Předchozí (892)  Strana:893  Další (894) |
|
||||
|
||||
|
||||
Pravda — Pravdolibný.
|
893
|
|||
|
||||
naděje. Č. — O p-dě a její moci vz Rb.
270. — P., adv. = ovšem, arci, tak jest, freilich, wohl. Matka ti to dala? Pravda, že ona. Plk. Otec mu to p. rozpovídáł, ale on nic nedbáł. Na mor. Zlínsku. Brt. Ba pravda, kdo by to byl do něho řekl! Us. Hý. — P., tvrdíme-li něco. Jest,p., to jest p., není p. Us. Není-li p.? D. Ó by nebylo p-da! Kom. Není-li pravda, že se z prázdného špatně pije? Prov. To jest tak pravda, jako že veš kašle. Prov. Máte pravdu (dle něm., lépe rus.: vaše pravda). Jg. Na mou p-du (věru). Us. Všk. P., ako pán Boh na nebi. Mt. S. — P. (v biblí) = věrnost, die Recht- schaffenheit, Wahrheit, Redlichkeit. Na mou p-du, dobře máte. Us. —P., právo, spravedl- nost, das Recht, die Gerechtigkeit. Rus. pravъda. Mkl. B. 211. P. značilo spravedlnosť i právo i později pravdu. Jir. Mus. 1878. 127. Již jest na p-dě boží (nebožtíkem). Ros. Us. v Solnicku, v Rychn., v Litomyšl, a snad všude v Čechách jako i na Mor. Hý., Vk., Dš., Sml., Sá. Čině těm pravdu, kdož násilé trpěli. Pulk. Pán Bůh vysoko, král daleko, pravdy a spravedlnosti ve světě málo. Vz Peklo. Č. Na kom vláda na tom p-da. Rb. Čiň p-du (justitiam). BO. Lépe jest maličko s p-dú nežli mnohé užitky s křivdú, melius est partim cum justitia. Bib. Prov. 16. 8. Až bychom zemi ku právu a pravdě po- stavili. Rkp. 1394. Aby p-du činiti slíbili. Pulk. Na p-dě má seděti rychtář, aby se pravda křesťanóm stala. Ms. pr. Byl ke vší p-dě všem spomocný. St. skl. V. 1. Jí p-du učiniv pryč jel. Leg. Někde jest obyčej, že 12 mužóv volí, jenžby p-dy rychtářovi činiti pomáhali. Práva konš. Někomu za p-du dáti; Zjednati někomu p-du, zu seinem Rechte verhelfen; p-du podržeti, Recht behalten. Dch. Zná se v p-dě. NB. Tč. Zná-li mi se k dluhu, znáf mi se k věrné p-dě. NB. Tč. Znají-li se v tom, tehdy se znají k pravé p-dě. Půh. I. 128. Aby mi učinil od svého šafáře p du; Chtí se ku p-dě přimluviti; P. se jim má státi; Já jsem vždy byl hotov od svého člověka p-du učiniti; Měšťěné olo- múčtí učiní p-du od Petra Mabce o ostatek peněz; Chtí svú p-du vyvésti s dobrým svědomím před ním; Král přikázal všem pánuom, abychom každému p-du činili. Půh. II. 115., 138., 237., 434., 455., 599., 627. Zbyněk jim p-dy pomáhal. Půh. I. 267. Aby mi od nich p-dy pomohl. Půh. II. 425. A po- kázali-liby dskami, p. se jim má státi; Páni tu věc odložili do Brna a tu chtí dsky sly- šeti a podlé desk chtí p-du súditi. Půh. II. 129., 448. Kdež jsú práva nalezena k libostí ale ne ku p-dě;Ktož své p-dy netbá, právo jemu také nerádo přeje. O. z D. č. 28., 57. P-du vynésti. Chč. 383. Když mi přeje, tedy mi p-dy pomáhá. Exc. P. = justitia. Bibl. (Jir.). Nechvalno nám v Nemcěch iskati pravdu: u nás p. po zákonu svata. LS. v. 110. Sprosi kněžnu utr Vyšegradě: na po- pravu ustaviti pravdu. LS. v. 27. Vz Usta- viti. A tak velikú ustanovenú pravdu. O. z D. (Arch. II. 502.). Kdož mi p-du učiní. Pass. 242. Má-li kto k nim které právo, hledajž právem a má se jemu pravda státi; Žaloby jsou zjednány tak, jakž každého |
pravda záleží. O. z D. Aby se bohatému
i chudému stala pravda. Kn. dr. LVI. P-du velebiti a křivdu tupiti. Ib. 33. Aby všude a ve všem p-da. při súdu zemském držána byla. Vš. 438. Člověk jeden sešlý, nemoha p-dy požiti v súdě, prosil ciesaře. Št. Bóh p-dy mé, deus justitiae meae. Žalt. Klem. 4. 2. Stójž v p-dě, sta in justitia. Eccl. 2.1. Mojžieš bil, mstě p-du nad křivdú. Št. N. 168. Úřed- níci aby bohatému i chudému p-du činili. O. z D. Mnohý v súdě těžce blúdí, věře, aby on byl snažen p-dy pomoci každému (Jedermann zum Rechte verhelfen), bohatému i chudému by zároveň p-du činil. Smil v. 649. Vz Bdl. Obr. LS. 145. — P., právo sporné, pře, der Process. Má také purkrabie, když súd zemský bude ... pánóm pokoj učiniti k sly- šení p-dy. O. z D. 358. — Vz více v Bdl. Obr. LS. 84., 120., Mus. 1878. 127. - P., právní stav, der Rechtszustand. Ažbychom zemi ku právu а p-dě přivedli, jakož jest dříve za našich předkóv v p-dě stála. A nad to pak i dále, ažbychom již i zemi ku právu a p-dě obstanovili a přivedli a opět kdy znova ta pravda od koho nad kým z nás rušena byla neb nedržána: tehdy slibujem věrně podlé sebe státi. Arch. 1. 55., r. 1395. (Gl.). 2. Pravda, y, i, zříceniny zámku u Koně-
top v Žatecku na Čbáně. Vz. S. N. Pravděpodobnosť, i, f., die Wahrschein-
lichkeit P. mathematická, prostá či absolutní, vzájenmá či relativní, jednoduchá, důvodná či deduktivní (a priori), návodmi či induk- tivní (a posteriori). Vz Stč. Alg. 183., 185., 184. Počet p-sti. Ib. 184. Pravděpodobný, wahrscheinlich.
Pravditi, il, ěn, ění, za pravda jistiti,
für wahr sagen. L. Pravdivosť, i, f., pravda, skutečnosť, die
Wahrhaftigkeit, Wirklichkeit. P. rukopisu. L. Vz Pravosť. To má svou p. Dch. — P., láska ku pravdě, pravdomluvnost, die Wahr- heitsliebe. D. Pravdivý, s pravdou se srovnávající, jistý,
skutečný, wahr, wahrhaftig, gegründet, echt. P. křesťan, příběh, podobizna, pravda, D., text, Kom., řeč. V. P. o věcech vedomosť. Plk. Za pravdivé mluviti (jistiti). V. P. bytosť. Dch. Pravdivého slova zřídka pronese. Sych. --- v čem. V tom zajisté jest přísloví p-vo. Pověsí o Pánu fariseů došlá nebyla ve všem p-va. Sš. J. 64. — P., pravdomluvný, wahr- heitsliebend, wahrhaft. P. člověk. V. Pravdna, y, f., pravověří (Sš.), blahověří (Sm.), orthodoxia, zast. Rozk. Pravdoborný, pravdu bořící, die Wahr-
heit zerstörend. V Kristu vášně p-né není. Sš. J. 125. Pravdocit, u, m., Wahrheitsgefühl, n. Sm.
Pravdodatel, e, m., zákonodárce, legis-
lator. Bdl. Obr. LS. 110. Pravdodatný=pravdu (= právo) dáva-
jící n. obsahující, gesetzgebend, gesetzent- haltend, Gesetz-. Jg. P. desky. LS. v. 51. Vz Bdl. Obr. LS. 110. Pravdolibce, e, m., der Wahrheitsfreund.
L. Pravdolibnosť, i, f. = pravdolibosť.
Pravdolibný, wahrheitsliebend. Krok.
|
|||
|
||||
Předchozí (892)  Strana:893  Další (894) |