Předchozí (894)  Strana:895  Další (896) |
|
|||
895
|
|||
|
|||
Lineal mit Halter, pravoúhlé, rechtwinkliges
Dreieck, s obrubou, Kantenlineal. Ck., Skv. P. dopadné, příložné n. přikládací, Schlag- lineal. BO. P. bez rozdělení, s palcovým, centi- metrovým atd. rozdělením. Us. P. tiskařské (k rovnání řádek). S. N. Čáry podlé p ka dě- lati. Šp. — Vz Pravidlo. — P., část skřipce, na kterou sýkory sedají. Šp. Pravidlí, n., das Reglement. Balb.
Pravidlo, pravidelko, pravídko (šp.
m.: pravítko, vz -dko), a, n.= míra, podlé níž se něco dělati má, ředidlo, ředítko, opolna (vz Pravídko). P. od praviti, dirigere, ří- diti, Schl., příp. -(d)lo. Mkl. B. 97. Die Richt- schnur, Regel, das Richtscheit, Lineal, der Massstab. Jg. Zedník z cihel podlé p-dla a závaží zdi vzdělává. Kom. P. zednické. Plk. P. na palce rozměřené. P. podkládací, Plk., u tkadlců (polínko, štěpinka). D. P. krychlové, průhledové n. diopter; úhelné n. úhelnice, tiskařské, das Setzlineal. S. N. Zedník zkřivil by zeď, kdyby pravidla v rukú neměl. Št. N. 291. Vz Pravídko. — P. = veslo lodní, das Ruder. Vesla i p-dla odpa- dají, lodie sě rozlúčichu a od sebe sěm i tam plúchu. Troj. Výb. II. 131. — P. u tesařů, trám podkrovní, do něhož se krokve zatínají, aneb, je-li krov s patami, přes ně kladou tak, že dolejší konce krokví přes p-dla vyčnívají. Us. Dch. — P., pravda, zákon, podlé něhož své činy kdo spravuje, předpis, naučení, na- vedení, der Grundsatz, die Vorschrift, Mass- regel. BO. Pravidlo, čím se kdo řídí, čeho se drží. J. tr. Vz S. N. P. života. Zák. sv. Ben., V. Písmo sv. jest nejjistší p. všeho učení a života křesťanského. Štr. P. rozumu. Jel. Mám za p. každému za spravedlivé uči- niti. Sych. Za p. přijatý; kniha pravidel, das Normalienbuch; dle p-dla, p-dla dávati, vy- dati, vynésti, zachovati se dle p-dla; p-dla se držeti; p. základní, das Princip; výrok dává p-dla n. jest p-dlem někomu n. k ně- jaké věci. J. tr. Býti p-dlem, podlé všech pravidel, z p-dla (regelmässig). Dch. Ale i to pěstounské p. se bíledně v jednání Páně spatřuje, že. . . Sš. J. 250. Něco podlé obec- ných p-del právních posuzovati. Pr. P. zá- vislosti; p. trojčlenové (počet trojčlenový) n. tří-, trojčlenka (zlaté p., regula de tribus); jednoduché, složité tříčlenové; p-dly opa- třiti. Nz. Pravidlem n. z p-dla něčeho uží- vati. Us. To tak bývá z p-dla = obyčejně (vůbec, krom zvláštních případností. Šb.). Us. Vz Pravidelně. Pravidlovati co, reguliren. — koho,
massregeln. Us. Pravieše, zastr. = pravil, a, o. Kat.
Pravikov, a, m ., Prawikov, ves v Pel-
hřimovsku. PL. Pravina, y, f., směr, die Richtung. D. exc.
Pravitel, e, m., ředitel, der Regent, Ver-
walter, Verweser. L. Pravitelský, regulativ. P. platnosť zá-
konů krásy potahuje se na vešken život člověcký. Pal. Mus. I. A. 95. Praviti, 3. pl. -ví, prav, pravě (íc), il,
en, ení; v již. Čechách (a i jinde ku př. v Krkonš., u Držkova, v Písecku) někdy: prál, prála, vedlé pravjil. Kts. Práno = pra- veno. Jak práno, tak uděláno, gesagt, ge- |
than. Na Mor. Lpř. Vz Praju. — Pravívati,
pravovati (nyní už jen v kompositech vypra- vovati). Us. — P., pravým = rovným činiti (zastr.), richten; za pravé vydávati, ospra- vedlňovati, rechtfertigen; chystati, bereiten; povídati, oznamovati, erzählen, sagen, spre- chen, nennen. Jg. — abs. Jako prav (imperat.) voda stavená (= jako řeklby). Výb. I. 781. Nebo tomu více člověk chce, pro něžto ji- ného žádá, než tomu, skrze něž chce jiné jměti. Jak prav kdož činí dobré skutky. Výb. I. 783. — co. Všichni napořád to praví. Har. P. pravdu. Aesop. Vozataj bič pravuje (chystá). Boč. To zboží slíbil mi pan H. pra- viti a na prvním panském sněmu ve dsky vložiti. Půh. I. 149. Všickni lidé dopouštějí se, aby pravili svědectví (Zeugenschaft ab- legen) kromě těch, jimžto právo brání. CJB. 409. Věrnú p-du chci p. NB. Tč. — co komu. noviny. Mudr. Žádnému nic nepraviti. V. A soudce soud n. právo praví lidu. CJB. 287. — Br. — (komu) o čem. Prosím tě, prav mi o tom. Krab. O nich písmo nic nepraví. Dal. Poče jemu p. o mladém Dobeši. BO. Mnoho o sobě praví (je domýšlivý). Us. Kšá. Již chci z knih o tom p. Žk. 188. Ktož by jim o Bože četl n. pravil. Anth. I. 76. I poče
praviti k tomu jie o božiem narození. Kat. 910. — Kat. 557., Chč. 379. — na koho. Neprav na mne (nepovídej na mne). Štěstí. Martin na nie (ženu) pravil krádež. NB. Tč. Však potom také zmučena jest a mnoho pravila na mrtvé. Let. 316. Pravil na Řehoře, že jest lúpežník; I jiných pravie na něho mnoho zlodějství; Když jest jemu řečeno, aby nepravil na nevinné; Týž pravil na Tatka, že sýry kradl. Pč. 10., 11., 46., 20. I poznali, že na ně praví podobenství to.
Sš. L. 188. Naň pravím, zná-li mi se v tom. NB. Tč. Na mě pravil i také svědčil, bych já pobral . . . Půh. II. 586. Ač však jestli pravé jest, což naň praví. Ep. Pog. 22. — za co. Za pravdu něco p. (tvrditi). V. Za pravdu to pravím tobě. Smil v. 976. Za pravdu to chci praviti. Smil v. 1290. Za pravdu nám pravě básně. Výb. I. 857. Také vám za pravdu praví. Št. o o. o. 420. — jak. Sami od sebe pravíme, že . . . NB. Tč. Z paměti co p. V. Pravdu pravím v Kristu. Sš. 1.97. Z cesty pravím, neb mám na spěch. Sych. P. něco pod tajemstvím. Kat. 566. Matka pravila ne vytýkajeci, nébrž toužeci. Sš. L. 46. S počátka vše do ostatka p. Kat. 883. Což jsem z své hlúposti pravil tvé milosti. Smil v. 357. S jistotou něco praviti. Sš. —- nač. Pravila jsem na rozchodnou. Němc. 1. 299. Na svú přísahu pravila, že ten čechel ušila. NB. Tč. Na kteréž praví, že sukně z sukna svého našel. NB. Tč. Pravím to na sv. křiež. BN. — proti čemu. Ona proti tomu pravila, že . . . Půh. II. 349. Proti tomu žid praví, že mu jest nic nedal. NB. Tč. Proti tej řeči Uher praví, že jeho ne- volal k vozu. NB. Tč. — ke komu, k čemu. Pravil pán Bůh k Adamovi. Er P. 500. K tomu Jiřík pravil, že čtyři člověků poslal k foj- tovi. NB. Té. — co komu kam: do pera, k peru p. (diktovati). Br. Chtěl bych jim to v oči praviti. Pč. 46. — kde: mezi jiným pravil i to. Pravil to v hospodě, na ulici |
||
|
|||
Předchozí (894)  Strana:895  Další (896) |