Pravda — Pravdolibný.

893

naděje. Č. — O p-dě a její moci vz Rb.
270. — P., adv. = ovšem, arci, tak jest,
freilich, wohl. Matka ti to dala? Pravda, že
ona. Plk. Otec mu to p. rozpovídáł, ale on nic
nedbáł. Na mor. Zlínsku. Brt. Ba pravda,
kdo by to byl do něho řekl! Us. Hý. —
P., tvrdíme-li něco. Jest,p., to jest p., není
p. Us. Není-li p.? D. Ó by nebylo p-da!
Kom. Není-li pravda, že se z prázdného
špatně pije? Prov. To jest tak pravda, jako
že veš kašle. Prov. Máte pravdu (dle něm.,
lépe rus.: vaše pravda). Jg. Na mou p-du
(věru). Us. Všk. P., ako pán Boh na nebi.
Mt. S. — P. (v biblí) = věrnost, die Recht-
schaffenheit, Wahrheit, Redlichkeit. Na mou
p-du, dobře máte. Us. —P., právo, spravedl-
nost, das Recht, die Gerechtigkeit. Rus.
pravъda. Mkl. B. 211. P. značilo spravedlnosť
i právo i později pravdu. Jir. Mus. 1878.
127. Již jest na p-dě boží (nebožtíkem). Ros.
Us. v Solnicku, v Rychn., v Litomyšl, a snad
všude v Čechách jako i na Mor. Hý., Vk.,
Dš., Sml., Sá. Čině těm pravdu, kdož násilé
trpěli. Pulk. Pán Bůh vysoko, král daleko,
pravdy a spravedlnosti ve světě málo. Vz
Peklo. Č. Na kom vláda na tom p-da. Rb.
Čiň p-du (justitiam). BO. Lépe jest maličko
s p-dú nežli mnohé užitky s křivdú, melius
est partim cum justitia. Bib. Prov. 16. 8.
Až bychom zemi ku právu a pravdě po-
stavili. Rkp. 1394. Aby p-du činiti slíbili.
Pulk. Na p-dě má seděti rychtář, aby se
pravda křesťanóm stala. Ms. pr. Byl ke vší
p-dě všem spomocný. St. skl. V. 1. Jí p-du
učiniv pryč jel. Leg. Někde jest obyčej, že
12 mužóv volí, jenžby p-dy rychtářovi činiti
pomáhali. Práva konš. Někomu za p-du dáti;
Zjednati někomu p-du, zu seinem Rechte
verhelfen; p-du podržeti, Recht behalten.
Dch. Zná se v p-dě. NB. Tč. Zná-li mi se
k dluhu, znáf mi se k věrné p-dě. NB. Tč.
Znají-li se v tom, tehdy se znají k pravé
p-dě. Půh. I. 128. Aby mi učinil od svého
šafáře p du; Chtí se ku p-dě přimluviti; P.
se jim má státi; Já jsem vždy byl hotov
od svého člověka p-du učiniti; Měšťěné olo-
múčtí učiní p-du od Petra Mabce o ostatek
peněz; Chtí svú p-du vyvésti s dobrým
svědomím před ním; Král přikázal všem
pánuom, abychom každému p-du činili. Půh.
II. 115., 138., 237., 434., 455., 599., 627.
Zbyněk jim p-dy pomáhal. Půh. I. 267. Aby
mi od nich p-dy pomohl. Půh. II. 425. A po-
kázali-liby dskami, p. se jim má státi; Páni
tu věc odložili do Brna a tu chtí dsky sly-
šeti a podlé desk chtí p-du súditi. Půh. II.
129., 448. Kdež jsú práva nalezena k libostí
ale ne ku p-dě;Ktož své p-dy netbá, právo
jemu také nerádo přeje. O. z D. č. 28., 57.
P-du vynésti. Chč. 383. Když mi přeje, tedy
mi p-dy pomáhá. Exc. P. = justitia. Bibl.
(Jir.). Nechvalno nám v Nemcěch iskati
pravdu: u nás p. po zákonu svata. LS. v.
110. Sprosi kněžnu utr Vyšegradě: na po-
pravu ustaviti pravdu. LS. v. 27. Vz Usta-
viti. A tak velikú ustanovenú pravdu. O.
z D. (Arch. II. 502.). Kdož mi p-du učiní.
Pass. 242. Má-li kto k nim které právo,
hledajž právem a má se jemu pravda státi;
Žaloby jsou zjednány tak, jakž každého

pravda záleží. O. z D. Aby se bohatému
i chudému stala pravda. Kn. dr. LVI. P-du
velebiti a křivdu tupiti. Ib. 33. Aby všude
a ve všem p-da. při súdu zemském držána
byla. Vš. 438. Člověk jeden sešlý, nemoha
p-dy požiti v súdě, prosil ciesaře. Št. Bóh
p-dy mé, deus justitiae meae. Žalt. Klem. 4. 2.
Stójž v p-dě, sta in justitia. Eccl. 2.1. Mojžieš
bil, mstě p-du nad křivdú. Št. N. 168. Úřed-
níci aby bohatému i chudému p-du činili.
O. z D. Mnohý v súdě těžce blúdí, věře,
aby on byl snažen p-dy pomoci každému
(Jedermann zum Rechte verhelfen), bohatému
i chudému by zároveň p-du činil. Smil v. 649.
Vz Bdl. Obr. LS. 145. — P., právo sporné,
pře, der Process. Má také purkrabie, když súd
zemský bude ... pánóm pokoj učiniti k sly-
šení p-dy. O. z D. 358. — Vz více v Bdl.
Obr. LS. 84., 120., Mus. 1878. 127. - P.,
právní stav, der Rechtszustand. Ažbychom
zemi ku právu а p-dě přivedli, jakož jest
dříve za našich předkóv v p-dě stála. A nad
to pak i dále, ažbychom již i zemi ku právu
a p-dě obstanovili a přivedli a opět kdy
znova ta pravda od koho nad kým z nás
rušena byla neb nedržána: tehdy slibujem
věrně podlé sebe státi. Arch. 1. 55., r. 1395.
(Gl.).

2. Pravda, y, i, zříceniny zámku u Koně-
top v Žatecku na Čbáně. Vz. S. N.

Pravděpodobnosť, i, f., die Wahrschein-
lichkeit P. mathematická, prostá či absolutní,
vzájenmá či relativní, jednoduchá, důvodná
či deduktivní (a priori), návodmi či induk-
tivní (a posteriori). Vz Stč. Alg. 183., 185.,
184. Počet p-sti. Ib. 184.

Pravděpodobný, wahrscheinlich.

Pravditi, il, ěn, ění, za pravda jistiti,
für wahr sagen. L.

Pravdivosť, i, f., pravda, skutečnosť, die
Wahrhaftigkeit, Wirklichkeit. P. rukopisu.
L. Vz Pravosť. To má svou p. Dch. — P.,
láska ku pravdě, pravdomluvnost, die Wahr-
heitsliebe. D.

Pravdivý, s pravdou se srovnávající, jistý,
skutečný, wahr, wahrhaftig, gegründet, echt.
P. křesťan, příběh, podobizna, pravda, D.,
text, Kom., řeč. V. P. o věcech vedomosť.
Plk. Za pravdivé mluviti (jistiti). V. P. bytosť.
Dch. Pravdivého slova zřídka pronese. Sych.
--- v čem. V tom zajisté jest přísloví p-vo.
Pověsí o Pánu fariseů došlá nebyla ve všem
p-va. Sš. J. 64. — P., pravdomluvný, wahr-
heitsliebend, wahrhaft. P. člověk. V.
Pravdna, y, f., pravověří (Sš.), blahověří
(Sm.), orthodoxia, zast. Rozk.

Pravdoborný, pravdu bořící, die Wahr-
heit zerstörend. V Kristu vášně p-né není.
Sš. J. 125.

Pravdocit, u, m., Wahrheitsgefühl, n. Sm.

Pravdodatel, e, m., zákonodárce, legis-
lator. Bdl. Obr. LS. 110.

Pravdodatný=pravdu (= právo) dáva-
jící n. obsahující, gesetzgebend, gesetzent-
haltend, Gesetz-. Jg. P. desky. LS. v. 51.
Vz Bdl. Obr. LS. 110.

Pravdolibce, e, m., der Wahrheitsfreund.
L.

Pravdolibnosť, i, f. = pravdolibosť.

Pravdolibný, wahrheitsliebend. Krok.