu kóži prachu biči ze svého ramene. Kat. 2295. Voda prala na loď. Us. Slunce mi na hlavu pere (svití). Toms. Hned pral na ně tesákem. Svěd. Vítr pere v duté skaliny. Ráj. Na zeď berany prali (tloukli). Flav. Neper do těch vrat tak kamenem (netluc tak násilně). Us. na mor. Drahansku. Hý. — z čeho: zlato z pisku p., Vys., ze špíny, z nápařky, z vlažného. Us. P. ručník z mýdla. Mor. p. 131. (Zb.). co jak: na čisto. Šp. z čeho kde. Všichni z Jedné vody a na jedněch lávkách péřeme. Č. — se, bíti se, sich schla- gen, balgen. Páni se perou, sedláci nastavte vlasův. Prov. Kde se mydlí, dobře se pere. Sp. Kdo se chce práti, musí všecku silu se- brati. Pk. P. se = tlačiti se, sich drangen. U Olom. Sd. Neper se, nebudeš bit, nehraj, neprohráš, praví sv. Barnabáš. U Náchoda. Dr. — co, se kde, s kým. V té hospodě každou neděli se perou. Pořád se ženou se pere. Toms. S kantorem se práti (dáviti se, blíti). Jg. Uzřel v nějaké vsi děvečku, ana u studnice šaty pere. V. Před sousedy na potoce husy se perou. Er. P. 115. Plínky v rybníce p. Er. P. 83. — se oč. Praly se děvečky o vojáka. Er. P. 240. - kdy. V pondělí a úterý hospodyně, ve středu, ve čtvrtek podruhyně, v pátek a v sobotu samé svině (perou). Us. u Chrud. K. Pánek. Přáti a přiti, přeji, přej, přeje (íc), přál,
(příl) přán a přín, přání; přávati (zastr. pří- váti). P., staženo z přijati, koř. pri, favere. Mkl. aL. 128. Vz Hřáti. -P . =přítelem
byli, rád býti čemu, gewogen, geneigt, gün-
stig sein, wohlwollen, gern haben; někoho v držení nějaké věci rád viděti, einem etwas gönnen, vergönen; dopustiti, povoliti, po- příti, erlauben, lassen, einräumen; žádati, |
wünschen, anwünschen. Jg. — abs. Šťastný-li
jest někdo, nehleď šilhavě, přej; neštěstí má, lituj. Kom. Přej a bude ti přáno. Č. Přej, bude ti přáno; dej, bude ti dáno. Vz Ště- drosť. Lb. Přej hlavo a bude ti přáno. Pk. — komu, čemu. On mi přeje. D. Já mu
přeju (mám ho rád). Us. u Jilemn. Jedné straně více přáti nežli druhé (straniti). V. Jemu každý přeje. V. Přej bližnímu. Kom. Štěstí mu přeje. D. On si přeje (dobře jí a pije). Us. Dch. Kdo si přeje, brzo sklidí. Vz Šetrnost'. Lb. Přáti si = hověti si. Us. na Moravě. Brt. Smělému štěstí přeje. Dch. Přeje mu co pes kočkám (n. co valach hří- běti). Tenkrát Němec Čechu přeje, když se had na ledě hřeje. Prov., Jg. Komu přeje štěstí, pomůže mu na kůň vsésti. Lom. — Háj. — komu jak: ze srdce, z celé duše. V. Neb jí z srdce všeho přála. Dh. 7., 19. P. někomu nad jiné. J. tr. P. komu odkladů podlé práva. Er. Přeji mu od srdce všeho. Sych. Mnozí v hlavu mu nepřáli. Star. let. — komu čeho. Všeho dobrého mu přeji.
V. Než kdo chce z dobrého přátelství od koho při vésti, toho se každému přeje. Zř. F. I. A. X. Přeje se toho každému, aby sobě dal úředníkům JMK. na to vydaným peníze přepáliti. Nar. o h. a k. Přeje mu tako- vého vítězství. Br. Přejte mi té radosti. D. P. někomu hospody. V. P. si něčeho. Dch. Přeješ-li toho i mně? Výb. I. 613. Mne jedno i té cti přejte. Alx. My jsme jim přáli práva. NB. Tč. Chti-li se táhnúti na svědomí, páni toho přejí. Půh. II. 222. Jáz biskupstva přeju bratru mému. Dal. 85. Dlouhého zdraví, dobrého zažití, někomu přáti. Us. — komu čeho kde. Trhu a živnosti v tom městě mu přáli. Br., Bl. Přál mu hospody u sebe. V. — Háj., Št. — komu co. Kdo nic nemá, přeje si něco, kdo něco má, přeje si všecko. Č. Musíš všem dobré přáti. Č. — Poznam. Obyčejnější a lepší vazba jest: p. komu čeho. — čeho nač: Někomu štěstí na cestu p.
D. -- aby. Přeji Vám, abyste se dobře měli. Us. Přál bych, aby se to stalo. Us. Prátle, e, f., plácačka na odrážení míče
kendy, palestra. Us. Pratní, opratní, Leitseil-. P. kůň. Rohn.
Pratvar, u, m., das Urbild, die Urform.
Krok. Pra-um, u, m., die Urvernunft. Mus. 9. 423.
Prav, a, m., ves u Pardubic.
Práv, vz Pravý. — P., adv., právě, ge-
rade so. P. jako hvězda proti slunci. Ms. 14. stol. C. To jest jen znamenie vnitřnie pokory, jako p. došek vytčený znamenie S jest krčmy a obruč vína. O 7 vstup. Pravačka, y, f. - pravice, die rechte Hand. Us. u Bydž. Nk. — P., ženská, která více pravou rukou pracuje. D. Pravák, a, m., zvyklý pracovati pravou rukou, der Rechtsarbeiter, Rechtshändler. Hš. P. a levák = obouruční. V. Pravápno, a, m., Urkalk, m.
Právati = praviti, spravovati. Tři jsú
zvláštie zpořiezenie (řády) a vždy nižšie skrze vyššie sebe má zpořiezeno a praváno býti. Št. (Č.). 2. Právati, vz Práti.
Přávati, vz Přáti.
|
||
|
|||
Předchozí (889)  Strana:890  Další (891) |