891

Pravčice, dle Budějovice, Prawtschitz,
ves u Kroměříže.

1. Pravda, y, f. — P., co jest praveno,
vyřknuto od božstva, fas, das Recht. V tomto
smyslu, co výrok boží, na němž právo se
zakládá, přichází slovo to několikrát ještě
v Tov., na př.: p-du velebiti, ač hlavní vý-
znam za onoho věku již byl jako jest nyní,
t. j. protiva lži. Vacerad ještě překládá:
pravda, fas, lex divina, právo = jus humanum.
Bdl. Sr. též pravdomluvec = věštec, jenž
věští, co mu Bohem (ať již slovem ať vni-
terním osvícením atd.) bylo praveno. Hý. —
P., shoda věci s jinými neb sebou samou,
die Wahrheit. Základ, osnova, podval, pod-
klad, obsah p-dy. Šš. J. 23. P-du nějaké
věci, příběhu atd. ukázati. Příkladů mnoho
jest pohotově k potvrzení té pravdy. Sych.
Pochybovati o pravdě úsudku, propovědí,
výroku. P. té propovědí zřejma jest, v oči
bije. Bůh jest p. pouhá. Pravdě, pravdy,
k pravdě podobnosť. Jg. P-dě podobné a
blízké; nedaleko od pravdy; což se s pravdou
srovnává; věc ku pravdě podobná. V. Skutek
pravdu vykládá. Ros. P-dy barvu šalbám
světa dávati. Kom. P. nemění se časem;
Když co samo v sobě za pravdu jest. Pr.
Co p., to p. Pr. Tento příběh znova potvr-
zuje pravdu, že . . . Bs. Jíti po pravdě. Bs.
— P., shoda řeči s věcí samou a s vnitřním
stavem mluvícího; opak: lež, die Wahrheit.
P. pouhá, pravá, pravdivá, čistá, jistotná,
prostá, pravdoucí, skutečná, Jg., holá, živá.
Dch. To je svatá, svatosvatá, čirá, věrná,
spravedlivá p. Km. Ale to je p. pravdoucí.
Mor. P. II. 31. Vidím v pravdivé pravdě.
Kom. Toť jest boží p.; Tu se pravdy čisté
dočtete. Sych. P-dy milovný. Láska k p-dě.
D. P-dy hájiti, brániti; p-du zastávati; nad
p-dou ruku držeti; p-dy chrániti; státi s p-dou,
při p-dě, podlé p-dy; o p-du se zasaditi;
ku p-dě přistoupiti; p-dě povoliti, místo
dáti; ku p-dé se přimluviti; p-dě v něčem
uskrovniti a lži pochlebovati. V. Jungmann
po p-dě vyznává. Ht. Brs. 254. Řeči p-dy
plné. BO. Pravím v pravé p-dě. BN. Pravú
p-du pravíš. BN. U víně p.; pouhou, čistou
p-du někomu říci; říci komu do p-dy; jen
s p-dou ven, heraus mit der W.; nezakládá
se to na p-dě. Dch. P. nezneuctí. Km. Cestou
p-dy choditi. Dl. Po p-dě mluviti. Kos. Hle-
dej p-dy, slyš p-du, uč se p-dě, prav p-du,
drž p-du, braň p-dy až do smrti. Hus. I. 7.
Způsob, kterým pohané pravdu vinou svou
utlačovali a potratili. Sš. I. 28. Zpytovati,
bádati, hlásati, vykládati, hájiti p-du. Sš. I.
254. Napomenutí k seznání pravdy, die Wahr-
heitserinnerung ; Když se půtah ku p-dě po-
dobá, die Wahrscheinlichkeit einer Anzei-
gung; Nikomu ani z přízně ani z nepřízně
pouhou p-du nepověděti (aussagen). J. tr:
Vím, jak jde na p-du. Sá. P-dč svědectví
vydati. Us. Všk. Nelze po p-dě tvrditi, in
Ubereinstimmung mit der Wahrheit. Št.
Rozml. 388. Svět má v nenávisti p-du. Pref.
323. P-du mluvil; P-du v řeči míti. Dal.
9., 142. V p-dě nestáti; P-du mluviti a lež
složiti. Bart. 2.. 1tí.; 2., 17. P-du máš, ako
dvakrát dva sú čtyry; Aj oči si dá vykláť
za p-du. Mt. S. Od p-dy vzdálený, oddělený;

s p-dou se chybovati. Jg. Na p-dě pochy-
biti. St. skl. P-dě ublížiti. D. P-dy mluvný
jsi. Hus. Není s ním nic, neb nestojí pravdě.
Sych. Není tomu žádná pravda. Us. Od p-dy
daleký. V. P-du seznati, V., znáti, učiti,
zvěstovati. Us. Čistou p-du předkládati. Šm.
Pouhou p-du pověděti. Alx. Z odporu p. se
vyhledává. Pr. Ku p-dé státi, vz Slovo. Bs.
P-dy někomu pomáhati. Bs. Dobře lháti bez
p-dy. P-du ve všem někomu mluviti; P-dě
uškoditi. Kat. 3126., 1893. Duch sv. vás ve
všelikou p-du uvede; Projevování a vysky-
tovaní se p-dy, její na smysl a vůli člověckou
působení; vliv p-dy na umravnění a upra-
vení člověka. Sš. J. 256., I. 27. Bezmála
s p-dou potkáme se za to majíce, že . . Sš.
Mt. 19. Tak příkaz císaře musel p-dě pro-
roka sloužiti. Sš. Mt. 34. Dělá, jakoby jemu
na čiré, pouhé a holé p-dě toliko záleželo.
Sš. Mt. 36. Nyní ututlána byla pravda ta
neblahým oním o původu jednotlivých běd
náhledem. Sš. Mt. 69. Od p-dy poněkud od-
stoupiti. Sš. Mt. 74. Dogmatický vývodek
předešlého výkladu přede p-dou evangelickou
obstáti nemůže. Sš. Mt. 82. Vezdy jenom
p-dy píleti.-Sš. Mt. 83. Holou, čirou, čistou
p-du pronésti. Sš. Mt. 125. Sekty veškery
více nebo méně pravd stěžejných křesťanstva
odpadly. Sš. Mt. 229. Milovník p-dy. Sš. Oa.
252. Nauka křesťanská čirou a pouhou p-du
sebou obnáší. Sš. O. 243. P-dě učiti, p-du
utlumiti, utlačiti. Sš. II. 365. Bludaři p-dy
nemají; o p-du nestáti; poznání p-dy; od-
porovati, protiviti se p-dě; svrchovaná p.;
půtky pro p-du boží podnikati; p. má silné,
lež slabé nohy fdí staré přísloví židovské];
p. boží vezdy horu bóře nad bludy i nej-
slibnějšími. Sš. II. 376. Nemůže zajisté p. se
měniti a jinačiti; přesnou p-du čerpati z písem
sv. Sš. II. 369. Pro p-du vezdy na čase jest.
Sš. II. 371. P-du utiskovati; od p-dy se od-
vrátiti, Sš. II. 372.; samu pak povahu p-dy
té místněji vystihuje; p. vede k pobožnosti,
pravému v Bohu životu; p-dou se honositi.
Sš. II. 382. Co pravil, srovnává se s p-dou.
Sš. II. 386. Člověk odvratný od p-dy; p-dě
se podrobiti. Sš. II. 388., 387. Podobnosť
nám stačiti musí tam, kde čiré a jasné p-dy
dopátrati se nemůžeme. Sš. Ž. 5. Namítala
se jim nejednou pochybnosť o pravdě kře-
sťanské. Sš; Ž. 7. Pro dotvrzení p-dy vece.
Sš. J. 48. Čirou p-du komu pověděti. Sš. J.
69. Snaha po p-dé. Ib. Vytýká důrazně p-du
nyní hlásati se mající. Sš. J. 71. P. ta pak
vynikne, když ... Sš. J. 72. V tom náhledu
jen částečná p.,nevšak celá se nalézá. Sš. J.
85. Židé ... neuznáním svojím veleby synovy
a odpíráním jemu svrchované úcty vypadají
docela ode p-dy. Sš. J. 89. Proti p-dě se
zatvrditi. Sš. J. 95. Docela p-du toho vý-
roku za nemožnu vydávají. Sš. J. 108.
Veliké p-dy omamují zlé lidi a skormucují
lidi slabé, ale potěšují lidi dobré. Veškera
snaha naše musí tam jíti, abychom nad
pravdami Páně rozkoš pocitovali a z nich
k věčnému životu sílu vážili. Ib. Vnímavosť
a chopnosť pro pravdu. Sš. J. 109. Domněnka
ta spoléhá na té spotvořené p-dě. Sš. J. 159.
Aby docela p. netoliko po smyslu, nébrž
také po slově a výhovoru se slovy žalmu