890

Pratchýně, ě, f., die Grossschwiegermutter.
V.

Práti, peru, péřeš, péře, péřeme, péřete,
perou (a v obec. mluvě: peru, pereš, pere
atd.); peř (per), pera (ouc), pral, prán, ání.
Cf. Bráti, Dráti. P. z koř. pr. Gb. Hl. 146.
P., strsl. ръrati, lit. perti, periu (baden, eig.
schlagen mit dem Badequast), sr. ind. sphar,
spharati, aus einander ziehen, spannen. Mkl.
aL. 26. (Hý.). — P. = bíti, sehlagen; mýti,
čistiti, waschen. — abs. Per, jen se neomoč.
Wasch mir den Pelz, mach mir ihn aber
nicht nass. Dch. Dnes slunce velmi pere
(pálí, sticht). Us. Když pere (zlá žena), čert
ji bere; když koláče peče, div se nevzteče.
Prov. — co, koho: prádlo, Us., šaty, V.,
kůže. D. Mnoho p., málo věšeti. Prov. Sk.,
Lb. Má moc prat a málo věšat. Na mor.
Zlínsku. Brt. Má veľa prať a málo věšať.
(O nevytrvalém.). Mt. S. Pořád špinavé prá-
dlo p. (míti pořád hnusné spory). Dch. Co
pereš (biješ) toho chlapce V Us. -— čím.
Neper (netřískej, nebouchej) těmi dveřmi

tak ! Na Mor. Hý. - koho, co čím:

kyjem někoho p. V. Šaty mýdlem p. Kom.
— (čím) kam: (do čeho, nač, v co):
bičem do koní. Sych. Slunce mi pere do
sklepa, Toms., do oken (svítí). Látro hromů
ať do něho pere. Sych. P. do sebe (hltavě
jísti). Us. Brt., Sd. P. do jídla. Dch. P. na
někoho (tlouci). Kat. 2889. Ježto (děvečka)
pere (tluče) na hrad. Arch. I. 141. V tu kóži
prachu biči ze svého ramene. Kat. 2295.
Voda prala na loď. Us. Slunce mi na hlavu
pere (svití). Toms. Hned pral na ně tesákem.
Svěd. Vítr pere v duté skaliny. Ráj. Na
zeď berany prali (tloukli). Flav. Neper do
těch vrat tak kamenem (netluc tak násilně).
Us. na mor. Drahansku. Hý. — z čeho:
zlato z pisku p., Vys., ze špíny, z nápařky,
z vlažného. Us. P. ručník z mýdla. Mor. p.
131. (Zb.). co jak: na čisto. Šp. z čeho
kde. Všichni z Jedné vody a na jedněch
lávkách péřeme. Č. — se, bíti se, sich schla-
gen, balgen. Páni se perou, sedláci nastavte
vlasův. Prov. Kde se mydlí, dobře se pere.
Sp. Kdo se chce práti, musí všecku silu se-
brati. Pk. P. se = tlačiti se, sich drangen.
U Olom. Sd. Neper se, nebudeš bit, nehraj,
neprohráš, praví sv. Barnabáš. U Náchoda.
Dr. — co, se kde, s kým. V té hospodě
každou neděli se perou. Pořád se ženou se
pere. Toms. S kantorem se práti (dáviti se,
blíti). Jg. Uzřel v nějaké vsi děvečku, ana
u studnice šaty pere. V. Před sousedy na
potoce husy se perou. Er. P. 115. Plínky
v rybníce p. Er. P. 83. — se oč. Praly se
děvečky o vojáka. Er. P. 240. - kdy.
V pondělí a úterý hospodyně, ve středu,
ve čtvrtek podruhyně, v pátek a v sobotu
samé svině (perou). Us. u Chrud. K. Pánek.

Přáti a přiti, přeji, přej, přeje (íc), přál,
(příl) přán a přín, přání; přávati (zastr. pří-
váti). P., staženo z přijati, koř. pri, favere.

Mkl. aL. 128. Vz Hřáti. -P . =přítelem

byli, rád býti čemu, gewogen, geneigt, gün-
stig sein, wohlwollen, gern haben; někoho
v držení nějaké věci rád viděti, einem etwas
gönnen, vergönen; dopustiti, povoliti, po-
příti, erlauben, lassen, einräumen; žádati,

wünschen, anwünschen. Jg. — abs. Šťastný-li
jest někdo, nehleď šilhavě, přej; neštěstí má,
lituj. Kom. Přej a bude ti přáno. Č. Přej,
bude ti přáno; dej, bude ti dáno. Vz Ště-
drosť. Lb. Přej hlavo a bude ti přáno. Pk.

— komu, čemu. On mi přeje. D. Já mu
přeju (mám ho rád). Us. u Jilemn. Jedné
straně více přáti nežli druhé (straniti). V.
Jemu každý přeje. V. Přej bližnímu. Kom.
Štěstí mu přeje. D. On si přeje (dobře jí
a pije). Us. Dch. Kdo si přeje, brzo sklidí.
Vz Šetrnost'. Lb. Přáti si = hověti si. Us.
na Moravě. Brt. Smělému štěstí přeje. Dch.
Přeje mu co pes kočkám (n. co valach hří-
běti). Tenkrát Němec Čechu přeje, když se
had na ledě hřeje. Prov., Jg. Komu přeje
štěstí, pomůže mu na kůň vsésti. Lom. —
Háj. — komu jak: ze srdce, z celé duše.
V. Neb jí z srdce všeho přála. Dh. 7., 19.
P. někomu nad jiné. J. tr. P. komu odkladů
podlé práva. Er. Přeji mu od srdce všeho.
Sych. Mnozí v hlavu mu nepřáli. Star. let.

— komu čeho. Všeho dobrého mu přeji.
V. Než kdo chce z dobrého přátelství od
koho při vésti, toho se každému přeje. Zř.
F. I. A. X. Přeje se toho každému, aby sobě
dal úředníkům JMK. na to vydaným peníze
přepáliti. Nar. o h. a k. Přeje mu tako-
vého vítězství. Br. Přejte mi té radosti. D.
P. někomu hospody. V. P. si něčeho. Dch.
Přeješ-li toho i mně? Výb. I. 613. Mne jedno
i té cti přejte. Alx. My jsme jim přáli práva.
NB. Tč. Chti-li se táhnúti na svědomí,
páni toho přejí. Půh. II. 222. Jáz biskupstva
přeju bratru mému. Dal. 85. Dlouhého zdraví,
dobrého zažití, někomu přáti. Us. — komu
čeho kde. Trhu a živnosti v tom městě
mu přáli. Br., Bl. Přál mu hospody u sebe.
V. — Háj., Št. — komu co. Kdo nic nemá,
přeje si něco, kdo něco má, přeje si všecko.
Č. Musíš všem dobré přáti. Č. — Poznam.
Obyčejnější a lepší vazba jest: p. komu čeho.

— čeho nač: Někomu štěstí na cestu p.
D. -- aby. Přeji Vám, abyste se dobře měli.
Us. Přál bych, aby se to stalo. Us.

Prátle, e, f., plácačka na odrážení míče
kendy, palestra. Us.

Pratní, opratní, Leitseil-. P. kůň. Rohn.

Pratvar, u, m., das Urbild, die Urform.
Krok.

Pra-um, u, m., die Urvernunft. Mus. 9. 423.

Prav, a, m., ves u Pardubic.

Práv, vz Pravý. — P., adv., právě, ge-
rade so. P. jako hvězda proti slunci. Ms.
14. stol. C. To jest jen znamenie vnitřnie
pokory, jako p. došek vytčený znamenie
S jest krčmy a obruč vína. O 7 vstup.
Pravačka, y, f. - pravice, die rechte
Hand. Us. u Bydž. Nk. — P., ženská, která
více pravou rukou pracuje. D.
Pravák, a, m., zvyklý pracovati pravou
rukou, der Rechtsarbeiter, Rechtshändler. Hš.
P. a levák = obouruční. V.

Pravápno, a, m., Urkalk, m.

Právati = praviti, spravovati. Tři jsú
zvláštie zpořiezenie (řády) a vždy nižšie
skrze vyššie sebe má zpořiezeno a praváno
býti. Št. (Č.).

2. Právati, vz Práti.

Přávati, vz Přáti.